Nevěřím v magii/Nevěřím v Knihu proměn/Nevěřím v Bibli/Nevěřím v tarotové karty/Nevěřím v Hitlera/Nevěřím v Ježíše/Nevěřím v Kennedyho/Nevěřím v Buddhu/Nevěřím v mantru/Nevěřím v Bhagavad-gítu/Nevěřím v jógu/Nevěřím v krále/Nevěřím v Elvise/Nevěřím v Dylana/Nevěřím v Beatles/…/Sen skončil/A vy musíte jít dálJohn Lennon God (John Lennon/Plastic Ono Band) 1970 Vražda Johna Kennedyho na prahu nové éry se snad ještě dala chápat jako pokus konzervativců udržet starý řád (hlavně ekonomicky). Reformátoři ale doufali, že otevírání oken a budování mostů se už zastavit nedá - a zdálo se, že čas jim dává za pravdu. Rok 1968 - vraždy Martina Luthera Kinga (duben) a Roberta Kennedyho (červen) a okupace Československa (srpen) - ale ukázal, že naděje byly iluze.
Zpravodajství CBS Vražda Martina Luthera Kinga
Vražda Roberta Kennedyho
Že duch 60. let se rozvinul jen v příslib a atmosféru - a mašinérie Mordoru se valí dál. Velký plán revolty (převzetí světa kreativními silami: moc květin místo hrubé síly zbraní a peněz) tedy selhal (porážka strudentských revolt, vraždy leaderů, udušení vzpoury ve východním bloku). Generace 60. let ale starý svět přesto rozložila: revizí postojů ke všemu, již nová média a populární kultura rozšířily napříč vesmírem.
Velké síly ovšem působí dál, jako by se jich diverze netýkala: pod okny Bílého domu se demonstruje proti vietnamské válce, ta ale pokračuje a mrtvých přibývá. Místo aby okupace středoevropské země zlomila vaz imperátorovi Leonidu Brežněvovi, je to on, kdo rozvrací zdejší naděje a osudy, a vládne ještě čtrnáct let. A jeho protějškem se stává patron korupce a politického gangsterismu - Richard Nixon.
Ne snad, že by Kennedyové netušili, co je korupce. To, že si leckdo i dnes myslí, že netušili, je spíš úspěch politického marketingu. Ale rozsah a samozřejmost, s níž korupce vešla do Bílého domu jako politický nástroj, to byl vskutku až Nixonův přínos demokracii. Pro destrukci nadějí 60. let učinil maximum, což bylo o to horší, že v Americe. Od Brežněva se nic jiného čekat nedalo - právě proto lidé z Východu utíkali do Ameriky. A tam na ně čekal politický deviant, který se pak se sovětskými a čínskými bolševiky plácal po zádech. Ovšem svobodomyslná Amerika si Nixona do Oválné pracovny posadila dobrovolně - a čtyři roky nato, už obtěžkaného Watergate, znovu (i když se Lennon a Washington Post stavěli na hlavu). Takže ještě jednou: byla to evoluce.
Navíc Nixonovy zločiny (aféra Watergate) unikly trestu. Světový politik číslo jedna znásilnil demokracii i trestní právo - a nic se nestalo. Vztah zločin a trest přestává fungovat: ukradněte volby nebo sto miliard - a máte-li dobré právníky či politické protektory, pak don’t worry, be happy. Posvěcena beztrestností, stala se nixonovská korupce (Richard Nixon: „Když to udělá prezident, není to nezákonné.“) normou na cestě k vytunelované současnosti. V Americe i jinde se pak odehrála i horší zvěrstva, než Watergate, o nichž jsme se už ale nedozvěděli. Ve stále nepřehlednějším světě, jímž teče tolik informací, že jako by netekly žádné, to nebylo vidět. A jak se posouvají etické normy a organizovaný zločin se zakusuje do demokracie i v civilizovaných zemích, možná bychom si toho ani nevšimli.
V devětašedesátém posílá tou dobou heroinový Lennon královně metál, který před čtyřmi lety převzali Beatles ve vysmáté fázi marihuany: "Vaše Veličenstvo, vracím Řád britského impéria (všeobecný záslužný řád pro civilní osoby, který 4. června 1917 zavedl král Jiří V.) na protest proti britské účasti v konfliktu mezi Nigérií a Biafrou, proti naší podpoře Ameriky ve Vietnamu a proti propadu mé skladby Cold Turkey (na svou dobu neobvyklý drogový coming out: popis heroinového abstinenčního syndromu) v hitparádách." Typický Lennon: body jedna a dvě (Biafra a Vietnam) - to je značkový rebel, bod tři (vrácení státního vyznamenání panovnici na protest proti sestupu písně v komerčních hitparádách) - jasný Cimrman.
Vždycky ukážu svoje genitálie nebo udělám něco podobného, aby mě nebrali jako Martina Luthera Kinga nebo Gándhího a aby mě nezabili. Protože to se vůdcům stává.
John Lennon 1972 (David Bennahum: The Beatles After The Break-up, 1991)
Právě v době, kdy se v Americe ujímá moci Nixon, se Lennon umělecky i politicky radikalizuje. Bere si avantgardní výtvarnici japonského původu Yoko Ono a odpoutává se od Beatles (bez ohledu na to, že formálně kapelu zrušil svou výpovědí v dubnu 1970 McCartney). V srpnu 1971 s Yoko opouštějí starobylý Tittenhurst Park v britském Berkshire a stěhují se za oceán - zprvu do newyorské bohémské čtvrti Greenwich Village. Lennon vydává angažovaná alba Imagine (lidstvo), Some Time In New York City (politika) a Mind Games (něco mezi tím), podporuje levicové radikály, hnutí proti válce, sociální a genderové nerovnosti a mediálně-politické manipulaci, a dostává z vězení aktivistu Johna Sinclaira (ten vyfasoval ten for two, jak zpíval Lennon: deset let kriminálu za dva jointy, které dal policejní provokatérce).
Lennonovy aktivity kulminují před prezidentskými volbami 1972. Snaží se přispět k tomu, aby voliči Nixonovi neprodloužili nájemní smlouvu v Bílém domě: plánuje šňůru koncertů jako antikampaň.
Pětihodinová soukromá schůzka Johna Lennona s Richardem Nixonem by měla větší smysl než ženevská konference mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, napsal Jann Wenner. Lennonova idea mírového festivalu byla lepší: mobilizovat davy lidí proti Nixonovi hudbou.
Jon Wiener Come Together: John Lennon In His Time, 1991
Ve volbách jde i o hlasy jedenácti milionů prvovoličů, jež dostal do hry ústavní dodatek snižující věkovou hranici. A to je publikum, které Lennon, odpůrce Nixona a všeho, co reprezentuje, zasahuje.
Máme (Yoko a já) určitou šanci, že ovlivníme mladé lidi. A ti budou zítra vládnout světu.
John Lennon 1969 (David Bennahum: The Beatles After The Break-up, 1991)
Nixon za strachu, že mu Lennon odežene část voličů, zákulisním tlakem přes Hooverovu FBI usiluje o jeho vypovězení z USA. Záminkou je Lennonův britský drogový delikt z roku 1968 (přechovávání marihuany, pokuta sto liber). Až do pětasedmdesátého se Lennon potýká s americkými úřady. Mezitím s Yoko neúspěšně usiluje o dítě a vydává - svou možná vůbec nejlepší - desku Walls And Bridges (tematicky obrácená spíš dovnitř jednoho člověka, hudebně elegantní fúze stylů, nadhitové album).
John Lennon Old Dirt Road (Walls And Bridges) 1974
Letos jsem se naučil něco velkýho: že nemůžu dopustit, aby hitparáda řídila mou práci. Má-li být posuzována podle toho, jestli jsem v Top Ten nebo ne, radši toho nechám. Protože dovolím-li měřítkům Top Ten převládnout v mém umění, pak to umění zahyne.
John Lennon 1974 (David Bennahum: The Beatles After The Break-up, 1991)
9. října 1975 je mu pětatřicet - a toho dne s ním americká administrativa uzavírá smír a na svět přichází vymodlené dítě Lennonových, syn Sean. Otec pak nechává podnikatelské i veřejné aktivity na Yoko, zatímco se stará o chlapce a peče chleba. Když v něm uzraje nová úroda, přichází s albem Double Fantasy, vrací se do médií - a je (zejména pro pamětníky jeho levičáctví z první poloviny 70. let) překvapivě pragmatický.
Charitativní koncert pro Bangladéš (1971) byl průšvih.
Myslíte kvůli všem těm otázkám, kam šly ty peníze?
Jasně. Vlastně o tom ani nemůžu mluvit, protože se to pořád řeší. Budete to muset probrat s Yoko, ta ví, co šlo dovnitř a co ven, já ne. Ale každopádně to byla zlodějna. Takže na tyhle nápady (charitativní koncerty) zapomeňte. (…) Jestli chcete, seberte se a vydejte se zachránit Indy nebo černochy nebo válečné veterány.
John Lennon rozhovor s Davidem Sheffem pro Playboy, 1980
Za Lennonův odkaz obvykle považujeme soupisku společensko-politických snů, rozptýlených napříč jeho diskografií a nejkoncentrovaněji přítomných ve skladbě Imagine.
Žádné peklo tam dole/Nad námi jen obloha Zbavme se bigotního strachu z nebe a pekla, a tedy přetvářky. Nelpěme na nefunkčních rodinách, kde si lžeme, podvádíme se, ale pokrytecky (kvůli nebi, peklu a sousedům) zůstáváme spolu. I stalo se: zbavili jsme se nebe i pekla. Jak to dopadlo? Rozklad rodiny, ztráta morálního horizontu a kompasu. Rodiny se ve jménu svobody individua buď rozpadají, anebo nevznikají (víc dětí se rodí mimo manželství než v něm), s čímž souvisí i globální rozšíření antikoncepce a potratů.
Představ si - žádné státy Podejme si ruce přes hranice a přestaňme žít proti sobě. Jak to dopadlo: globalizace, kdy si konkurují miliardy lidí z různých kultur, čím dál méně občané a čím dál víc pracovní síly, jež neví, kde a čím se budou živit za měsíc a mají tím větší šanci na světovém trhu, čím jsou levnější.
Dnes už neexistuje ani finanční, ani náboženské ukotvení. Hodnota měn kolísá jako na horské dráze. Katolictví je spojeno se sexuálními zločiny kněží a my se obracíme ke kultům a celebritám. Manažeři si vyplácejí gáže bez limitu. Úsilí o společnou, kolektivní zkušenost zmizelo. Jsme individualisty v nepříliš suverénní zemi, na niž útočí ekonomické síly, které nemáme pod kontrolou.
Will Hutton The Baby Boomers And The Price Of Personal Freedom - The Observer 22. srpna 2010
Svět kolem drog, které se v 60. letech začaly šířit jako šmrncovní dobrodružství, zmutoval do planetární továrny s astronomickým obratem, jejímiž vedlejšími produkty jsou mrtví uživatelé. (Rozvoji tohoto průmyslu pomohla i válka v jihovýchodní Asii: z Vietnamu a Thajska se armádními nákladními letadly pašoval do USA kvalitní heroin.)
V roce 1967 se Beatles sjížděli LSD, aby mohli v surrealistických kulisách létat mezi mandarinkovými stromy pod marmeládovou oblohou. O dva roky později už Lennonovy tituly (Come Together, I Want You (She’s So Heavy), Because nebo Sung King) na Abbey Road, posledním albu, které natočili, ovlivňuje heroin v autorově krevním oběhu. A zatímco Neil Armstrong letí k Měsíci, Beatles v londýnských studiích takřka nejsou schopni dokončit svůj hudební testament. Ještě je v tom dekadentní dráždivost, ale už - rozklad. A pak svíčky rychlých životů zhasínají jedna za druhou - Jimi Hendrix, Janis Joplin, Jim Morrison. Live fast, love hard, die young.
Nejvýkonnějším generátorem reklamy na svobodu individua, nové možnosti, aktivitu a pohyb, byla v 60. letech televize. Jak to dopadlo: časem se stala nástrojem manipulace a pasivity. I John Lennon, jeden z apoštolů nového věku, který hlásal: naučte se plavat a dál plavte sami, míval televizi puštěnou čtyřiadvacet hodin denně a bezmyšlenkovitě na ni zíral, obklopen hromadou zbytečných předmětů, které stále nakupoval.
A tak už v 70. letech proti takto comfortably numb (pohodlně ztuhlým) ikonám předcházející dekády vypukla vzpoura: punkeři, pro které Pink Floyd, Rolling Stones, McCartney a dokonce i Lennon byli ztloustlí kapři, kteří dávno nekolíkují cestu do lepší budoucnosti pro všechny. Klasická proměna z Páralových Milenců a vrahů (1969): z dychtivých červených revolucionářů 60. let (Lennon na barikádách) se po dobytí Bastily stali vyhaslí modří 70. let (Lennon v šeru za žaluziemi Dakoty nepřítomně zírá na televizi) - mdle bránící své državy proti červeným další generace.
Už nemůžu být pankáč v Hamburku ani v Liverpoolu. Jsem teď starší, vidím svět jinýma očima. I když pořád věřím v lásku, mír a porozumění, jak řekl Elvis Costello. A mimochodem: co je tak směšného na lásce, míru a porozumění?
John Lennon 6. prosince 1980 (David Bennahum: The Beatles After The Break-up, 1991)
Vysloužilí revolucionáři 60. let začali šplhat v žebříčcích boháčů, kupovat si zámky, letadla a ostrovy, hlídat kursy akcií, a stali se popkulturně-ekonomickými firmami/institucemi a integrální součástí establishmentu. A ten je terčem vzteku a odporu nové ulice punkových čír a spínacích špendlíků.
Stáhněte si grafické přehledy nejdůležitějších událostí života Johna Lennona:
Vrátit se na předchozí kapitolu
Pokračovat na další kapitolu
- Lennon - Enigami autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2153/215214.jpg
- 37. prezident USA Richard Nixon zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2162/216173.jpg
- John Lennon - architekt nového světového pořádku (1971) zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2162/216174.jpg
- John Lennon: Walls And Bridges (1974) zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2162/216175.jpg
- Poslední natočené, předposlední vydané album Beatles: Abbey Road zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2162/216176.jpg
- Studia EMI v Abbey Road (St John’s Wood, Londýn), kde vzniklo skoro všechno podstatné z Beatles zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2162/216177.jpg
