BLOG: Komunikace jako Achillova pata. Koronavirus, Evropská unie a její kritika pohledem politologa

V posledních dnech se potýkáme se dvěma extrémy, které můžeme vidět v hodnocení reakce Evropské unie na epidemii koronaviru. Ten první říká, že EU v tak vážné situace vlastně nic nedělá, a používá toto tvrzení jako důkaz zbytečnosti evropské integrace. Ten druhý tvrdí, že EU dělá tak málo, protože k opravdové reakci nemá kompetence. Ty leží v rukou členských států. Bližší pohled je o něco komplikovanější. A je dobré ho připomenout zvlášť v českém prostředí, kde často platí, že EU je terčem povrchní kritiky.

EU bojuje už několik let s krizí legitimity. Ta je neodmyslitelně spojená s důvěrou a postojem veřejnosti. Veřejnost totiž oprávněně očekává, že Unie bude schopna reagovat na globální výzvy, mezi něž současná epidemie bezesporu patří. Vždyť i unijní lídři často prohlašují, že právě to je jedním z důvodů, proč je Unie důležitá a proč má smysl.

Je pravda, že EU skutečně nemá silné kompetence v oblasti zdravotnictví a vnitřní bezpečnosti. A řada expertů na to správně upozornila. To jí ovšem na druhé straně nebrání v tom, a bavíme se zejména o Evropské komisi, aby podnikala podpůrné aktivity směrem k členským státům. Aby upozorňovala na to, že vlastně řadu věcí dělá, a především to dokázala veřejnosti srozumitelně prezentovat. V opačném případě nabude po této dekádě velká část (nejen českých) občanů dojmu, že EU krize skutečně „neumí“.

Z tohoto náčrtu vyplývá, že na reakci EU na dnešní krizi můžeme pohlížet skrze dvě problémové roviny.

Slabá harmonizace aktivit členů

První rovina spočívá ve slabé harmonizaci aktivit členských států. Unie se může i přes chybějící kompetence scházet, jednat a pomáhat jednotlivým vládám v boji proti epidemii. EU je logicky aktivní především v ekonomické oblasti, což ale může přispívat k dojmu, že v ostatních oblastech není až tak důležitá. A že finanční pomoc Unie je něco, co je nyní sekundární, protože aktuálně bojují členské státy především za ochranu zdraví svých občanů.

EU přitom může v rámci podpory pomáhat společnými nákupy ochranných prostředků, jejich logistikou a distribucí pomoci, koordinovat repatriaci unijních občanů či masivněji podpořit výzkum v boji proti koronaviru. EU má pod sebou také Evropskou lékovou agenturu, která může být aktivní v tom, aby se na trh rychle dostaly některé experimentální či inovativní léky, a usnadnit jejich dovoz, případně vývoj.

I když si Unie uvědomila rozsah krize později, řadu z výše zmíněných věcí už dnes dělá. Problém je v tom, že o tom málokdo z širší veřejnosti ví.

Komunikace jako Achillova pata EU

To souvisí s druhou rovinou, která se týká komunikace, jež je očividně Achillovou patou Unie. EU se ukazuje být jako příliš uzavřená do sebe, jako by nevnímala, co se aktuálně děje v členských státech. A jaké hrozbě Unie jako celek čelí. Dobře to lze demonstrovat na Evropské komisi a její předsedkyni.

Místo intenzivního informování o aktivitách, které Unie podniká, a uklidňování občanů, volá Ursula von der Leyenová na vrcholu pandemie po otevření hranic. Je určitě dobré upozorňovat na to, abychom ani v krizi nezapomínali, že existují základní unijní principy. Ovšem občan, který žije v pocitu vlastního ohrožení a v nouzovém stavu, jaký často za celý život nezažil, musí nabýt dojmu, že předsedkyně Komise žije v jiné realitě. Anebo že má velmi špatné PR oddělení.

Pokud se krizový tým pod jejím vedením schází denně, měl by být současně schopen každý den vystupovat s jasně sdělitelným poselstvím, co konkrétně v boji proti koronaviru dělá.

Není těžké si představit, že Komise vydává pravidelná prohlášení, jednotliví členové aktivně vystupují v médiích, jak ve svých resortech přispívají ke zvládání krize či jak komunikují s postiženými členskými státy. Také využití komunikačních kanálů jednotlivých komisařů se státem, který je nominoval, může být prostředkem, jak přiblížit veřejnosti v mateřském jazyce té které země, co se v Bruselu děje.

  • Autor textu je politolog. Působí na Západočeské univerzitě v Plzni.

Debata o tom, že EU nemá k vlastnímu boji s pandemií dostatek pravomocí, je tak vlastně zástupná. Dělá toho poměrně dost, ale mohla s tím začít už dříve. A hlavně musí zapracovat na vlastní prezentaci. I s omezenými kompetencemi – jak se nakonec ukazuje, pokud se podíváme na seznam unijních aktivit, může dosáhnout viditelných úspěchů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...