Ženy mluví ve filmu méně než muži, ale ne proto, že by neměly co říct

Je více než dvakrát pravděpodobnější, že se ve filmovém hitu objeví mužská mluvící postava než ženská. Porovnání vzešlo ze studie Jihokalifornské univerzity a k podobným závěrům došli také výzkumníci ze Státní univerzity v San Diegu. Množství příležitostí, kdy se žena ve filmu dostane ke slovu, se tak příliš nemění.

Zastoupení mluvících mužských a ženských postav srovnal think tank Annenberg Inclusion Initiative, který se pod hlavičkou Jihokalifornské univerzity zabývá rozmanitostí a inkluzí v zábavním průmyslu. Autoři zprávy se zaměřili na sto kasovně nejúspěšnějších titulů roku 2023. Zajímali se jen o filmy pro kina, opomenuli tvorbu vzniklou pro streamovací platformy.

A zjistili, že z postav, jimž scénář ve sledovaných filmech předepisoval slova, jen dvaatřicet procent tvořily ženy nebo dívky. Což je téměř stejný podíl jako v roce 2007, kdy tato studie byla zahájena. Tehdy promluvilo ve filmech třicet procent ženských postav.

Z porovnání vyplynula výrazná genderová nerovnováha i v dalších parametrech. V nejúspěšnějších filmech připadalo na ženy či dívky pouze třicet procent hlavních rolí – což je zhruba stejně jako v roce 2010, ale o čtrnáct procentních bodů pokles oproti předloňsku. Jen v jedenácti procentech ze sta loňských diváckých hitů bylo rozdělení mluvených rolí mezi mužské a ženské postavy zhruba půl na půl.

Jedna Barbie je málo na „rok ženy“

„Ať už data zkoumáte jakkoli, rok 2023 nebyl ‚rokem ženy‘. Stále zaznamenáváme stejné trendy, pokud jde o dívky a ženy na filmovém plátně, rok co rok,“ uvedla autorka studie Stacy L. Smithová. Pokusila se najít pro takovou statistiku i vysvětlení.

„Je zřejmé, že buď jsou ženy přehlíženy s tím, že se dívají ne na víc než jeden nebo dva filmy ročně, nebo se nehledají způsoby, jak vytvořit smysluplnou změnu. Anebo je to obojí,“ míní.

„Pokud chce (filmový) průmysl přežít současnost, musí se zabývat tím, že se mu nedaří využít polovinu populace na plátně,“ poradila producentům. A nastartováno by v tomto ohledu být mohlo, když komerčně nejúspěšnějším filmem roku 2023 se stala Barbie – dosáhla na téměř jednu a půl miliardy dolarů. Její úspěch se možná promítne do teprve chystaných titulů – ale stejně tak dobře může zůstat pouhým výkyvem.

Po třicítce ubývá pro ženy rolí

„Protože si Barbie v roce 2023 nárokovala tolik našeho kulturního prostoru, mohlo se zdát, že ženské postavy se v loňském roce vyskytovaly ve filmech hojněji. Ale celkový podíl ženských postav v mluvených rolích se snížil, stejně jako podíl ženských protagonistek,“ poznamenala Martha Lauzenová, která vede Centrum studií o zastoupení žen v televizi a filmu při Státní univerzitě v San Diegu.

Lauzenová a její tým rovněž zhodnotili sto kasovních trháků roku 2023 a došli k podobným číslům: podíl žen v mluvených rolích se loni dostal na 35 procent.

Výzkumníci ze San Diega se zajímali také o věk postav. Všimli se, že podíl hrdinek se dramaticky snižuje mezi třicátými a čtyřicátými narozeninami – zatímco třicetileté ženy jsou ve scénářích zastoupeny třiceti procenty, čtyřicátnic už je jen třináct procent. U mužských postav je tento pokles zájmu znatelný až po padesátce.

Rolí pro herečky v seniorním věku, jako je Jane Fondová nebo Diane Keatonová, je jen pár. „Tato věková skupina tvořila pouze sedm procent všech žen v nejvýdělečnějších filmech roku 2023, což je výrazně méně, než jaké je jejich zastoupení v americké populaci,“ upozornila Lauzenová.

Ženy potřebují hashtag

Filmový kritik Jake Coyle se v textu pro agenturu AP pozastavuje nad zarážejícím nedostatkem pokroku v případě ženských postav ve srovnání s úspěchy, kterých dosáhly rasové a etnické menšiny. Když před devíti lety hashtag OscarsSoWhite upozornil, že v aktuálních nominacích na ceny Oscar se neobjevuje nikdo jiné barvy pleti než bílé, otřásl tím továrnou na sny.

Výsledkem bylo, že oscarová akademie prosadila větší diverzifikaci ve svých řadách – což se týkalo i zastoupení žen – a nově může na oscarovou nominaci pro nejlepší film pomýšlet jen snímek, který splňuje určitá kritéria rozmanitosti. Tvůrci jim můžou dostát například tím, že alespoň jeden z představitelů významné (ne nutně hlavní) postavy pochází z „nedoceněné rasové či etnické skupiny“.

Studie z Jihokalifornské univerzity si všímala mezi mluvícími postavami i zastoupení těchto menšin. Pocházelo z nich čtyřiačtyřicet procent hrdinů, což je číslo víceméně odpovídající rasovému složení americké populace, dokonce ho mírně převyšuje.

Analýza neviditelnosti

Zpráva obsahuje i „analýzu neviditelnosti“, tedy v kolika ze sta posuzovaných filmů zcela scházely ženy z jednotlivých rasových či etnických skupin. Loni například v 99 filmech chyběly ženy či dívky z řad původních obyvatel Severní Ameriky a Aljašky a v téměř dvou třetinách nehrála žádná Hispánka či Latinoameričanka. Pro srovnání: ve dvanácti příbězích se na plátně neobjevila žádná ženská postava bílé pleti.

„Epidemie neviditelnosti zůstávala po léta bez kontroly. Výsledkem je, že dívky a ženy z podceňovaných rasových/etnických skupin jsou i nadále svědkyněmi toho, že jejich příběhy a úhly pohledu jsou každoročně v nejpopulárnějších filmech vymazány,“ podotkla Smithová.

V případě mluvících postav hlásících se k LGBTQ+ komunitě se autoři studie dopočítali k 1,2 procenta, což je údaj, který se bez významné změny udržuje už dekádu. K žádným výkyvům nedošlo za poslední desetiletí ani v počtu lidí s postižením, kteří by pronesli před kamerou větu – našlo se jich 2,2 procenta.

Sofia Coppolová při uvedení filmu Priscilla na festivalu v Benátkách
Zdroj: Reuters/Guglielmo Mangiapane

Více žen za kamerou rovná se více žen před ní

„Zdá se, že zábavní průmysl je buď příliš apatický, nebo příliš bojácný, aby užil nástroje, které má ve svém arzenálu a díky nimž může svým spotřebitelům reflektovat svět, který opravdu existuje, a ne zkreslenou představu o společnosti,“ uzavřela Smithová.

Studie její kolegyně Lauzenové z univerzity v San Diegu naznačuje, že cestou by mohlo být více žen za kamerou. Ve filmech, které režírovala (a)nebo k nim scénář napsala žena, se prosadilo vyšší procento žen v hlavních rolích (48 oproti 19 procentům) i jako mluvících postav (43 proti 31 procentům). Kromě Barbie od Grety Gerwigové tento předpoklad loni splnila i Priscilla, kterou Sofia Coppolová natočila o manželce Elvise Presleyho, nebo romantické drama Minulé životy v režii a podle scénáře Celine Songové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 12 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 14 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 15 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...