Ženy mluví ve filmu méně než muži, ale ne proto, že by neměly co říct

Je více než dvakrát pravděpodobnější, že se ve filmovém hitu objeví mužská mluvící postava než ženská. Porovnání vzešlo ze studie Jihokalifornské univerzity a k podobným závěrům došli také výzkumníci ze Státní univerzity v San Diegu. Množství příležitostí, kdy se žena ve filmu dostane ke slovu, se tak příliš nemění.

Zastoupení mluvících mužských a ženských postav srovnal think tank Annenberg Inclusion Initiative, který se pod hlavičkou Jihokalifornské univerzity zabývá rozmanitostí a inkluzí v zábavním průmyslu. Autoři zprávy se zaměřili na sto kasovně nejúspěšnějších titulů roku 2023. Zajímali se jen o filmy pro kina, opomenuli tvorbu vzniklou pro streamovací platformy.

A zjistili, že z postav, jimž scénář ve sledovaných filmech předepisoval slova, jen dvaatřicet procent tvořily ženy nebo dívky. Což je téměř stejný podíl jako v roce 2007, kdy tato studie byla zahájena. Tehdy promluvilo ve filmech třicet procent ženských postav.

Z porovnání vyplynula výrazná genderová nerovnováha i v dalších parametrech. V nejúspěšnějších filmech připadalo na ženy či dívky pouze třicet procent hlavních rolí – což je zhruba stejně jako v roce 2010, ale o čtrnáct procentních bodů pokles oproti předloňsku. Jen v jedenácti procentech ze sta loňských diváckých hitů bylo rozdělení mluvených rolí mezi mužské a ženské postavy zhruba půl na půl.

Jedna Barbie je málo na „rok ženy“

„Ať už data zkoumáte jakkoli, rok 2023 nebyl ‚rokem ženy‘. Stále zaznamenáváme stejné trendy, pokud jde o dívky a ženy na filmovém plátně, rok co rok,“ uvedla autorka studie Stacy L. Smithová. Pokusila se najít pro takovou statistiku i vysvětlení.

„Je zřejmé, že buď jsou ženy přehlíženy s tím, že se dívají ne na víc než jeden nebo dva filmy ročně, nebo se nehledají způsoby, jak vytvořit smysluplnou změnu. Anebo je to obojí,“ míní.

„Pokud chce (filmový) průmysl přežít současnost, musí se zabývat tím, že se mu nedaří využít polovinu populace na plátně,“ poradila producentům. A nastartováno by v tomto ohledu být mohlo, když komerčně nejúspěšnějším filmem roku 2023 se stala Barbie – dosáhla na téměř jednu a půl miliardy dolarů. Její úspěch se možná promítne do teprve chystaných titulů – ale stejně tak dobře může zůstat pouhým výkyvem.

Po třicítce ubývá pro ženy rolí

„Protože si Barbie v roce 2023 nárokovala tolik našeho kulturního prostoru, mohlo se zdát, že ženské postavy se v loňském roce vyskytovaly ve filmech hojněji. Ale celkový podíl ženských postav v mluvených rolích se snížil, stejně jako podíl ženských protagonistek,“ poznamenala Martha Lauzenová, která vede Centrum studií o zastoupení žen v televizi a filmu při Státní univerzitě v San Diegu.

Lauzenová a její tým rovněž zhodnotili sto kasovních trháků roku 2023 a došli k podobným číslům: podíl žen v mluvených rolích se loni dostal na 35 procent.

Výzkumníci ze San Diega se zajímali také o věk postav. Všimli se, že podíl hrdinek se dramaticky snižuje mezi třicátými a čtyřicátými narozeninami – zatímco třicetileté ženy jsou ve scénářích zastoupeny třiceti procenty, čtyřicátnic už je jen třináct procent. U mužských postav je tento pokles zájmu znatelný až po padesátce.

Rolí pro herečky v seniorním věku, jako je Jane Fondová nebo Diane Keatonová, je jen pár. „Tato věková skupina tvořila pouze sedm procent všech žen v nejvýdělečnějších filmech roku 2023, což je výrazně méně, než jaké je jejich zastoupení v americké populaci,“ upozornila Lauzenová.

Ženy potřebují hashtag

Filmový kritik Jake Coyle se v textu pro agenturu AP pozastavuje nad zarážejícím nedostatkem pokroku v případě ženských postav ve srovnání s úspěchy, kterých dosáhly rasové a etnické menšiny. Když před devíti lety hashtag OscarsSoWhite upozornil, že v aktuálních nominacích na ceny Oscar se neobjevuje nikdo jiné barvy pleti než bílé, otřásl tím továrnou na sny.

Výsledkem bylo, že oscarová akademie prosadila větší diverzifikaci ve svých řadách – což se týkalo i zastoupení žen – a nově může na oscarovou nominaci pro nejlepší film pomýšlet jen snímek, který splňuje určitá kritéria rozmanitosti. Tvůrci jim můžou dostát například tím, že alespoň jeden z představitelů významné (ne nutně hlavní) postavy pochází z „nedoceněné rasové či etnické skupiny“.

Studie z Jihokalifornské univerzity si všímala mezi mluvícími postavami i zastoupení těchto menšin. Pocházelo z nich čtyřiačtyřicet procent hrdinů, což je číslo víceméně odpovídající rasovému složení americké populace, dokonce ho mírně převyšuje.

Analýza neviditelnosti

Zpráva obsahuje i „analýzu neviditelnosti“, tedy v kolika ze sta posuzovaných filmů zcela scházely ženy z jednotlivých rasových či etnických skupin. Loni například v 99 filmech chyběly ženy či dívky z řad původních obyvatel Severní Ameriky a Aljašky a v téměř dvou třetinách nehrála žádná Hispánka či Latinoameričanka. Pro srovnání: ve dvanácti příbězích se na plátně neobjevila žádná ženská postava bílé pleti.

„Epidemie neviditelnosti zůstávala po léta bez kontroly. Výsledkem je, že dívky a ženy z podceňovaných rasových/etnických skupin jsou i nadále svědkyněmi toho, že jejich příběhy a úhly pohledu jsou každoročně v nejpopulárnějších filmech vymazány,“ podotkla Smithová.

V případě mluvících postav hlásících se k LGBTQ+ komunitě se autoři studie dopočítali k 1,2 procenta, což je údaj, který se bez významné změny udržuje už dekádu. K žádným výkyvům nedošlo za poslední desetiletí ani v počtu lidí s postižením, kteří by pronesli před kamerou větu – našlo se jich 2,2 procenta.

Sofia Coppolová při uvedení filmu Priscilla na festivalu v Benátkách
Zdroj: Reuters/Guglielmo Mangiapane

Více žen za kamerou rovná se více žen před ní

„Zdá se, že zábavní průmysl je buď příliš apatický, nebo příliš bojácný, aby užil nástroje, které má ve svém arzenálu a díky nimž může svým spotřebitelům reflektovat svět, který opravdu existuje, a ne zkreslenou představu o společnosti,“ uzavřela Smithová.

Studie její kolegyně Lauzenové z univerzity v San Diegu naznačuje, že cestou by mohlo být více žen za kamerou. Ve filmech, které režírovala (a)nebo k nim scénář napsala žena, se prosadilo vyšší procento žen v hlavních rolích (48 oproti 19 procentům) i jako mluvících postav (43 proti 31 procentům). Kromě Barbie od Grety Gerwigové tento předpoklad loni splnila i Priscilla, kterou Sofia Coppolová natočila o manželce Elvise Presleyho, nebo romantické drama Minulé životy v režii a podle scénáře Celine Songové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Fotograf Sudek vyrážel za svými třemi přáteli na sever

Výstava Josef Sudek a přátelé, jež byla otevřena v litoměřické Severočeské galerii výtvarného umění, se zaměřuje na jednu z mnoha částí Sudkovy bohaté tvorby. Podtitul Putování na sever naznačuje, kam se ubíralo kurátorské uvažování.
před 10 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
včera v 08:02

Obrazy padělal, teď maluje vlastní. Za jedinečné považuje Beltracchi oboje

Léta padělal obrazy, aniž by jejich pravost někdo zpochybnil, a když si odseděl trest, začal tvořit a prodávat pod vlastním jménem. Německý výtvarník Wolfgang Beltracchi nyní průřez svou tvorbou představuje v pražském Obecním domě. Jeho výstavy opakovaně provázejí otázky, kolik neodhalených falzifikátů nejen od Beltracchiho vlastně koluje trhem s uměním.
7. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Mengele, Billie Eilish, ovce detektivy či Panelstory

Mortal Kombat 2 dostává na plátna kin pokračování adaptace bojových videoher. V detektivním snímku Béé tým na stopě vyšetřují zločiny i ovce. Životopisné drama Zmizení Josefa Mengeleho nabízí pohled na válečné i poválečné osudy lékaře přezdívaného Anděl smrti. V hororu Hokum pronásledují spisovatele v odlehlém penzionu, kam se přijel vyrovnat se smrtí rodičů, noční můry. Koncertní dokument Billie Eilish – Hit Me Hard and Soft: The Tour rekapituluje zatím poslední turné americké zpěvačky. A do kin se také vrací digitálně restaurovaná Panelstory, kterou jako satirický obraz sídliště natočila Věra Chytilová na konci sedmdesátých let.
7. 5. 2026

Otevření ruského pavilonu na výtvarném bienále provázejí protesty

Rusko otevřelo na Bienále umění v Benátkách svůj národní pavilon. První ruská účast na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě od začátku plnohodnotné invaze vůči Ukrajině vyvolala silnou kritiku ještě před začátkem přehlídky a v den zahájení proti ní u pavilonu protestovaly stovky lidí. Kvůli ruské národní expozici hrozí, že bienále přijde o peníze z evropských fondů, což ve středu označil ruský velvyslanec v Římě Alexej Paramonov za brutální diktát. Expozice bude přístupná jen do pátku.
6. 5. 2026

Z třicítky amerických koncertů zbyl jeden. Návrat Pussycat Dolls se nedaří

Americká dívčí skupina Pussycat Dolls zrušila téměř celou severoamerickou část svého chystaného comebackového turné. A to po „upřímném zhodnocení“, k němuž je přiměl s největší pravděpodobností slabý prodej vstupenek. Koncerty v Evropě, včetně toho v Praze, ale zatím platí.
6. 5. 2026

Z Písku do Hollywoodu. Výtvarník Gebr pracoval pro Columba i Spielberga

Výtvarník a scénograf Jaroslav Gebr se sice narodil před rovným stoletím na jihu Čech, po komunistickém převratu ale emigroval a jeho další životní a profesní cesta ho dovedla až do Hollywoodu. Nejen jeho tvorbu v továrně na sny připomíná nyní písecká Galerie Dragoun, nesoucí jméno Gebrova souputníka ze studií.
6. 5. 2026

Kniha poukazuje na zneužívání psychiatrie v časech StB

Badatel Miroslav Vodrážka vydal knihu s poněkud dlouhým, leč všeříkajícím názvem: Systémově zneužitá a zneužívající československá psychiatrie v soft-sovětském stylu. Věnuje se v ní období mezi lety 1948 a 1989.
6. 5. 2026
Načítání...