Zemřela slovenská sopranistka Edita Gruberová

V Curychu zemřela známá slovenská sopranistka Edita Gruberová. Bylo jí 74 let. O úmrtí informovala její rodina. Gruberová se pohybovala na evropských jevištích přes padesát let, svou kariéru ukončila v roce 2019. Zármutek nad úmrtím Gruberové vyjádřil slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok.

Gruberová se proslavila v německojazyčných zemích, působila například v Bavorské státní opeře v Mnichově. V roce 2019 dostala německou cenu Oper! Award za celoživotní dílo.

Cesta na vrchol nicméně nebyla pro Gruberovou jednoduchá, poznamenala agentura DPA. Narodila se 23. prosince 1946 v Bratislavě v tehdejším Československu otci německé a matce maďarské národnosti. Z tíživé reality nelehkého dětství utíkala ke zpěvu. „Vždy jsem ve zpěvu hledala útěchu - i moje matka ráda zpívala - po ní jsem zdědila hlas,“ uvedla Gruberová v jednom z mála rozhovorů, které během své kariéry poskytla.

„Byla a navždy zůstane výjimečnou osobností slovenské, evropské a světové kultury,“ napsal na sociální síti Korčok, který letos v srpnu udělil Gruberové ocenění vyslanec dobré vůle za její profesionální úspěchy a příspěvek k pozitivní reprezentaci Slovenska v zahraničí.

Gruberová vystudovala v Bratislavě v 60. letech konzervatoř, již v roce 1968 zpívala na jevišti bratislavské opery, kvůli špatnému kádrovému profilu ale poté putovala do Banské Bystrice.

V roce 1970 debutovala ve Vídeňské státní opeře v roli Královny noci v Mozartově opeře Kouzelná flétna. Do povědomí mezinárodního operního publika se dostala v roce 1976 rolí Zerbinetty v opeře Richarda Strausse Ariadna na Naxu. Poté svůj um předváděla na prknech operních domů v Miláně, New Yorku, Madridu či Paříži.

„Královna koloratur“ a „věčná velekněžka belcanta“

Její první vystoupení v Praze se uskutečnilo v roce 1979 na festivalu Pražské jaro. K příjezdu původně nedostala do ČSSR vstupní vízum, ale vídeňský soubor pohrozil zrušením celého vystoupení. Naposledy Gruberová v Česku vystoupila v roce 2018 na prknech Národního divadla v opeře Norma Vincenza Belliniho.

Za více než padesátiletou kariéru se Editě Gruberové dostalo mnoha přezdívek, kromě „královny koloratur“ ji média označila například jako „věčnou velekněžku belcanta“. Její jméno je zmiňováno v jedné řadě s Marií Callasovou či Montserrat Caballé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 10 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 11 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...