Zemřela slovenská sopranistka Edita Gruberová

V Curychu zemřela známá slovenská sopranistka Edita Gruberová. Bylo jí 74 let. O úmrtí informovala její rodina. Gruberová se pohybovala na evropských jevištích přes padesát let, svou kariéru ukončila v roce 2019. Zármutek nad úmrtím Gruberové vyjádřil slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok.

Gruberová se proslavila v německojazyčných zemích, působila například v Bavorské státní opeře v Mnichově. V roce 2019 dostala německou cenu Oper! Award za celoživotní dílo.

Cesta na vrchol nicméně nebyla pro Gruberovou jednoduchá, poznamenala agentura DPA. Narodila se 23. prosince 1946 v Bratislavě v tehdejším Československu otci německé a matce maďarské národnosti. Z tíživé reality nelehkého dětství utíkala ke zpěvu. „Vždy jsem ve zpěvu hledala útěchu - i moje matka ráda zpívala - po ní jsem zdědila hlas,“ uvedla Gruberová v jednom z mála rozhovorů, které během své kariéry poskytla.

„Byla a navždy zůstane výjimečnou osobností slovenské, evropské a světové kultury,“ napsal na sociální síti Korčok, který letos v srpnu udělil Gruberové ocenění vyslanec dobré vůle za její profesionální úspěchy a příspěvek k pozitivní reprezentaci Slovenska v zahraničí.

Gruberová vystudovala v Bratislavě v 60. letech konzervatoř, již v roce 1968 zpívala na jevišti bratislavské opery, kvůli špatnému kádrovému profilu ale poté putovala do Banské Bystrice.

V roce 1970 debutovala ve Vídeňské státní opeře v roli Královny noci v Mozartově opeře Kouzelná flétna. Do povědomí mezinárodního operního publika se dostala v roce 1976 rolí Zerbinetty v opeře Richarda Strausse Ariadna na Naxu. Poté svůj um předváděla na prknech operních domů v Miláně, New Yorku, Madridu či Paříži.

„Královna koloratur“ a „věčná velekněžka belcanta“

Její první vystoupení v Praze se uskutečnilo v roce 1979 na festivalu Pražské jaro. K příjezdu původně nedostala do ČSSR vstupní vízum, ale vídeňský soubor pohrozil zrušením celého vystoupení. Naposledy Gruberová v Česku vystoupila v roce 2018 na prknech Národního divadla v opeře Norma Vincenza Belliniho.

Za více než padesátiletou kariéru se Editě Gruberové dostalo mnoha přezdívek, kromě „královny koloratur“ ji média označila například jako „věčnou velekněžku belcanta“. Její jméno je zmiňováno v jedné řadě s Marií Callasovou či Montserrat Caballé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 9 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 12 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 17 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...