Zemřela slovenská sopranistka Edita Gruberová

V Curychu zemřela známá slovenská sopranistka Edita Gruberová. Bylo jí 74 let. O úmrtí informovala její rodina. Gruberová se pohybovala na evropských jevištích přes padesát let, svou kariéru ukončila v roce 2019. Zármutek nad úmrtím Gruberové vyjádřil slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok.

Gruberová se proslavila v německojazyčných zemích, působila například v Bavorské státní opeře v Mnichově. V roce 2019 dostala německou cenu Oper! Award za celoživotní dílo.

Cesta na vrchol nicméně nebyla pro Gruberovou jednoduchá, poznamenala agentura DPA. Narodila se 23. prosince 1946 v Bratislavě v tehdejším Československu otci německé a matce maďarské národnosti. Z tíživé reality nelehkého dětství utíkala ke zpěvu. „Vždy jsem ve zpěvu hledala útěchu - i moje matka ráda zpívala - po ní jsem zdědila hlas,“ uvedla Gruberová v jednom z mála rozhovorů, které během své kariéry poskytla.

„Byla a navždy zůstane výjimečnou osobností slovenské, evropské a světové kultury,“ napsal na sociální síti Korčok, který letos v srpnu udělil Gruberové ocenění vyslanec dobré vůle za její profesionální úspěchy a příspěvek k pozitivní reprezentaci Slovenska v zahraničí.

Gruberová vystudovala v Bratislavě v 60. letech konzervatoř, již v roce 1968 zpívala na jevišti bratislavské opery, kvůli špatnému kádrovému profilu ale poté putovala do Banské Bystrice.

V roce 1970 debutovala ve Vídeňské státní opeře v roli Královny noci v Mozartově opeře Kouzelná flétna. Do povědomí mezinárodního operního publika se dostala v roce 1976 rolí Zerbinetty v opeře Richarda Strausse Ariadna na Naxu. Poté svůj um předváděla na prknech operních domů v Miláně, New Yorku, Madridu či Paříži.

„Královna koloratur“ a „věčná velekněžka belcanta“

Její první vystoupení v Praze se uskutečnilo v roce 1979 na festivalu Pražské jaro. K příjezdu původně nedostala do ČSSR vstupní vízum, ale vídeňský soubor pohrozil zrušením celého vystoupení. Naposledy Gruberová v Česku vystoupila v roce 2018 na prknech Národního divadla v opeře Norma Vincenza Belliniho.

Za více než padesátiletou kariéru se Editě Gruberové dostalo mnoha přezdívek, kromě „královny koloratur“ ji média označila například jako „věčnou velekněžku belcanta“. Její jméno je zmiňováno v jedné řadě s Marií Callasovou či Montserrat Caballé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoMalý princ vyšel před 80 lety. Po Bibli je druhým nejpřekládanějším dílem

Přesně před osmdesáti lety vyšla ve Francii jedna z nejslavnějších knih na světě. Malý princ je po Bibli druhým nejpřekládanějším dílem všech dob, lidé ji čtou ve 450 jazycích. Nové, moderní vydání je teď na pultech francouzských knihkupectví. Mnoho Francouzů možná netuší, že autor knihu nenapsal ve Francii, ale v New Yorku. Vyšla až dva roky po jeho smrti. Má několik filmových podob, před dvěma lety například vzbudila pozornost animovaná verze. K jejímu věhlasu přispěl i dramatický život autora – zahynul tragicky, když jeho letadlo sestřelili za války Němci.
před 2 hhodinami

Sonda do historie. Pařízkova Amadoka uzavírá v Divadle X10 „ukrajinskou trilogii“

Po obrazech rozkladu Sovětského svazu v inscenaci Moskoviáda a líčení hrůz války v inscenaci Na západní frontě klid / Zelené koridory se mezinárodně oceňovaný režisér Dušan David Pařízek vrací na pražskou scénu s třetím ukrajinským příběhem. Tentokrát vycházel z rozsáhlého románu Sofije Andruchovyčové.
včera v 10:00

Ubylo jízlivosti, říká Viewegh o svých dalších knižních denících

Spisovatel Michal Viewegh v nové knize Převážně báječný rok reflektuje každodenní život i vlastní stárnutí. Vlastní deníkové zápisky knižně vydal už poněkolikáté. „Je to taková literární reality show,“ podotkl v 90' ČT24 při rozhovoru s Marianou Novotnou.
5. 4. 2026

Byl napřed, přesto vzadu. Monografie doceňuje opomíjeného Vojtěcha Preissiga

Životní dráha malíře, grafika, typografa a fotografa Vojtěcha Preissiga si přímo říká o filmové zpracování. Monografie Tomáše Vlčka, nazvaná prostě Vojtěch Preissig, plní víceméně stejnou roli. Ukazuje, jak významnou, a stále opomíjenou osobností Preissig byl. A také, s jakými překážkami musel po celý život bojovat.
5. 4. 2026

Nová výstava ukazuje neuskutečněné vize pro Zlín

Projekty, které měly vzniknout ve Zlíně před vypuknutím druhé světové války, představuje výstava Neuskutečněné vize firmy Baťa v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Mezi exponáty jsou například plány na nový dopravní terminál nebo podobu náměstí Práce. Návrhy významných architektů si lidé mohou prohlédnout do 19. dubna. Výstava je součástí akcí připomínajících ve spolupráci s UNESCO 150 let od narození Tomáše Bati.
3. 4. 2026

VideoSlužebnictvo Dejvického divadla ukazuje fungování moci

Kdo má navrch a kdo je pouhým služebníkem příběhu? Nová inscenace Dejvického divadla Služebnictvo odhaluje, jak funguje manipulace a moc – v životě i na jevišti. Soubor rozvíjí mezinárodní spolupráci, autorem i režisérem hry je irský dramatik Wayne Jordan.
3. 4. 2026

„Vyřešil jsem ho.“ Klempíř odvolal Baxu ze správní rady Pražského jara

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal svého předchůdce ve funkci Martina Baxu (ODS) ze správní rady Pražského jara, kterou dosud Baxa vedl jako její předseda. Vyřešil jsem ho, napsal Klempíř o Baxovi na sociální síti X. Baxa chce dál bojovat za svobodnou a nezávislou kulturu, uvedl bývalý ministr kultury na stejné síti. Do sporu se předtím dostali kvůli rozdělování dotací na filmy. Klempířův krok kritizují zástupci opozice.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Neckář znovu vydal píseň nazpívanou po invazi 1968

Václav Neckář se po téměř šedesáti letech vrátil ke skladbě, kterou nazpíval krátce po invazi v roce 1968. Jmenovala se Píseň pro mne a hudbu k ní složil zpěvákův bratr Jan. K posluchačům se tehdy dostala pouze jednou. V nové podobě s původním vokálem ji doprovází videoklip, který kombinuje archivní a současné záběry.
2. 4. 2026
Načítání...