Výstavě kraluje 800 let starý spis

Olomouc - Ojedinělá expozice, která je nejnáročnějším projektem v historii Arcidiecézního muzea v Olomouci, nabízí předměty připomínající život významného učence, biskupa Jindřicha Zdíka, který v Olomouci působil ve 12. století. Výstava, která má být lákadlem letošní sezony, představí řadu dobových předmětů, z nichž nejvzácnější je Olomoucký kolektář, iluminovaný rukopis zapůjčený ze Švédska. Výstava potrvá do 3. ledna 2010 a ostatní exponáty kromě kolektáře se budou kvůli citlivosti na světlo pravidelně obměňovat.

Kresbami bohatě zdobený Olomoucký kolektář se vrací na místo vzniku po více než 360 letech. Za třicetileté války ho odvezli jako válečnou kořist Švédové. „Je to soubor modliteb rozepsaných na jednotlivé dny a hodiny celého liturgického roku,“ přibližuje kurátorka výstavy Jana Hrbáčová.

Jednání s Královskou knihovnu ve Stockholmu o zapůjčení rukopisu nevyčíslitelné hodnoty do Olomouce trvalo tři roky. Podmínky byly přísné, náklady pro olomoucké muzeum činily půl milionu korun. „Exponát musel být pojištěn, doprovázen švédským kurýrem, a hlavně musela být vyrobena speciální pancéřová vitrína,“ říká zástupce ředitele Muzea umění Olomouc Michal Soukup.    

Nahrávám video
Reportáž Moniky Bezuchové
Zdroj: ČT24

Výstava umožnila i další zkoumání knihy a překvapivé objevy – muzikologové v něm rozluštili notový zápis, který nastudovala Svatomichalská gregoriánská schola z Brna. Její koncert bude jedním z bodů doprovodného programu.

Jindřich Zdík (1083-1150) je považován za jednu z nejvýznamnějších osobností středověku, podle některých teorií pocházel z rodu Přemyslovců, podle jiných je potomkem slavného kronikáře Kosmy. V Olomouci založil nejslavnější písařskou a iluminátorskou dílnu své doby.

„Muzeu se podařilo shromáždit všechny významné a dosud známé rukopisy, které jsou roztroušeny i v zahraničí,“ řekl zástupce ředitele Arcidiecézního muzea Michal Soukup. Těch budou k vidění na dvě desítky. Muzeum je ale může vystavovat jen určitý čas. Návštěvníci si je tedy nebudou moci prohlédnout všechny současně, ale ve čtyřech kolekcích. Výjimkou bude pouze Olomoucký kolektář, který bude vystaven po celou dobu a návštěvníci jej budou moci vidět i v digitalizované podobě.

Kromě rukopisů výstava nabídne i kolekci původních architektonických prvků z románského arcibiskupského paláce, dochované předměty každodenní potřeby, těžítka a prsteny nebo románské mísy a unikátní dlaždice z katedrály sv. Václava.

  • Olomoucký kolektář autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1136/113564.jpg
  • Jindřich Zdík na pamětní desce autor: ČT24, zdroj: wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1136/113568.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 2 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 7 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026
Načítání...