V Moskvě se rozhodli obnovit hudební soutěž Intervize, aby tak nahradili mezi Rusy nesmírně populární Eurovizi. Z tohoto písňového klání bylo ale Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu. První ročník původní Intervize se konal v šedesátých letech v Československu a vyhrál ho Karel Gott.
Nová Intervize by se měla konat ještě letos na podzim v Moskvě a vystoupí na ní zřejmě zástupci dvou desítek zemí. A to včetně všech států BRICS, hospodářského uskupení sdružujícího kromě Ruska také Brazílii, Čínu, Indii a další rozvíjející se ekonomiky. Další ročníky by měly hostit i jiné země než Rusko, uvádí The Moscow Times.
Moskva počítá s tím, že staronová přehlídka bude mít velký úspěch. Obnovení soutěže přikázal ruské vládě dekretem přímo tamní vůdce Vladimir Putin. Šéfem organizačního výboru byl jmenován místopředseda ruské vlády Dmitrij Černyšenko a na uspořádání má dohlížet první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.
S nápadem znovu zavést Intervizi přišla v listopadu 2023 ruská ministryně kultury Olga Ljubimovová. Putin se loni v říjnu na summitu BRICS v Kazani zmínil, že o nápadu osobně jednal se svým čínským protějškem, který ideu podpořil. Ruští diplomaté tvrdí, že Peking již jmenoval činovníka zodpovědného za čínskou účast v soutěži.
Rodinné hodnoty v písních ano, politika ne
Na rozdíl od Eurovize, která často oslavuje témata a interprety z řad LGBT+, má Intervize podle dokumentů, které viděla agentura Reuters, působit střízlivějším dojmem a zdůrazňovat úctu k „tradičním univerzálním, duchovním a rodinným hodnotám“.
„Umělci nesmí vystupovat s písněmi, které vyzývají k násilí, ponižují čest a důstojnost společnosti, a požaduje se, aby byla zcela vyloučena politická témata v textech,“ uvádí se v jednom z ruských plánovacích dokumentů.
Účinkující mají dostat až čtyři minuty na to, aby živě zazpívali svou píseň v libovolném jazyce. Vítěz pojede na turné a získá finanční odměnu. „Soutěž bude otevřená pro účast všech zemí, které si to budou přát,“ uvádí se v dokumentu s dodatkem, že účastníci musí „respektovat kulturní, etické a náboženské tradice ostatních národů světa“.
Na Eurovizi už Rusko nemůže
Rusko se od roku 1994 zúčastnilo Eurovize třiadvacetkrát, ale s postupným ochlazováním vztahů se Západem začalo uvažovat o obnovení Intervize ze sovětské éry, zejména poté, co v roce 2014 (v roce, kdy Putin anektoval Krym) vyhrála soutěž rakouská drag queen Conchita Wurst.
Letošní Eurovize se bude konat v květnu ve Švýcarsku. Zástupci Ruska byli ze soutěže vyloučeni v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu. Jediným ruským vítězem zůstává zpěvák Dima Bilan, který v roce 2008 zaujal hlasující diváky písní Believe.
Intervize versus Eurovize
Někdejší Velká cena Intervize – stejně jako ta novodobá – vznikla jako „východní“ protiváha k evropské písňové soutěži Eurovize. Televizní síť Intervize sdružovala národní televize východoevropských zemí, postupně se přidal i Sovětský svaz, Finsko nebo Mongolsko. Eurovize byla asociací stanic z takzvané západní Evropy.
Ruští diváci sledovali písničkové defilé ještě coby součást Sovětského svazu za éry Leonida Brežněva. První ročník se uskutečnil rok po jeho nástupu do funkce prvního, později generálního tajemníka – v roce 1965. Soutěž tehdy hostilo Československo, to je také rekordmanem v počtu vítězů.
Celkem českoslovenští zpěváci a zpěvačky vyhráli pětkrát, dvakrát (což se jinému účastníkovi nepodařilo) si cenu odnesl Karel Gott. Už v prvním ročníku zaujal písní Tam, kam chodí vítr spát a pak o tři roky později vyhrál se skladbou Proč ptáci zpívají doprovázenou naživo symfonickým orchestrem.
Karel Gott a rok 1968
Ročník 1968 byl zvláštní hned několika okolnostmi. Poprvé na něm mohli soutěžit nejen zpěváci z východního bloku, ale byla otevřená i západním televizím. Takže vedle písní z Rumunska, Bulharska či Jugoslávie zněly i skladby ze Španělska, Belgie či západního Německa, které vyslalo soutěžící dokonce rovnou dva.
Vítězství Karla Gotta v tomto kontextu působí do jisté míry symbolicky. Kromě Intervize (tehdy pořádané pod názvem Zlatý klíč) totiž ten samý rok soutěžil i na konkurenční Eurovizi, která se konala v Londýně. Ovšem tam jel jako zástupce Rakouska. Skladbu Tausend Fenster (česky pak nazpívanou jako Vítám vítr v údolí) mu napsal populární rakouský zpěvák Udo Jürgens.
Gott před západním publikem ale neuspěl. Ocenění v Intervizi proto prý „nečekal“, jak se svěřil v dobovém rozhovoru. „Po Londýně jsem byl trochu pesimista, protože jsem zjistil, že je tolik vkusů jako je lidí,“ řekl a srovnal rozdílnost porot: zatímco tu v Intervizi tvořili odborníci, tu londýnskou laici. „Laici do třiceti let, prostě lidi, kteří nejvíce kupujou desky, aby se ukázalo, co na trhu půjde nejlíp,“ vysvětlil Gott. „Zdálo se mi, že zabíraly písně, které byly svou hlavní melodií velmi jednoduché, což je pro tento typ jury ideální, kdežto odborníci se přeci jenom dívají na něco hlubšího,“ dodal.
Další společný ročník Eurovize a Intervize se ale už nekonal. Dva měsíce poté totiž vjely do Československa tanky vojsk Varšavské smlouvy a ukončily uvolňování společenských poměrů známé jako pražské jaro.
Od Vondráčkové po Soči
V konání Intervize následovala několikaletá pauza, navázat se podařilo až v roce 1977, to už ale soutěž místo Prahy, Bratislavy a Karlových Varů, kde se zpěváci poměřovali v šedesátých letech, hostily polské Sopoty. Nicméně zvítězila Helena Vondráčková s chytlavou písní Malovaný džbánku, kterou si mezi Poláky získala početný fanklub.
O rok později se o vítězství podělil Václav Neckář s ruskou pop hvězdou Allou Pugačovovou, která tak vyzpívala první úspěch po Sovětský svaz. I v posledním ročníku v roce 1980 bylo vítězů více, jedním z nich Čechoslovenka Marika Gombitová. V pětici československých vítězů Velké ceny Eurovize chybí ještě Eva Pilarová, jejíž Rekviem dojalo porotce v roce 1967.
V osmdesátých letech pořádání Velké ceny Intervize přerušily stávky v Polsku a vznik protikomunistického odborového hnutí Solidarita. K jednorázovému pokusu o její obnovení došlo v roce 2008, kdy interpreti z postsovětských republik zpívali a soutěžili v ruském letovisku Soči.
