Některé země Eurovizi raději vyhrát nechtějí, říká historik pěvecké soutěže

Pěvecká soutěž Eurovize se letos konala popětašedesáté. Vyhráli italští rockeři Maneskin, spíš než o jejich vystoupení se ale mluvilo o podezření, že v zákulisí přímého přenosu brali drogy. Není to ale poprvé a zřejmě ani naposledy, kdy se tato výpravná show, pořádaná zeměmi sdruženými v Evropské vysílací unii (EBU), musela popasovat s různými problémy. Některé v rozhovoru pro Týden v kultuře připomněl historik Eurovize Dean Vuletic. A možná překvapivě také zmínil, že ne každý, kdo se účastní, chce vyhrát.

„Česká republika byla jednou z posledních evropských zemí, které do Eurovize vstoupily. Poprvé roku 2007,“ připomíná Vuletic. Do mezistátního písňového klání se ale zapojovali už Čechoslováci.

Rakousko vysílá Gotta

Východní blok měl svou Eurovizi – Intervision Song Contest v polských Sopotech. Ročník 1977 vyhrála Helena Vondráčková s Malovaným džbánkem, o tři roky později se Marika Gombitová o vítězství podělila se soutěžícími z Finska a Sovětského svazu.

Čechoslováci se dostali ovšem i do „západní“ Eurovize. V roce 1968 se o přízeň kapitalistických popových fanoušků ucházel Karel Gott. Ovšem s písní Tausend Fenster (Tisíc oken) coby zástupce Rakouska. O dvě dekády později měla šanci zazářit Lenka Filipová, vyslaná Švýcarskem. Povolení vycestovat z Československa ale nedostala, takže „Ne partez pas sans moi“ nakonec zpívala náhradnice, jakási Céline Dion.

Lordi ano, Kabát ne

V roce 2007 Češi poprvé soutěžili na Eurovizi sami za sebe. „A prvních pár let se jim příliš nevedlo. Například účast skupiny Kabát nebyla dobrou volbou,“ zmiňuje Vuletic první český samostatný pokus prorazit v zahraniční konkurenci.

Kabáti na pódiu v Helsinkách rozpálili Malou dámu, odezvou byl ale jen jeden bod, a tím pádem poslední místo. Čeští rockeři se s publikem minuli, v žánru ale problém nebyl. Finsko soutěž pořádalo proto, že předchozí rok vyhrála domácí heavymetalová kapela Lordi v hororových kostýmech.

„Posledních několik let ale vystupují za Česko mladší soutěžící s velmi současnou popovou hudbou a myslím, že se jim daří celkem dobře,“ oceňuje Vuletic nicméně.

Nejúspěšnější byl zatím v roce 2018 zpěvák Mikolas Josef, který ve finále dosáhl na šesté místo. Před ním se do finále dostala jako jediná Gabriela Gunčíková v roce 2016, skončila ale bez jediného bodu od diváků. V roce 2019 se z finálového postupu mohla radovat indie-popová kapela Lake Malawi, celkově skončila jedenáctá. Fanoušci mohou hlasovat pro kohokoliv – kromě soutěžícího ze své země. Hlasy přisypává také porota.

Politické kontroverze

Účast v Eurovizi v mezinárodní kariéře pomohla třeba zmíněné Céline Dion, zpěváku Juliu Iglesiasovi nebo kapele ABBA. V dlouhé historii soutěže jsou ale zapsány i komplikace; soutěž se sice tváří jako apolitická, ale politika se jí dotýká. Jen aktuální ročník provázelo několik politických kontroverzí.

První je diskvalifikace Běloruska s odůvodněním, že jejich příspěvek zesměšňuje běloruské protivládní demonstranty. Další kontroverze se týkala Ruska. Feministická píseň Russian Woman od interpretky Manizhy kritizuje také zažité představy o tom, co by žena měla dělat, jako rodit děti nebo se vdát. To vyvolalo nevoli ze strany konzervativců, ruských politiků a společnosti, včetně některých ruských organizací.

V minulém ročníku, který se konal v roce 2019 (v roce 2020 byla Eurovize kvůli pandemii zrušena), mířily výhrady zase mimo jiné na pořádající Izrael. Kritici tvrdili, že Izrael chce pořadatelstvím odvést pozornost od násilí v Pásmu Gazy a na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se

Loni měla premiéru hudební komedie Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga. Hlavní hrdinové, popové duo, které chce dobýt eurovizní olymp jako kdysi ABBA, by pro svou zemi udělali vlastně lépe, kdyby nevyhráli. Vítězná země totiž musí pořádat další ročník, což je nemalý zásah do rozpočtu. Parodický snímek nemá podle Vuletice k realitě zas až tak daleko.

„Pro svoji knihu o Eurovizi jsem dělal průzkum a četl spoustu korespondence, kterou si v rámci soutěže vyměnily jednotlivé televizní stanice. Například na začátku osmdesátých let psala egyptská televizní stanice, že by se chtěla účastnit Eurovize. Žádali ovšem záruku, že soutěž nevyhrají, protože nechtějí hostit příští ročník. Takže toho se některé televizní stanice skutečně obávají a myslím, že to zohledňují i při výběru svých zástupců, kdy nevyberou příliš silného interpreta, aby nemuseli čelit možnosti, že budou muset uspořádat další ročník soutěže,“ upřesnil Vuletic.

Před začátkem letošního ročníku odpovídal i šéf české delegace Kryštof Šámal na otázku, jestli by Česko nebylo případným vítězstvím zaskočeno. Právě proto, že by se s ním počítalo jako s příštím pořadatelem.

„Myslím, že to po celém roce covidové pandemie může být zajímavý boost pro kulturu dané země. To pořádání není tak složitá věc jako olympiáda, takže myslím, že není zas čeho se tak bát, kdyby to dopadlo,“ uvedl Šámal. Nakonec na případné obavy ale nedošlo. Letošní tuzemský soutěžící – Ben Cristovao alias Benny Cristo – se do finále neprozpíval.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získal v Benátkách film Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
před 12 mminutami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 1 hhodinou

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 15 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
včera v 16:35

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
včera v 14:23

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.