Některé země Eurovizi raději vyhrát nechtějí, říká historik pěvecké soutěže

Pěvecká soutěž Eurovize se letos konala popětašedesáté. Vyhráli italští rockeři Maneskin, spíš než o jejich vystoupení se ale mluvilo o podezření, že v zákulisí přímého přenosu brali drogy. Není to ale poprvé a zřejmě ani naposledy, kdy se tato výpravná show, pořádaná zeměmi sdruženými v Evropské vysílací unii (EBU), musela popasovat s různými problémy. Některé v rozhovoru pro Týden v kultuře připomněl historik Eurovize Dean Vuletic. A možná překvapivě také zmínil, že ne každý, kdo se účastní, chce vyhrát.

„Česká republika byla jednou z posledních evropských zemí, které do Eurovize vstoupily. Poprvé roku 2007,“ připomíná Vuletic. Do mezistátního písňového klání se ale zapojovali už Čechoslováci.

Rakousko vysílá Gotta

Východní blok měl svou Eurovizi – Intervision Song Contest v polských Sopotech. Ročník 1977 vyhrála Helena Vondráčková s Malovaným džbánkem, o tři roky později se Marika Gombitová o vítězství podělila se soutěžícími z Finska a Sovětského svazu.

Čechoslováci se dostali ovšem i do „západní“ Eurovize. V roce 1968 se o přízeň kapitalistických popových fanoušků ucházel Karel Gott. Ovšem s písní Tausend Fenster (Tisíc oken) coby zástupce Rakouska. O dvě dekády později měla šanci zazářit Lenka Filipová, vyslaná Švýcarskem. Povolení vycestovat z Československa ale nedostala, takže „Ne partez pas sans moi“ nakonec zpívala náhradnice, jakási Céline Dion.

Lordi ano, Kabát ne

V roce 2007 Češi poprvé soutěžili na Eurovizi sami za sebe. „A prvních pár let se jim příliš nevedlo. Například účast skupiny Kabát nebyla dobrou volbou,“ zmiňuje Vuletic první český samostatný pokus prorazit v zahraniční konkurenci.

Kabáti na pódiu v Helsinkách rozpálili Malou dámu, odezvou byl ale jen jeden bod, a tím pádem poslední místo. Čeští rockeři se s publikem minuli, v žánru ale problém nebyl. Finsko soutěž pořádalo proto, že předchozí rok vyhrála domácí heavymetalová kapela Lordi v hororových kostýmech.

„Posledních několik let ale vystupují za Česko mladší soutěžící s velmi současnou popovou hudbou a myslím, že se jim daří celkem dobře,“ oceňuje Vuletic nicméně.

Nejúspěšnější byl zatím v roce 2018 zpěvák Mikolas Josef, který ve finále dosáhl na šesté místo. Před ním se do finále dostala jako jediná Gabriela Gunčíková v roce 2016, skončila ale bez jediného bodu od diváků. V roce 2019 se z finálového postupu mohla radovat indie-popová kapela Lake Malawi, celkově skončila jedenáctá. Fanoušci mohou hlasovat pro kohokoliv – kromě soutěžícího ze své země. Hlasy přisypává také porota.

Politické kontroverze

Účast v Eurovizi v mezinárodní kariéře pomohla třeba zmíněné Céline Dion, zpěváku Juliu Iglesiasovi nebo kapele ABBA. V dlouhé historii soutěže jsou ale zapsány i komplikace; soutěž se sice tváří jako apolitická, ale politika se jí dotýká. Jen aktuální ročník provázelo několik politických kontroverzí.

První je diskvalifikace Běloruska s odůvodněním, že jejich příspěvek zesměšňuje běloruské protivládní demonstranty. Další kontroverze se týkala Ruska. Feministická píseň Russian Woman od interpretky Manizhy kritizuje také zažité představy o tom, co by žena měla dělat, jako rodit děti nebo se vdát. To vyvolalo nevoli ze strany konzervativců, ruských politiků a společnosti, včetně některých ruských organizací.

V minulém ročníku, který se konal v roce 2019 (v roce 2020 byla Eurovize kvůli pandemii zrušena), mířily výhrady zase mimo jiné na pořádající Izrael. Kritici tvrdili, že Izrael chce pořadatelstvím odvést pozornost od násilí v Pásmu Gazy a na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se

Loni měla premiéru hudební komedie Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga. Hlavní hrdinové, popové duo, které chce dobýt eurovizní olymp jako kdysi ABBA, by pro svou zemi udělali vlastně lépe, kdyby nevyhráli. Vítězná země totiž musí pořádat další ročník, což je nemalý zásah do rozpočtu. Parodický snímek nemá podle Vuletice k realitě zas až tak daleko.

„Pro svoji knihu o Eurovizi jsem dělal průzkum a četl spoustu korespondence, kterou si v rámci soutěže vyměnily jednotlivé televizní stanice. Například na začátku osmdesátých let psala egyptská televizní stanice, že by se chtěla účastnit Eurovize. Žádali ovšem záruku, že soutěž nevyhrají, protože nechtějí hostit příští ročník. Takže toho se některé televizní stanice skutečně obávají a myslím, že to zohledňují i při výběru svých zástupců, kdy nevyberou příliš silného interpreta, aby nemuseli čelit možnosti, že budou muset uspořádat další ročník soutěže,“ upřesnil Vuletic.

Před začátkem letošního ročníku odpovídal i šéf české delegace Kryštof Šámal na otázku, jestli by Česko nebylo případným vítězstvím zaskočeno. Právě proto, že by se s ním počítalo jako s příštím pořadatelem.

„Myslím, že to po celém roce covidové pandemie může být zajímavý boost pro kulturu dané země. To pořádání není tak složitá věc jako olympiáda, takže myslím, že není zas čeho se tak bát, kdyby to dopadlo,“ uvedl Šámal. Nakonec na případné obavy ale nedošlo. Letošní tuzemský soutěžící – Ben Cristovao alias Benny Cristo – se do finále neprozpíval.

Nahrávám video
Dean Vuletic: Ne všichni chtějí vyhrát
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 11 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 12 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 16 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 18 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...