V rodném domě Antonína Dvořáka otevřelo interaktivní muzeum

Rodný dům Antonína Dvořáka v Nelahozevsi na Mělnicku je kompletně opravený. Navíc přibylo návštěvnické centrum. Dokončena je i expozice, která začala fungovat před rokem ve zkušebním provozu.

Interaktivní expozice představuje prostředí středočeské vesnice v polovině devatenáctého století. Využívá ale audiovizuální technologie, klade důraz na hudbu i zvukové vjemy. Návštěvníci si mohou poslechnout o dobových událostech, ale i místních drbech, a to v podání dvacítky českých osobností. Například Viktora Dvořáka nebo Marka Ebena.

Součástí expozice je i řada prvků, které si mohou návštěvníci vyzkoušet, osahat a prozkoumat. Jde třeba o citeru, nástroj, na který hrál Dvořákův otec, kouzelné zrcadlo, panoramatický kolotoč nebo dobovou karetní hru trapulky na dotykovém displeji zabudovaném do stolu v krčmě.

„Na expozici je zcela výjimečné to, že stojí na pevných vědeckých základech,“ dodal ředitel muzea Emanuele Gadaleta. Muzejní expozice se skládá z jedenácti místností, každá je vyhrazená určitému tématu. V jedné z místností se 8. září 1841 narodil Antonín Dvořák. Světnice sousedila s hospodským sálem, kde se v tu dobu konala tancovačka, takže hudbu slyšel budoucí skladatel hned po narození. 

Předmětem pocházejícím z Dvořákova mládí je třeba modlitební knížka, kterou dostal od prince Lobkowicze za úspěšné zakončení školy coby jeden z nejlepších žáků. Některé exponáty zapůjčilo České muzeum hudby. Jde třeba o originál osobních Dvořákových věcí, mimo jiné hudební nástroj, ale také dýmku a karty, které dokládají jeho pozdější život, vztahují se ale k tématu hospody a skladatelovým inspiracím.

Přípravy rekonstrukce domu začaly téměř před deseti lety. Nyní je interaktivní muzeum a multifunkční kulturní a vzdělávací centrum zcela dokončené. „V následující sezoně areál obohatí meditační zahrada,“ doplnil Lobkowicz. Celková investice dosáhla zhruba 150 milionů korun. Podíleli se soukromí dárci z Česka i zahraničí, část peněz pocházela také ze státních a evropských dotací.

Antonín Dvořák, skladatel opery Rusalka, Novosvětské symfonie či Slovanských tanců, se narodil 8. září 1841 v tehdejším vesnickém hostinci. Dvořák měl jako prvorozený syn původně převzít otcovu řeznickou živnost, ale už v dětství začal hrát na housle a jeho mimořádný talent rozpoznal učitel Antonín Liehmann v nedalekých Zlonicích. Dvořák pak odešel studovat hudbu do Prahy.

V Nelahozevsi žil Dvořák do dvanácti let, od šesti ale v jiném domě, upozornila kurátorka Eleonore Kinsky. „Celý život zůstal blízko k přírodě, k vesnici, rád chodil do hospody. Dá se říct, že to, co zažil jako dítě, zůstalo blízké jeho srdci,“ dodala.

Budova je od roku 1958 zapsaná jako kulturní památka. Organizace House of Lobkowicz převzala správu v roce 2019, dříve ji mělo v pronájmu Národní muzeum. House of Lobkowicz spravuje i další čtyři kulturní památky: Lobkowiczký palác na Pražském hradě, zámek Nelahozeves, zámek Roudnice a hrad Střekov.

zdroj: ČTK, ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 13 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.