V roce '89 jsme si mysleli, že svoboda bude posilovat, ale vývoj se obrátil zpět, říká nobelistka Müllerová

Nahrávám video

Pražský veletrh Svět knihy hostí německou spisovatelku rumunského původu a držitelku Nobelovy ceny Hertu Müllerovou. Ve svém díle vychází především ze zkušeností z mládí stráveného v komunistickém Rumunsku. Jejím dlouholetým tématem je útlak menšin a šikana obyvatel v diktaturách. V Praze chce připomenout, že její knihy zůstávají i v současnosti alarmujícím způsobem aktuální. Rozhovor s ní vedl Jakub Anděl.

Přijíždíte na knižní veletrh, kde se setkáte s odborníky, kolegy i fanoušky. Jakou příležitost pro vás taková akce představuje?

Tento veletrh je v Praze, ve východní Evropě. Vím, že situace na východě Evropy není zrovna dobrá, co se týče vývoje demokracie. Proto považuji za důležité se v tomto regionu účastnit kulturních akcí a podpořit je svou přítomností.

O politickém potenciálu literatury budete diskutovat. Neděsí vás, že tato témata jsou stále přítomná?

Znervózňuje mě to, nad tím dnes jistě přemýšlí každý. Nad tím, jak se vyvíjí situace v mnoha zemích současně a nezávisle na sobě. To nikdo nečekal.

V roce 1989 jsme si mysleli, že demokracii máme garantovanou, že svoboda už bude jen posilovat. Bylo nemyslitelné, aby se vývoj zase obrátil zpět. To je velké zklamání. Stejná situace je v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, České republice a všude se dějí podobné věci nezávisle na sobě, to mě rozčiluje.

Říkáte, že témata, o kterých píšete, si nevybíráte, ale že jsou vám předurčena tím, co prožíváte. Je tedy pro vás literatura hlavně svědectvím o něčem, co by jinak mohlo být zkresleno nebo zapomenuto?

Vytyčit pro literaturu nějaký úkol je pro mě problematické. To slovo zní podobně jako zakázka, a ta v umění nemá co dělat. Literatura vzniká z vnitřního přesvědčení. Ale přesto… jistou společenskou úlohu literatura má stejně jako další umění. Vždy je svědectvím o společnosti.

Dříve, v dobách diktatury, navíc literatura musela plnit řadu úloh, které neplnil nikdo jiný, protože žádné veřejné mínění neexistovalo. Literatura byla pro společnost ventilem i analýzou. Společnost to potřebovala. Doufám, že dnes tyto oblasti plní dobře své úlohy. Přesto se ale i po diktatuře musí o diktatuře mluvit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAplaus pro dva skládá a rozkládá Rubikovu cibuli

Indie folkovou skupinu Aplaus pro dva tvoří hudebník s ukrajinsko-americkými kořeny Vladimír Juno Valter a metalový zpěvák z jižní Moravy, který vystupuje pod jménem Desed. Na své druhé nahrávce Rubikova cibule opět nechali rozeznít pouze hlas a akustickou kytaru. „Abychom našli vrstvu každého člověka, je třeba složit celou Rubikovu kostku,“ vysvětlují inspiraci k novým skladbám.
před 4 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 5 hhodinami

Na německém operním festivalu vybučeli AI

Tradiční hudební slavnosti v německém Bayreuthu, věnované dílu Richarda Wagnera, zaskočily část publika. To začalo bučet ve chvíli, kdy festival uvedl operu Soumrak bohů anoncovanou jako první experiment s umělou inteligencí v historii přehlídky. AI vygenerovala monumentální scénografii. Podle mnohých kritiků ale výsledek vyzněl jako nesrozumitelná obrazová koláž.
před 6 hhodinami

Nejde o ego, ale o výzvu, říká Ztracený ke koncertu na Letenské pláni

Na Letenské pláni v Praze hráli Rolling Stones či Michael Jackson, jako první český interpret tu 7. srpna vystoupí Marek Ztracený. „Nehraju si v žádném případě na hvězdu, přijde mi to až úsměvné, že sem teď přijede Marek Ztracený ze Železné Rudy,“ říká zpěvák. Už déle než týden na místě roste pódium s tribunou, kam se podle zpěváka mají vejít vyšší desítky tisíc lidí.
před 9 hhodinami

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
včera v 13:00

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.