V Lidicích s českými dějinami nekončí, prochází je od Zet do Zet

Nahrávám video

„S Čechy už jsem skončil,“ prohlásil údajně Reinhard Heydrich. Větu připisovanou zastupujícímu říšskému protektorovi si do názvu výstavy v Lidicích vypůjčil Martin Zet. Jeho tvorba a sochy jeho otce v tamní galerii odkazují na tragickou historii spojenou právě s touto obcí.

Heydrichův výrok měl padnout 23. května 1942, čtyři dny předtím, než došlo k atentátu na tohoto „kata českého národa“. Krutou reakcí na čin proti významnému muži Říše bylo vypálení Lidic a vyvraždění jejich obyvatel.

  • Lidice se staly jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
  • Přímo v Lidicích bylo zastřeleno 173 lidických mužů a chlapců, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic.
  • Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí.
  • Ze zhruba 500 obyvatel Lidic, kteří masakr zažili, válku přežilo jen 160 lidí. V současnosti jsou naživu dvě lidické ženy, shodou okolností sestry, a 12 lidických dětí. Některé se narodily před a některé až po tragédii.
  • Obec s 96 domy nacisté vypálili a ohořelé obvodové zdi domů nechali odstřelit. O opětném vybudování Lidic rozhodla československá vláda hned po skončení války – 6. června 1945.
  • V létě 1947 byl 300 metrů severozápadně od původních Lidic položen základní kámen nové obce a stavba prvních lidických domů začala v květnu 1948.

K tragédii se vrací i aktuální výstava v galerii v Památníku Lidice. „Není lehké připomínat po více než pětasedmdesáti letech nějaké dějinné události pořád dokola. Snažíme se k tomu přistupovat nejrůznějšími způsoby, proto jsem ráda, že je Martin Zet mohl převyprávět skrze umění,“ podotýká kurátorka Lubomíra Hédlová.

Současný umělec představuje své vidění Lidic a českého státu v kontextu dějin i svého osobního života. Důležitou součástí výstavy jsou totiž i díla, která vytvořil Martinův otec, sochař Miloš Zet. Mimo jiné studie k bronzové soše, která je součástí památníku na Kobyliské střelnici v Praze. Právě na ní nacisté popravili po atentátu více než pět set osob během takzvané druhé heydrichiády, byli mezi nimi i obyvatelé Lidic.

Socha nazývaná  Země, ale také Nepokořená vlast nebo Vzdor, představuje zhroucenou plačící ženu. „Dozvěděl jsem se, že vznikla, když mu stála máma modelem na nějakou jinou pózu. Když už byla úplně vyčerpaná, zhroutila se do této polohy a táta zakřičel: ‚Zůstaň! To je ono!‘,“ prozradil o vzniku plastiky ze sedmdesátých let Martin Zet.

Plastika Miloše Zeta na Kobyliské střelnici
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Na výstavě s podtitulem „Československé dějiny od Zet do Zet“ stojí také třeba stůl Reinharda Heydricha a klíčové okamžiky dokumentují dobové fotografie. Obraz doby, kdy mělo být s Čechy navždy skoncováno, připomíná galerie v Lidicích do konce dubna.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
13. 11. 2026‌‌

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
13. 11. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
13. 11. 2026‌‌

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
13. 11. 2026‌‌

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
12. 11. 2026‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
12. 11. 2026‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Budiž světlo, hlásal Pešánek. Jeho velkolepé vize ale zůstaly zčásti na papíře

Lounské Studio Prona, spjaté s Galerií Benedikta Rejta, připravilo výstavu K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla. Nabízí nejenom pohled na tvorbu tohoto umělce, zároveň představuje díla tvůrců mladší a střední generace, kteří se Pešánkovým odkazem inspirovali či na něj jakkoli navazují.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.