Triky pro novinku Guye Ritchieho vznikaly v Praze. Premiéru zpozdili problematičtí ukrajinští padouši

Špionážní komedie režiséra Guye Ritchieho Operace Fortune: Ruse de guerre, která vstoupila do českých kin, vznikala kromě Anglie, Turecka či Kataru i v pražských Nuslích. Zdejší postprodukční studio MagicLab kompletně zaštitovalo výrobu vizuálních efektů včetně výbuchů, dopravních prostředků i celých měst. Trikový supervizor a šéf MagicLabu Michal Křeček v rozhovoru pro ČT24 popisuje, proč si jeho firmu britský režisér či jeho producenti vybrali už počtvrté.

Ve svých nejslavnějších filmech se často nořil do britského podsvětí, kde chtěli drobní hubatí gangsteři bez práce přijít k velkým penězům. Ve svém posledním snímku Operace Fortune: Ruse de guerre se však režisér Guy Ritchie vypravil do té úplně nejvyšší společnosti, do níž se potřebuje dostat skupina agentů. Ti ve filmu naverbují hereckou superhvězdu, díky níž se vetřou na luxusní jachtu miliardáře, jenž má vedle marnivé záliby v celebritách slabost i pro nelegální transakce.

V hotovém snímku loď shlíží na pobřeží francouzského Cannes, v reálu vůbec neexistovala. „Večírek na lodi Hugha Granta byl jednou z největších trikových scén, které jsme pro film dělali,“ popisuje Křeček. „Část lodi byla postavena v ateliéru a byla snímaná na modrém klíčovacím pozadí. Posléze se ‚dostavila‘ ve 3D a zasadila se do různých plně graficky vygenerovaných prostředí, které může divák ve filmu vidět,“ říká muž, pod nímž na projektu pracovalo téměř rok více než 150 lidí.

Agenti se ve filmu sice z jachty, na níž se má dohadovat prodej nebezpečné umělé inteligence, dostanou živí a zdraví, jejich dobrodružství ale nekončí. Zneškodnit musejí například obří satelity umístěné ve firmě, kterou vedou novodobí technologičtí miliardáři. Jejich hypermoderní panství dlouho nevydrží.

„Výbuch satelitů byl ale natolik velký, že jej nebylo možné realizovat v reálném prostředí, a proto je celkově vygenerovaný v počítači. Práce nad výbuchy začala návrhy designu satelitů, po jejich schválení došlo k detailnímu promodelování, až na jednotlivé mechanické části, tak, aby simulace destrukce působila přirozeně. Následně jsme vyráběli vrstvy explozí, kouřů, ohňů a dalších elementů a jejich světelné interakce s vygenerovaným prostředím,“ vypočítává Křeček.

S Ritchiem nedělali poprvé

Pro film se tak nakonec vyrobilo přes 900 trikových záběrů, kdy bylo potřeba dokreslovat celá prostředí, jako jsou paláce a města, díky nimž se tak scény „zvětšovaly“. „Akční film provází velké množství přestřelek a honiček aut, raket, vrtulníků a množství výbuchů a to vše je třeba nechat ‚ožít‘ právě prostřednictvím VFX,“ doplňuje Křeček s tím, že vzhledem k obsáhlosti potřeby vizuálních efektů MagicLab přizval k práci i další česká postprodukční studia PFX, RUR a Dazzle Pictures. Pro Ritchieho Češi nedělali poprvé.

Spolupráce začala už na filmu Aladin v roce 2019, pro nějž měli v MagicLabu na starost pasáž, v níž hrdina na začátku snímku běží městem. Tu retušovali či v ní uměle rozšiřovali prostředí. Poté přišla úspěšná gangsterka s názvem Gentlemani, již následoval předposlední Ritchieho krimi thriller Rozzlobený muž. Pro ten už studio MagicLab vytvořilo pět stovek záběrů jako jediný dodavatel.

„Operace Fortune byla jakýmsi přirozeným vyústěním předchozí spolupráce. Producenti se na nás obrací, protože jsou motivovaní příznivou cenou, talentem a také managementem projektů, zatímco režisér si po vizuální stránce velmi sedl s našimi supervizory, což obé vytváří zajímavé prostředí pro výrobu těchto filmů,“ uvažuje Křeček.

Právě výroba filmu Operace Fortune se ale neobešla bez velmi specifických zádrhelů.

Opožděná premiéra

Ritchie snímek obsazený herci jako Jason Statham, Aubrey Plaza či Josh Hartnett natočil už na začátku roku 2021, tudíž se s premiérou počítalo o rok později. Loni v únoru ale Rusové zaútočili na Ukrajinu, což pro filmaře znamenalo nečekaný problém.

Zmíněnou umělou inteligenci totiž ve snímku z laboratoře v Oděse ukradne skupina ukrajinských gangsterů, kteří ji chtějí prodat za miliardy dolarů. Na jiném místě filmu se zase vtipkuje o dobročinném fondu válečných sirotků.

List Evening Standard napsal, že producentům přišlo nevhodné v takové době uvádět snímek s ukrajinskými padouchy, proto se premiéra zpožďovala. V hotovém snímku však nakonec tyto postavy, jejich národnost i potenciálně citlivé situace na první pohled zůstaly, pouze se jich prý týkaly drobné úpravy, které se vyřešily střihem.

Upravit v souvislosti s touto situací bylo podle informací ČT24 potřeba přibližně třicítku záběrů. Trikaři ale rozhodně jen slepě neplní přání režiséra.

„Volné ruce máme nejen v technickém zpracování, ale také přinášíme vizuální řešení, které v konečném hledisku režisér koriguje. Materiál jsme přímo z placu nedostávali, sbírali jsme svoje technická data a samotný materiál, se kterým lze pracovat, jsme obdrželi v pozdější fázi, kdy vznikaly první střihy. Bylo by zcela nemoudré pracovat na scénách předtím, než prošly střižnou, kdy také probíhá první zadávání úkolů právě směrem na studio,“ popisuje Křeček.

Málo lidí, hodně práce

Současné velkorozpočtové filmy – zejména ty komiksového charakteru – často už vůbec nevznikají na skutečných lokacích, ale na takzvaných sound stages, tedy v ateliérech obehnaných modrým či zeleným pozadím. Rozvoj streamovacích platforem i propojených filmových vesmírů, jejichž hrdinové se objevují v celovečerních filmech i navázaných seriálech, vytvořil nebývalý tlak právě na stovky postprodukčních studií rozesetých po celém světě.

Kulturní web BBC nedávno zmapoval problémy, jakým celý obor čelí. Jde zejména o nadužívání trikových řešení i v situacích, kde by dříve pomoc trikařů nebyla potřeba, vágní zadání ze strany velkých studiových klientů, kteří ale pak odevzdanou práci s připomínkami neustále vracejí, nebo rovnou neznalost trikové stránky věci ze strany filmařů, kteří se po konci vlastní práce o film už příliš nezajímají. Opakem je ale třeba James Cameron, jenž se podle webu intenzivně účastní právě postprodukce svého několikadílného Avatara.

Křeček souhlasí s tím, že výrobu filmů globálně zpožďuje nedostatek talentů na trhu. MagicLab ale podle něj momentálně přesto roste. „Nám se dlouhodobě daří přitáhnout talenty, a to nejen z Čech, ale i ze zahraničí. Tato mezinárodní atmosféra obohacuje naše studio a vytváří různorodost, která je pro celkový rozvoj týmu zásadní,“ doplňuje.

MagicLab, který dotvářel třeba nedávný snímek Il Boemo o skladateli Josefu Myslivečkovi, islandsko-český film Nádherné bytosti nebo sportovní historické drama Poslední závod, otevřel nedávno pobočku i v Polsku. „Další výzva bude všeobecně očekávaná stagnace trhu s vizuálními efekty, která pro nás možná bude pozitivní, protože by mohla znamenat i nový příliv talentů,“ míní Křeček. Zda přijde i další blockbuster od Ritchieho, zatím ale říct nemůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 17 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...