Vytváří krev, jiskry i celá panoramata. Trikaři z pražských Nuslí pracují na efektech pro Hollywood

Pražské postprodukční studio MagicLab vytvořilo všechny speciální efekty nového filmu Rozhněvaný muž režiséra Guye Ritchieho s Jasonem Stathamem v hlavní roli. Pro firmu sídlící v Nuslích jde o velký úspěch – o práci se totiž s žádným jiným trikovým studiem nedělila. Trikaři měsíce upravovali necelých pět stovek záběrů, do nichž uměle přidávali výstřely zbraní, jiskry při zásazích či zakrvácené rány na tělech herců.

Ozbrojení lupiči zastavují dodávku s cenným nákladem, do níž se doslova vlamují pomocí ruční kotoučové pily. V jiné scéně je posádka dodávky brutálně popravena. A v další dodávka jede po losangeleské dálnici. Kdyby však tyto pasáže z nového britsko-amerického filmu Rozhněvaný muž neupravili v pražském studiu MagicLab, vypadaly by podstatně jinak.

Do záběrů s pilou například trikaři v postprodukci přidali odletující jiskry, popravu pak umocnili stříkanci krve, protože na place se nepoužívala ani umělá krev. Dodávka navíc nejela po dálnici v Los Angeles, ale stála ve studiu v Londýně před zeleným pozadím. Do oken tak museli trikoví specialisté přidat míhající se městské panorama. Zásadní bylo doplnit třeba i odraz řidiče na vnitřní stranu skla či do zpětných zrcátek.

„Ten film je lehce stylizovaný, takže třeba zrovna krev nemůže vypadat zcela realisticky,“ říká v nenápadném studiu pod pražským Nuselským mostem trikový supervizor a šéf MagicLabu Michal Křeček. Podle něj ale nejde jen „vymalovat“ celý výtah červeně, krev musí mít správné odlesky, nebo se v pohybu chovat dle zákonů fyziky.

„Jenže po prvních verzích ukázkových záběrů nám přicházel feedback, že krve je stále málo. Nakonec jsme zvolili úplně jiný, složitější postup. Pod vedením CG supervizora Viktora Plcha jsme veškerou krev pro každý záběr zvlášť simulovali ve virtuálním 3D prostředí. Ve střižně byli nadšení,“ nastínil Křeček.

Zlomová zakázka

Nešlo ale jen o krev. Pro snímek, který ve čtvrtek vstoupil i do českých kin, vytvořili trikoví specialisté spoustu trojrozměrných objektů v pohybu, jako jsou auta, vrtulníky nebo třeba i lodě. Simulovali také výstřely zbraní. Když se režisérovi zdálo nedostatečné zabezpečení budovy, kde se do dodávek nakládají peníze, v MagicLabu vytvořili mnohem robustnější oplocení s bránou s betonovými zátarasy.

Temný, brutální akční thriller, v němž se postupně odhaluje identita nového kurýra bezpečnostní firmy v podání Jasona Stathama, vznikal na přelomu let 2019 a 2020 pod režijním dohledem Guye Ritchieho v Londýně a v Los Angeles. Surové záběry pak zpracovávali trikaři v Praze, kteří nakonec museli vyrobit 435 vizuálních efektů. Pro pražskou firmu to byla zlomová zakázka.

„Pro studio Miramax jsme vyráběli triky jako jediný dodavatel, což je skvělé,“ vysvětlil Kreček. Pražské studio totiž na velkých amerických filmech v minulosti dělalo jen dílčí zakázky – shodou okolností i na předchozích dvou filmech Ritchieho, kterými byly krimi Gentlemani a hraná předělávka pohádky Aladin.

U druhého jmenovaného blockbusteru společnosti Disney měli v MagicLabu na starosti pasáž, v níž Aladin na začátku snímku běží městem, kterou retušovali či v ní uměle rozšiřovali prostředí.

U podobných trikových velkofilmů jako Aladin na tricích pracují klidně i tisíce lidí rozesetých po menších studiích po celém světě, kteří si vizuální efekty ve filmu rozdělí. Právě tyto týmy znamenají ty největší položky ve stamilionových rozpočtech.

Ještě před pěti lety ale na hollywoodských filmech v MagicLabu v takové míře nepracovali, kompletní postprodukci zajišťovali zejména českým snímkům.

„Děláme teď dvanáct filmů ročně, rozsahem jsou ale často větší. Děláme také častěji zahraniční koprodukce. Před pěti lety nás ve firmě bylo 35, dneska je to kolem šedesáti,“ vypočítává Křeček. Jeho tým tak dokončoval například snímky Šarlatán, Masaryk, Lidice nebo Čertí brko – celkem jejich počítači prošlo sedmdesát celovečerních filmů.

V MagicLabu zajišťují kompletní obrazovou postprodukci, která by se dala označit jako programování – koneckonců na monitorech mezinárodního týmu jsou často vidět číselné diagramy tvořící vrstvy, z nichž se skládá záběr. Celý proces postprodukce má několik fází. Do firmy se přímo z placu dopravuje na discích natočený materiál v datech, který se digitálně zpracuje, nabarví či se k němu vyrobí úvodní a závěrečné titulky. Často je ale postprodukční práce mnohem kreativnější.

Upravená tvář Vojtěcha Dyka

U trikových filmů pomáhají supervizoři vizuálních efektů i se scénářem, pak jsou přítomni také na natáčení, kde dohlíží, aby šlo sestavit trik z natočených vrstev a aby se nafotily fotky, z nichž se některé záběry skládají. Pak nastává samotná výroba, kde se pracuje na každém záběru dle střihové soupisky, již do MagicLabu posílá střižna. Na každém záběru se přitom dělá něco, někde je potřeba retuš, jinde složitá dokreslovačka. Nejsložitější jsou potom CGI charaktery postav.

Čtyřicetiletý Křeček, který začínal jako programátor, věnoval se grafickému designu a nyní přednáší i na FAMU, zdůrazňuje, že na české filmy v MagicLabu nezanevřeli. „Děláme je pořád a moc rádi,“ podtrhuje. Aktuálně prý například dokončují očekávaný snímek Petra Václava Il Boemo o skladateli Josefu Myslivečkovi. Pro potřeby příběhu v něm dokonce musí upravit tvář hlavního představitele, Vojtěcha Dyka.

„Mysliveček kvůli syfilidě přišel o nos. Pomocí trackovacích (sledovacích, pozn. red.) bodů na obličeji Vojty Dyka se pohyb přenese na 3D model torza nosu, který se musí hýbat s obličejovou mimikou. Musí to být zcela dokonalé, protože jde o zásah do obličeje a na herce je upoutána největší pozornost,“ vysvětluje Křeček. Film Il Boemo by měl do tuzemských kin dorazit na konci října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...