Božská hudba, ďábelský konec. Nový film chce porozumět duši skladatele Myslivečka

Nahrávám video
Petr Václav chystá film o skladateli Myslivečkovi
Zdroj: ČT24

Ve své době byl český skladatel Josef Mysliveček slavnější než Mozart, přesto zůstal téměř zapomenutý. Jeho vášnivý život, který se mu také stal osudným, připomene po více než dvou stoletích hraný film režiséra a scenáristy Petra Václava Il Boemo. Právě italským výrazem pro Čecha byl Mysliveček označován. Často ještě s přívlastkem „divino“ – božský.

Mysliveček (1737–1781) měl jako mlynářský synek pokračovat v rodinné tradici. Vyslyšel ale svůj hudební talent, který ho zavedl z Prahy do Benátek, kde po nuzných začátcích dosáhl hvězdného úspěchu. 

„V druhé třetině osmnáctého století byl Mysliveček jako tvůrce rozhodně slavnější než třeba Mozart. Je to dáno i tím, že Mozart byl o generaci mladší a v době, kdy Mysliveček již dosáhl vrcholu své kariéry, Mozart teprve začínal. Nicméně sluší se zmínit, že zatímco Mozartovi se nikdy nepodařilo, o co celý život usiloval, tedy aby dostával pravidelné objednávky od italských divadel, Mysliveček byl v sedmdesátých letech osmnáctého století nejčastěji hraným skladatelem v neapolském divadle San Carlo, což byla Mekka všech operních skladatelů tehdejšího světa,“ dokládá úspěch českého komponisty Václav Luks.

Právě pod  jeho vedením barokní orchestr Collegium 1704 nahrává hudbu pro filmový příběh. Myslivečkovo operní dílo, doplněné o instrumentální nahrávky a také dosud neuvedené skladby, zaznamenává ansámbl zároveň na album. K posluchačům se dostane letos na podzim.

Collegium 1704  k nahrávce přizvalo operní pěvce, kteří si ve filmu také zahrají. Na plátně se tak objeví Philippe Jaroussky, Emöke Baráthová, Simona Houda Šaturová, Filippo Mineccia či Krystian Adam.

Přes kariérní úspěch zemřel Mysliveček ve věku 43 let prakticky v zapomnění. Téměř do konce se ale přátelil s Mozartem, slavný komponista byl také jedním z mála, kteří ho navštívili v nemocnici. Kvůli syfilidě božského Čecha už nečekalo nic pěkného. „Tu nejlepší hudbu ale skládal v době, kdy byl znetvořený, už neměl nos, skrýval se za maskou, a přesto nebyl zhrzený,“ tvrdí Petr Václav.

V tom si byli s Mozartem blízcí, že rozuměli lidské duši a dovedli ji dát do not. Všechny ty vášně, lásku, nenávist, frustraci, strach, touhu dokázali do hudby přetavit. To ukazuje i na Myslivečkův charakter. Mozart říká, že byl člověkem s nesmírným ohněm. A cítit je to i v hudbě.
Petr Václav

Mozart zasahuje svým způsobem i do chystaného filmu. Petr Václav přiznává, že inspirací mu byl oscarový Amadeus Miloše Formana a také Barry Lyndon od Stanleyho Kubricka.

Myslivečka hraje Jegor Koreškov, cizince Zdeněk Godla

Představitele hlavní role našli tvůrci v ruském herci Jegoru Koreškovovi. „Hledal jsem herce, který by mi nejvíce vyhovoval svojí tváří, hereckými schopnostmi, magnetismem, prostě něčím, co neumíte přesně říct, ale víte, že právě tenhle člověk nejlépe odpovídá tomu, co od herce potřebujete,“ vysvětlil režisér, proč do role Myslivečka neobsadil Čecha. 

Koreškov, který je známý převážně z ruských filmů, třeba kasovního hitu Kiss Them All, se na „převtělení“ do českého skladatele připravuje už několik týdnů. „Snažím se sesbírat veškeré detaily. Učím se hrát na piano, dirigovat orchestr, mluvit italsky a osvojit si italská gesta,“ upřesnil.

Zdeněk Godla ve filmu Petra Václava Nikdy nejsme sami (2016)
Zdroj: Falcon

Z českých herců si ve filmu zahraje Karel Roden nebo Zdeněk Godla, jehož pro kameru objevil právě Petr Václav. „Už jsme spolu natočili tři filmy. Tady bude mít malou, nemluvící roli cizince,“ prozradil o původně neherci, který popularitu získal především seriálem Most!

Film Il Boemo, který má pomoci k znovuobjevení díla Josefa Myslivečka, vzniká v česko-italsko-slovenské koprodukci, podílí se na něm i Česká televize. Natáčet se bude především v Itálii. Do kin by se měl Myslivečkův příběh dostat na konci příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 20 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 22 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...