Střecha paláce Lucerna se změnila v palubu parníku. A zve návštěvníky

Nově upravené střechy pražského paláce Lucerna jsou až do středy 23. srpna otevřeny veřejnosti. Plochu střech má pronajatou známý kavárník Ondřej Kobza, palác vlastní švagrová prvního českého prezidenta Dagmar Havlová. Tisíc metrů čtverečních střech je nově pokryto palubkami, v průběhu úprav došlo i k výměně izolační vrstvy a chystá se rekonstrukce zábradlí. Do tří let by na střeše měla vzniknout volně přístupná komunitní zahrada.

„Ocitáme se na zbrusu nové palubě ze sibiřského modřínu, na které pracujeme už asi 2,5 roku,“ popisuje rekonstrukci Kobza. Podle architekta Petra Hájka, který na projektu spolupracuje, zvolili palubky proto, že celá dispozice paláce Lucerna připomíná zaoceánské parníky z dvacátých let minulého století. Úpravy vyšly na jednotky milionů korun. Peníze se mají alespoň částečně vrátit z kulturních akcí, například koncertů, nebo už probíhajících bytových seminářů.

Paluba plní trojí funkci

V průběhu úprav došlo k odstranění starých izolačních vrstev, které v průběhu desítek let přibývaly. Místo ní nyní střechy kryje vrstva nová, kterou chrání palubky ze sibiřského modřínu. Podle architekta Hájka plní „paluba“ trojí funkci, za prvé brání velkým výkyvům teploty a následné kondenzaci vlhkosti, za druhé chrání novou hydroizolační vrstvu a za třetí umožňuje střechy využít jako veřejný prostor.

Kobza chce plochu střech, které přiléhají k jeho pronajatému bytu, postupně čím dál více otevírat veřejnosti. Už nyní začala vznikat komunitní zahrada, výhledově by zde chtěl kavárník pořádat například semináře a další akce. Poprvé se prostor lidem na pár dní otevřel loni v říjnu, teď až do příští středy a v dalších měsících by podle Kobzy mohly následovat další týdny. Vstupné je nejméně stokoruna, lidé mohou přispět i více.

„Když za mnou přišel s tímto nápadem, byla jsem velmi ráda, protože jsem po tom vždy toužila. Je to krásné místo,“ uvedla k plánu zpřístupnění střech majitelka Lucerny Havlová. Podle jejího manžela a bratra prvního českého prezidenta Ivana Havla chtěl na střeše udělat veřejný prostor či kavárnu už jeho dědeček a stavitel paláce Vácslav Havel, ale nestihl to.

Nahrávám video

V minulosti otevření také nebylo dost dobře možné kvůli znečištění popílkem z topení tuhými palivy. Nyní by otevření čistě restauračního provozu zase bránily požadavky památkářů.

„Jsem zase pyšný“

Podle Havlové je nyní v plánu oprava zdevastovaných zábradlí. Majitelka si také vzala úvěr na postupnou rekonstrukci celého paláce, která již částečně započala. „Příští měsíc se začne dělat fasáda ve Štěpánské ulici a pracujeme na renovaci celého traktu ve Vodičkově, kde bude půdní vestavba se čtyřmi byty,“ řekla Havlová s tím, že nedávno dokončili rekonstrukci pasáže a v plánu jsou i úpravy velkého sálu či prodloužení páternosteru.

Úpravy majitelka úmyslně provádí postupně, aby mohl být provoz paláce zachován. Pokud by měl projít jednorázovou celkovou rekonstrukcí, náklady by se vyšplhaly k miliardě korun.

„Vzpomínám na dětská léta, kdy mě otec bral do Lucerny nebo na Barrandov, a já byl na to jako kluk takový pyšný. Pak dlouho nic, až zase teďka jsem pyšný,“ říká s rozhledem na město Ivan Havel.

Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla. Záhy po svém vzniku se stala centrem kulturního a společenského života v Praze. Po roce 1948 byla znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že celá budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové.

Střecha paláce Lucerna není jediná v Praze, která se na prázdniny mimořádně otevírá lidem, například na střeše Veletržního paláce pravidelně promítá letní kino. Střechu s nezvyklým kruhovým výhledem na město nedávno otevřelo také Národní zemědělské muzeum na Letné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 5 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 5 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...