Střecha paláce Lucerna se změnila v palubu parníku. A zve návštěvníky

Nově upravené střechy pražského paláce Lucerna jsou až do středy 23. srpna otevřeny veřejnosti. Plochu střech má pronajatou známý kavárník Ondřej Kobza, palác vlastní švagrová prvního českého prezidenta Dagmar Havlová. Tisíc metrů čtverečních střech je nově pokryto palubkami, v průběhu úprav došlo i k výměně izolační vrstvy a chystá se rekonstrukce zábradlí. Do tří let by na střeše měla vzniknout volně přístupná komunitní zahrada.

„Ocitáme se na zbrusu nové palubě ze sibiřského modřínu, na které pracujeme už asi 2,5 roku,“ popisuje rekonstrukci Kobza. Podle architekta Petra Hájka, který na projektu spolupracuje, zvolili palubky proto, že celá dispozice paláce Lucerna připomíná zaoceánské parníky z dvacátých let minulého století. Úpravy vyšly na jednotky milionů korun. Peníze se mají alespoň částečně vrátit z kulturních akcí, například koncertů, nebo už probíhajících bytových seminářů.

Paluba plní trojí funkci

V průběhu úprav došlo k odstranění starých izolačních vrstev, které v průběhu desítek let přibývaly. Místo ní nyní střechy kryje vrstva nová, kterou chrání palubky ze sibiřského modřínu. Podle architekta Hájka plní „paluba“ trojí funkci, za prvé brání velkým výkyvům teploty a následné kondenzaci vlhkosti, za druhé chrání novou hydroizolační vrstvu a za třetí umožňuje střechy využít jako veřejný prostor.

Kobza chce plochu střech, které přiléhají k jeho pronajatému bytu, postupně čím dál více otevírat veřejnosti. Už nyní začala vznikat komunitní zahrada, výhledově by zde chtěl kavárník pořádat například semináře a další akce. Poprvé se prostor lidem na pár dní otevřel loni v říjnu, teď až do příští středy a v dalších měsících by podle Kobzy mohly následovat další týdny. Vstupné je nejméně stokoruna, lidé mohou přispět i více.

„Když za mnou přišel s tímto nápadem, byla jsem velmi ráda, protože jsem po tom vždy toužila. Je to krásné místo,“ uvedla k plánu zpřístupnění střech majitelka Lucerny Havlová. Podle jejího manžela a bratra prvního českého prezidenta Ivana Havla chtěl na střeše udělat veřejný prostor či kavárnu už jeho dědeček a stavitel paláce Vácslav Havel, ale nestihl to.

3 minuty
Střechy paláce Lucerna se otevřely veřejnosti
Zdroj: ČT24

V minulosti otevření také nebylo dost dobře možné kvůli znečištění popílkem z topení tuhými palivy. Nyní by otevření čistě restauračního provozu zase bránily požadavky památkářů.

„Jsem zase pyšný“

Podle Havlové je nyní v plánu oprava zdevastovaných zábradlí. Majitelka si také vzala úvěr na postupnou rekonstrukci celého paláce, která již částečně započala. „Příští měsíc se začne dělat fasáda ve Štěpánské ulici a pracujeme na renovaci celého traktu ve Vodičkově, kde bude půdní vestavba se čtyřmi byty,“ řekla Havlová s tím, že nedávno dokončili rekonstrukci pasáže a v plánu jsou i úpravy velkého sálu či prodloužení páternosteru.

Úpravy majitelka úmyslně provádí postupně, aby mohl být provoz paláce zachován. Pokud by měl projít jednorázovou celkovou rekonstrukcí, náklady by se vyšplhaly k miliardě korun.

„Vzpomínám na dětská léta, kdy mě otec bral do Lucerny nebo na Barrandov, a já byl na to jako kluk takový pyšný. Pak dlouho nic, až zase teďka jsem pyšný,“ říká s rozhledem na město Ivan Havel.

Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla. Záhy po svém vzniku se stala centrem kulturního a společenského života v Praze. Po roce 1948 byla znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že celá budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové.

Střecha paláce Lucerna není jediná v Praze, která se na prázdniny mimořádně otevírá lidem, například na střeše Veletržního paláce pravidelně promítá letní kino. Střechu s nezvyklým kruhovým výhledem na město nedávno otevřelo také Národní zemědělské muzeum na Letné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...