Slovanská epopej dostane novou budovu na Výstavišti, ohlásili pražští radní

Praha chce umístit Slovanskou epopej Alfonse Muchy do budovy, která vznikne dostavbou komplexu Lapidária na Výstavišti. Náklady na stavbu zahrnující opravu Lapidária jsou odhadovány na 580 milionů korun. Rozhodnutí pražských radních oznámila primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Radní rovněž schválili rekonstrukci historické budovy Lapidária. Záměr rady musí ještě potvrdit zastupitelé.

„Výhodou tohoto řešení je, že za dva a půl roku by už Slovanská epopej mohla mít domov, jaký si po celou dobu zaslouží, a my tím navíc podpoříme rozvoj Výstaviště, protože epopej na to místo jistě přiláká velké množství lidí,“ komentuje rozhodnutí radních primátorka Krnáčová.

Zrcadlový odraz Lapidária

Nový dům má zrcadlově odrážet půdorysem i hmotou budovu Lapidária. Z urbanistického hlediska má pak novostavba doplnit historickou budovu. Výstavní prostor, v kterém by byla plátna umístěna, by byl vysoký 11,5 metru a zároveň by nabízel dostatečný odstup od rozměrných obrazů.

„Rada dnes rovněž zadala odboru majetku, aby vybral zhotovitele stavby,“ řekl radní Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice). Podle něj by mohla být v historické budově umístěna také další Muchova díla.

Lapidárium na Výstavišti
Zdroj: Tereza Šandová/ČTK

Celkové náklady 580 milionů korun zahrnují stavbu nové budovy i kompletní rekonstrukci historické budovy Lapidária, která je za hlavním vstupem na Výstaviště. Jde o jeden z původních pavilonů jubilejní výstavy z roku 1891, který je v dezolátním stavu.

První exponáty zde byly instalovány už sedm let po Jubilejní výstavě a sbírka byla poprvé představena veřejnosti v roce 1905. Kvůli havarijnímu stavu byla budova mezi lety 1967 a 1993 uzavřena.

Devět pláten z cyklu je nyní vystaveno v Brně. Zbylých 11 je v depozitáři Galerie hlavního města. „Začátkem července začneme připravovat rámy a od 19. července budou vystavena v galerii v Obecním domě k příležitosti 100. výročí vzniku Československa,“ řekl Wolf.

Epopej byla do Prahy převezena z Moravského Krumlova

Praha hledá vhodné místo pro epopej už roky. Ze zámku v Moravském Krumlově byla před volbami v roce 2010 převezena do Prahy do Veletržního paláce, kde byla nějakou dobu vystavena.

Plánována byla mimo jiné stavba nové budovy na Letné nebo na Těšnově. Od této varianty Praha ustoupila kvůli nutné změně územního plánu, která by stavbu prodloužila. Loni plátna na několik týdnů vycestovala do Japonska, kde je vidělo přes 660 tisíc diváků.

Hlavní město se o obrazy dlouhodobě soudí s Muchovým příbuzným Johnem Muchou, který tvrdí, že město se vlastníkem cyklu nikdy nestalo, protože nesplnilo umělcovu podmínku a nevybudovalo pro plátna samostatné výstavní prostory. Spor se dostal až k Nejvyššímu soudu, který případ letos v květnu vrátil k novému projednání. Důvodem je to, že soudy nedostatečně odůvodnily verdikty, kterými dílo přiznaly Praze.

Alfons Mucha maloval Slovanskou epopej na zámku Zbiroh od roku 1910 celkem 18 let. Tvoří ji 20 velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami českého národa. Epopej je od roku 2010 zařazena na seznam kulturních památek.

  • Cyklus dvaceti velkoformátových obrazů zachycuje mytické dějiny Čechů i dalších Slovanů. 
  • Alfons Mucha na epopeji začal pracovat v roce 1910, dokončil ji v roce 1928. Jedná se o vrchol jeho tvorby.
  • Poprvé bylo jedenáct pláten z cyklu Slovanské epopeje vystaveno v roce 1919 v pražském Klementinu.
  • V letech 1920 a 1921 už obrazy získávaly světový věhlas na expozicích v New Yorku a Chicagu.
  • Celá epopej pak byla poprvé k vidění v roce 1928 v pražském Veletržním paláci a malby přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy.
  • Během války byla plátna ukryta a byla poškozena vlhkostí, světlo světa znovu spatřila až roku 1963 na zámku v Moravském Krumlově.
  • Právě Moravský Krumlov pak bojoval proti tomu, aby byla plátna převezena do Prahy. Argumentoval podobně jako John Mucha: že pro epopej není v hlavním městě odpovídající výstavní prostor.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...