Slovanská epopej dostane novou budovu na Výstavišti, ohlásili pražští radní

Praha chce umístit Slovanskou epopej Alfonse Muchy do budovy, která vznikne dostavbou komplexu Lapidária na Výstavišti. Náklady na stavbu zahrnující opravu Lapidária jsou odhadovány na 580 milionů korun. Rozhodnutí pražských radních oznámila primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Radní rovněž schválili rekonstrukci historické budovy Lapidária. Záměr rady musí ještě potvrdit zastupitelé.

„Výhodou tohoto řešení je, že za dva a půl roku by už Slovanská epopej mohla mít domov, jaký si po celou dobu zaslouží, a my tím navíc podpoříme rozvoj Výstaviště, protože epopej na to místo jistě přiláká velké množství lidí,“ komentuje rozhodnutí radních primátorka Krnáčová.

Zrcadlový odraz Lapidária

Nový dům má zrcadlově odrážet půdorysem i hmotou budovu Lapidária. Z urbanistického hlediska má pak novostavba doplnit historickou budovu. Výstavní prostor, v kterém by byla plátna umístěna, by byl vysoký 11,5 metru a zároveň by nabízel dostatečný odstup od rozměrných obrazů.

„Rada dnes rovněž zadala odboru majetku, aby vybral zhotovitele stavby,“ řekl radní Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice). Podle něj by mohla být v historické budově umístěna také další Muchova díla.

Lapidárium na Výstavišti
Zdroj: Tereza Šandová/ČTK

Celkové náklady 580 milionů korun zahrnují stavbu nové budovy i kompletní rekonstrukci historické budovy Lapidária, která je za hlavním vstupem na Výstaviště. Jde o jeden z původních pavilonů jubilejní výstavy z roku 1891, který je v dezolátním stavu.

První exponáty zde byly instalovány už sedm let po Jubilejní výstavě a sbírka byla poprvé představena veřejnosti v roce 1905. Kvůli havarijnímu stavu byla budova mezi lety 1967 a 1993 uzavřena.

Devět pláten z cyklu je nyní vystaveno v Brně. Zbylých 11 je v depozitáři Galerie hlavního města. „Začátkem července začneme připravovat rámy a od 19. července budou vystavena v galerii v Obecním domě k příležitosti 100. výročí vzniku Československa,“ řekl Wolf.

Epopej byla do Prahy převezena z Moravského Krumlova

Praha hledá vhodné místo pro epopej už roky. Ze zámku v Moravském Krumlově byla před volbami v roce 2010 převezena do Prahy do Veletržního paláce, kde byla nějakou dobu vystavena.

Plánována byla mimo jiné stavba nové budovy na Letné nebo na Těšnově. Od této varianty Praha ustoupila kvůli nutné změně územního plánu, která by stavbu prodloužila. Loni plátna na několik týdnů vycestovala do Japonska, kde je vidělo přes 660 tisíc diváků.

Hlavní město se o obrazy dlouhodobě soudí s Muchovým příbuzným Johnem Muchou, který tvrdí, že město se vlastníkem cyklu nikdy nestalo, protože nesplnilo umělcovu podmínku a nevybudovalo pro plátna samostatné výstavní prostory. Spor se dostal až k Nejvyššímu soudu, který případ letos v květnu vrátil k novému projednání. Důvodem je to, že soudy nedostatečně odůvodnily verdikty, kterými dílo přiznaly Praze.

Alfons Mucha maloval Slovanskou epopej na zámku Zbiroh od roku 1910 celkem 18 let. Tvoří ji 20 velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami českého národa. Epopej je od roku 2010 zařazena na seznam kulturních památek.

  • Cyklus dvaceti velkoformátových obrazů zachycuje mytické dějiny Čechů i dalších Slovanů. 
  • Alfons Mucha na epopeji začal pracovat v roce 1910, dokončil ji v roce 1928. Jedná se o vrchol jeho tvorby.
  • Poprvé bylo jedenáct pláten z cyklu Slovanské epopeje vystaveno v roce 1919 v pražském Klementinu.
  • V letech 1920 a 1921 už obrazy získávaly světový věhlas na expozicích v New Yorku a Chicagu.
  • Celá epopej pak byla poprvé k vidění v roce 1928 v pražském Veletržním paláci a malby přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy.
  • Během války byla plátna ukryta a byla poškozena vlhkostí, světlo světa znovu spatřila až roku 1963 na zámku v Moravském Krumlově.
  • Právě Moravský Krumlov pak bojoval proti tomu, aby byla plátna převezena do Prahy. Argumentoval podobně jako John Mucha: že pro epopej není v hlavním městě odpovídající výstavní prostor.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová tak reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala, až na Davida Duška, který je také místostarostou Prahy 5 za STAN. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen – Martin Palouš. Pro letošní rok zůstalo financování knihovny zajištěné.
před 1 hhodinou

Fotbal, ale nikoli americký. Poločasová show na mistrovství ne všechny baví

Během finále mistrovství světa ve fotbale vystoupí Madonna, Shakira a K-popová skupina BTS. Mezinárodní federace FIFA se totiž vůbec poprvé rozhodla vrchol šampionátu ozvláštnit poločasovou show po vzoru Super Bowlu, tedy finále ligy amerického fotbalu NFL. To vede k zamyšlení, jestli se fotbal příliš neamerikanizuje a nepodléhá komerci.
před 2 hhodinami

Zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Satrapiová

Ve věku 56 let zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Marjane Satrapiová. S odkazem na její okolí o tom informovala agentura AFP. Satrapiová se proslavila zejména svým režijním animovaným debutem Persepolis z roku 2007, který byl natočen podle jejího stejnojmenného komiksu. Za snímek dostala na filmovém festivalu v Cannes cenu poroty a vysloužila si i nominaci na Oscara.
před 8 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Scary Movie, Tourettův syndrom i losí odysea

Po třinácti letech se na plátna vrací parodie na horory Scary Movie, dříve v české distribuci známý také jako Děsnej biják. Do kin míří rovněž snímek Přísahám, že za to nemůžu, který s nadhledem přibližuje skutečný příběh muže s Tourettovým syndromem. Nejen za práva menšiny, ale za celé planety bojuje He-Man ve snímku Vládci vesmíru. Franšíza původně vznikla jako rozšíření univerza kolem série akčních figurek v Americe v osmdesátých letech. K divákům v kinech se dostanou i dva tituly s festivalovými úspěchy: španělsko-německá Romería vypráví o pátrání v rodinné minulosti, český dokument AMOOSED: losí odysea natočila o losech etnozooložka Hana Nováková.
před 9 hhodinami

Současná interpretace vrací do barokní hudby život, těší Netopila

Tomáš Netopil je uznávaným dirigentem, několik koncertů pod jeho taktovkou zazní například v červnu na festivalu Smetanova Litomyšl. A to včetně barokní hudby, jíž se dlouhodobě věnuje, sám je hráčem na barokní housle. „Je to moje vášeň, vždycky to pro mě byl únik ze světa romantického velkého orchestru,“ přiznal v rozhovoru s Lukášem Dolanským pro Události, komentáře.
včera v 12:52

Život v 21. století neustále provází strach, míní autor Včelího bodnutí

S ekonomickými problémy, dysfunkčními vztahy, ale i klimatickou krizí se potýká fiktivní rodina Barnesových. Vypráví o ní román Včelí bodnutí irského prozaika Paula Murrayho. Kniha se dostala do užšího výběru Bookerovy ceny za rok 2023, koncem loňského roku vyšla také česky v překladu Lukáše Nováka. Autor román osobně představil na květnovém Světu knihy.
včera v 10:47

Hříšní lidé města pražského se dostali na jeviště

Podle populárních kriminálních povídek Jiřího Marka vznikl v časech Československa televizní seriál a nyní poprvé získali Hříšní lidé města pražského i jevištní podobu. Mordparta s radou Vacátkem v čele tak řeší případy z prvorepublikového podsvětí v pražském divadle ABC.
2. 6. 2026

Obrazem: Milostný dopis Bajkalu zachycuje krásu i ohrožení jezera

Bajkal je nejstarší, biologicky nejrozmanitější a nejhlubší jezero na světě. Gabriela Bulišová a Mark Isaac dokumentovali prostřednictvím fotografií, videa i zvuku jeho proměny v kontextu environmentálních změn. Svoje svědectví teď předkládají na výstavě The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu v pražském Domě fotografie.
2. 6. 2026
Načítání...