Šéfdirigentem České filharmonie se v roce 2028 stane Jakub Hrůša

Nahrávám video

Jakub Hrůša se na podzim 2028 stane šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie (ČF). Třiačtyřicetiletý světově uznávaný dirigent nastoupí po stávajícím šéfdirigentovi a hudebním řediteli Semjonu Byčkovovi, který loni na jaře oznámil svůj odchod z čela prvního českého orchestru po završení své desáté sezony. Hrůšův mandát bude pětiletý, nicméně obě strany očekávají, že budou chtít ve spolupráci pokračovat i v budoucnu. Novináře o tom v pondělí informoval generální ředitel ČF David Mareček.

„Česká filharmonie je dnes jedním z nejvýznamnějších orchestrů na světě. Spojuje v sobě nenapodobitelnou tradici a potenciál, který otevírá cestu pro umělecký růst. Náš první orchestr nejen že určuje unikátním způsobem tón hudebního života v České republice, ale s dechberoucími úspěchy se prezentuje také na nejprestižnějších pódiích celého světa. Raduji se z toho, že se Česká filharmonie rozhodla od roku 2028 spojit své životní síly s těmi mými. A velmi si toho vážím,“ uvedl Hrůša.

V nadcházející sezoně bude Hrůša v České republice dirigovat jen několik málo koncertů. Mimo jiné na začátku února 2026 připraví s ČF Triptych a symfonickou báseň Praga Josefa Suka, Čtyři mořská interludia Benjamina Brittena a v české premiéře také skladbu St. Carolyn by the Sea současného amerického skladatele Bryce Dessnera. Pod Hrůšovým vedením vzniká také řada nahrávek symfonických skladeb Josefa Suka, jež jsou součástí spolupráce ČF s hudebním vydavatelstvím Pentatone.

Hrůša je od roku 2018 hlavním hostujícím dirigentem ČF. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků a v této funkci zůstane do roku 2029. Od září letošního roku se stane hudebním ředitelem Královské opery v Covent Garden v Londýně. Dříve působil jako hlavní hostující dirigent Orchestru Národní akademie sv. Cecílie v Římě, Philharmonia Orchestra v Londýně a Tokijského metropolitního symfonického orchestru. V roce 2023 byl oceněn jako Dirigent roku časopisu Opus Klassik, v roce 2024 dvakrát zvítězil na Gramophone Awards a je držitelem několika významných cen a čestných uznání v Německu, Velké Británii a České republice.

Host mnoha světových orchestrů

Je rovněž oblíbeným hostujícím dirigentem předních světových orchestrů, včetně Berlínských, Vídeňských a Mnichovských filharmoniků, Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, Orchestru Národní akademie sv. Cecílie v Římě, Orchestru curyšské Tonhalle, Drážďanské a Berlínské Staatskapelle, amsterdamského Královského orchestru Concertgebouw, Lucernského festivalového orchestru, Pařížského orchestru a Filharmonického orchestru Francouzského rozhlasu, a v USA Newyorské filharmonie, Chicagského symfonického orchestru, Bostonského symfonického orchestru a Clevelandského orchestru.

V zahraničí je Hrůša ceněn nejen za interpretace repertoáru 18. až 20. století, ale i za mimořádná provedení děl českých skladatelů od Bedřicha Smetany po současnost.

Hrůša poprvé vystoupil s Českou filharmonií v prosinci 2004. Celkově orchestr řídil více než devadesátkrát na koncertech v Praze a absolvoval přes třicet zahraničních vystoupení. V posledních sezonách s orchestrem připravil řadu umělecky mimořádných projektů, například koncertní provedení Příhod lišky Bystroušky od Leoše Janáčka a Smetanovy Libuše, která zazněla v roce 2024 na festivalech Pražské jaro a Smetanova Litomyšl.

Lidé z okolí ČF věří v pokračování úspěšného období

Stávající šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov loni na jaře oznámil svůj odchod z čela ČF po završení své desáté sezony. „S hrdostí předám tento výjimečný orchestr, který si získal obdiv a úctu po celém světě, zpět do rukou českého dirigenta. Jakubu Hrůšovi přeji, aby se mu podařilo naplnit vlastní vizi a aby jej čekala dlouhá a naplňující umělecká spolupráce,“ uvedl Byčkov.

Česká filharmonie
Zdroj: ČTK/Michal Krumphanzl

Generální ředitel ČF David Mareček prohlásil, že v Hrůšovi získává orchestr šéfdirigenta nejvyšší světové třídy, který přitom podle něj stále ještě umělecky roste.

„Zároveň se jedná o přirozené spojení, postavené na mnoha letech úspěšné spolupráce. Za celý tým České filharmonie mohu s jistotou říci, že Jakub Hrůša je pro nás nejlepší možnou volbou a že dokáže navázat na vynikající práci současného šéfdirigenta Semjona Byčkova. Děkuji kolegům z umělecké rady orchestru a vedoucím nástrojových skupin, že tuto volbu jednomyslně podpořili, stejně jako našemu zřizovateli, ministerstvu kultury, a našim mecenášům a sponzorům, díky nimž můžeme své umělecké plány realizovat,“ poznamenal Mareček.

Zpráva potěšila i další dirigenty

Jan Mráček, koncertní mistr, vedoucí skupiny prvních houslí a předseda Umělecké rady ČF konstatoval, že Hrůša se za poslední léta stal jedním z nejžádanějších dirigentů světové scény a stejně tak se i Česká filharmonie vrátila díky úsilí Jiřího Bělohlávka a Semjona Byčkova mezi nejvýznamnější světové orchestry.

„Jakub Hrůša nebude jen suverénním pokračovatelem společné vzestupné tendence, ale hlavně jedinečným muzikantem a přítelem, se kterým jsme již zažili nemálo hudebních úspěchů, a je zcela jistě zárukou, že jich na nás ještě mnoho dalších čeká,“ dodal Mráček.

Sir Simon Rattle, který u ČF od sezony 2023/2024 zastává post hlavního hostujícího dirigenta, označil Hrůšu za skvělého dirigenta a zároveň mimořádně laskavého a velkorysého člověka. „V kombinaci s tímto jedinečným orchestrem je to úžasná zpráva – mám radost za všechny,“ uvedl.

„Jakuba Hrůšu zná svět a svět zná jeho. Česká filharmonie je dnes tělesem světové úrovně a získává opravdu světového dirigenta a toto spojení je další krok do světové úrovně v provozování české klasické hudby,“ dodal ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 11 hhodinami

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
před 12 hhodinami

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
před 13 hhodinami

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
před 18 hhodinami

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
18. 10. 2026‌‌

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.