S Havlem byli oba plašší. Mohl hrát svůdníky, protože měl jistotu v Libunce, říká o Abrhámovi Balzerová

28 minut
Interview ČT24: Herečka Eliška Balzerová o práci s Josefem Abrhámem
Zdroj: ČT24

Dlouholetá herecká kolegyně a kamarádka Josefa Abrháma Eliška Balzerová v Interview ČT24 sdělila, že preciznějšího hereckého partnera prý v životě nepotkala. Zesnulou českou hereckou legendu označuje za šlechtice, který byl ale neobyčejně plachý. Mrzí ji, že nepředal svoje herecké umění mladé generaci. Abrhám zemřel 16. května ve věku 82 let.

Pro Balzerovou byla nejdelší spoluprací s Abrhámem Nemocnice na kraji města, kde ona hrála doktorku Čeňkovou a on doktora Blažeje. „Nedávno jsem mluvila s jedním primářem ortopedie. On říkal, že když přijde nový mladý muž do týmu, tak je to Blažej, a když přijde ženská, řeknou, že je tady Čeňková,“ říká Balzerová.

Herečka vzpomíná ale i na další spolupráce s Abrhámem, třeba na drama Karla Kachyni Městem chodí Mikuláš. „S Pepou to bylo vždycky krásné setkání, byl vždycky perfektně připravený. A velmi kolegiální. Vlídně se s kolegou domlouval, jak tu kterou scénu udělat,“ popisuje.

S Abrhámem se Balzerová roky přátelila, znali se prý 50 let. Byli spolu na dovolené, slavili společně narozeniny nebo se na sebe chodili dívat do divadla. „A tak to bylo takové už skoro možná bližší přátelství než jenom herecká spolupráce,“ říká. Podle ní Abrhám mohl hrát svůdníky, protože „doma měl jistotu v Libunce“. Šafránkové prý říkal „Lily“, podle Balzerové byl také velký gentleman.

Rozpadla se parta v Činoheráku

Balzerovou prý mrzí jedna věc. „Že tak brzo s Libunkou vzdali práci, že ještě něco nenatočili nebo nezahráli, že opustili divadelní prkna i filmový svět,“ sděluje s tím, že Abrhám měl učit mladou generaci herců. „Myslím, že by ho velmi brali. A že by to uměl. Protože on byl pořád duchem mladý. A je mi líto, že ho ti mladí třeba nepoznali při práci na jevišti, protože tak precizního partnera jsem už pak v životě nepotkala,“ míní.

Absolutní štěstí prý Abrhám zažíval na divadle, pak z něj ale podle Balzerové odešel, protože se rozpadla parta v Činoherním klubu, odešel pak ze scény kompletně. „Myslím, že k tomu přispěl jeden bulvární plátek, který ho velmi ošklivě napadl, a on od té doby prostě nechtěl být moc na veřejnosti,“ sděluje.

„Oni byli s Libunkou hodně uzavření, neradi pouštěli do svého soukromí lidi. To jsem na nich obdivovala, bylo to bezvadný, že si tak chránili svoje soukromí, své tajemství, protože herec má mít tajemství. Nemusíte o herci vědět všechno,“ říká Balzerová.

Návrat se nekonal

Sama ho prý lákala na divadelní prkna, když ještě vedla Divadlo Na Fidlovačce. „Řekla jsem, že mám nádhernou hru a že by to bylo přesně pro něj a pro Libušku. A on říkal: ‚Víš, my teď nechceme.‘ Tak jsme si dali nějaký čas, odstup. A já už jsem odcházela a on zavolal a říkal: ‚Ale neříkám definitivně ne.' Tak mi ještě dal takovou naději, protože on nerad lidi zarmucoval. Tu hru pořád mám, ale oni dva už ji hrát nebudou. Byla by přesně pro ně,“ sděluje.

Abrhám se také často objevoval v hrách Václava Havla. „Oni byli oba velmi plašší. Pepa měl takový plachý oko. Když se na vás třeba díval v milostné roli, tak byste řekla, že vás nesvede. Ale právě ta plachost byla taková, že si ženský říkaly: my ho musíme zachránit. On byl velmi něžný plachý muž,“ míní herečka.

Konec starých časů

„Přiznám se, že se mi stala taková zvláštní věc. V pondělí šestnáctého května jsem hrála představení pár metrů od Činoherního klubu v jiném divadle. A před představením jsme s kolegyní celý večer mluvily o Pepovi. Nevím proč, ale říkaly jsme si, jak se asi má a že je fajn, že je se svojí rodinou. Že ho syn tak krásně chrání před zraky a kamerami a objektivy. Říkaly jsme si: škoda, že už za ním nemůže moc kamarádů. Už jsou všichni pryč. A povídaly jsme si o něm celý večer. A v noci se to stalo, takže to bylo takový zvláštní,“ vzpomíná herečka.

V souvislosti s Abrhámovým odchodem se mluví o „konci starých časů“. „No, protože Pepa byl šlechtic. A tak, jako odešly staré časy šlechty, která odešla do zahraničí a nechala tady jen majetky, tak Pepa nám tady také nechal ohromný majetek. Ale jako šlechtic odešel,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Festival ve Varech zahájí rozhovor s Bartoškou a zakončí Skarsgard

Filmový festival v Karlových Varech během letošního ročníku přivítá a ocení mimo jiné švédského herce Stellana Skarsgarda a jeho americkou kolegyni Dakotu Johnsonovou. Skarsgard na slavnostním zakončení převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Zahajovací film s názvem Musíme to zarámovat! (rozhovor s Jiřím Bartoškou v červenci 2021) připomene nedávno zesnulého prezidenta této přehlídky. Letošní ročník se uskuteční od 4. do 12. července.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Výstava Oči kůže se obrací k tělesnosti

Výstava Oči kůže propojuje tvůrčí generace Akademie výtvarných umění v Praze. Potkává se na ni tvorba studentů, absolventů a pedagogů ze sochařských ateliérů, která se obrací k tělesnosti a smyslovému vnímání.
před 12 hhodinami

Slova dokáží ničit, připomíná Othello na shakespearovských slavnostech

„Pozor na žárlivost, pane.“ Replika z tragédie Othello zaznívá opět na Letních shakespearovských slavnostech, které i další díla slavného dramatika představí na hradech v Praze, Brně a Ostravě. Shakespearovy hry si najdou aktualizaci v každé době, podotýká režisér Braňo Holiček. Nové nastudování představil v pořadu 90' ČT24 spolu s herci Sarou Sandevou a Vojtěchem Vodochodským.
před 14 hhodinami

Český a britský fotograf dokumentují Indianu

V americkém státě Indiana se poprvé představila výstava skupinových portrétů, které vytvořil brněnský fotograf Roman Franc s britským kolegou Jonem Tonksem. Nabízí pohled do života menšího amerického města.
24. 6. 2025Aktualizováno24. 6. 2025

Válku s mloky povede Aurel Klimt i ve filmu

Válka s mloky se dočká volného filmového převyprávění, na němž se podílí Česká televize. Režisér Aurel Klimt převádí Čapkův román na filmové plátno kombinací reálného prostředí a animace. V hlavních rolích se představí Jaroslav Dušek a Petr Čtvrtníček.
24. 6. 2025

O brexitu i zombifikaci telefony. Ani 28 let poté zuřivost nevyprchala

Oscarový režisér Danny Boyle se vrátil k jednomu ze svých nejúspěšnějších příběhů a do kin vyslal snímek 28 let poté. Nový postapokalyptický horor je opět zasazen do světa deformovaného ničivým virem. Mnozí ho čtou, stejně jako v případě předchozích filmů, coby podobenství současného dění.
24. 6. 2025

Výstava na Šumavě připomíná Klostermannův nejznámější román

Do někdejší myslivny na Březníku u Modravy se vrátila výstava věnovaná spisovateli Karlu Klostermannovi. Nová expozice v jedné z nejchráněnějších částí Šumavy připomíná román „Ze světa lesních samot“ i život horalů. Na Březník každý rok zamíří kolem třiceti tisíc lidí. V provozu bude od května do října, v zimě by jej totiž komplikoval sníh.
23. 6. 2025

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
20. 6. 2025
Načítání...