Rozhovor: Sexualita a společenské třídy jsou v opeře Billy Budd na jedné lodi

Nahrávám video
Rozhovor s Christopherem Wardem: Britové jsou stále zaujati třídami
Zdroj: ČT24

Billy Budd, snad nejznámější opera britského skladatele Benjamina Brittena, byla minulý týden poprvé inscenována v Česku. Téměř šedesát let od jejího prvního uvedení vůbec. Národní divadlo v Praze ji uvedlo pod taktovkou Brittenova krajana Christophera Warda, který přijal pozvání také do pořadu Kultura+. Petr Vizina se ho ptal mimi jiné na to, jak opeře z bitevní lodi rozumějí suchozemci, a dozvěděl se, proč Britové neradi mluví o sexu.

Říkáváte, že každá interpretace je pokus porozumět. Jak tedy rozumíme Benjaminu Brittenovi, když operu Billyho Budda psal?

Podle mě Brittena zasáhl ten silný příběh. Pro Brity má totiž představa bitevní lodě několik úrovní. Máte hlavní palubu s běžnými vojáky, neverbovanými do služby, potom horní palubu s kajutami kapitána. Britové jsou stále tak zaujatí třídami! Ne, že bychom o tom mluvili, ale stále hrají roli v našem životě.

Do velké míry to přispívá k tomu, co je zbrojmistr Claggart za člověka, je v něm něco ďábelského. Je to britská zvláštnost a má hluboké kořeny. Claggart obývá temný svět. A loď je uzavřený svět, kde se vyjeví tyto pocity a témata, která se na lodi ovšem nesmí vyslovit.

Zajímavé je, že jediná postava, která v opeře mluví o lásce, což je samozřejmě hlavní téma většiny, možná všech oper, je Claggart, který to slovo vysloví třikrát. Loď je tedy temný, zkažený, ale zároveň čistý svět, který Brittena fascinoval.

Dá se říci, že Brittenovi sloužila hudba jako únik v dobách, kdy se nemohl vyjadřovat otevřeně o své homosexualitě, o vztazích mezi třídami? 

Přesně tak. Asi pro každého skladatele je hudba určitým způsobem útočiště. Mluvit o sexualitě v Británii… musíte se stále velmi hlídat. V určitých kruzích je to nevhodné.

Vezměte si myšlenku pedofile v opeře Peter Grimes. Viděl jsem několik inscenací této Brittenovy opery v Německu. Pro nás Brity je to těžké, Němci berou Brittena příliš doslovně. Přitom v té opeře to téma není zřejmé, je schválně zamlžené.

Myšlenka čisté lásky jako protiklad zkaženého mládí je minové pole. Jenže právě toto pole Brittenova hudba objevuje nejlépe.

Brittenova hudba vás obklopuje od dětství. Co si o něm vlastně myslíte? Co je za člověka?

Co je za člověka? Myslím, že v určitých ohledech jeho hudba zastarala. Někdy – a je zajímavé, že to neplatí o Billym Buddovi – se nevyhnul klišé. Alespoň dnes to tak vypadá, že na jeho hudbu sedl prach jako na starý kabát ve skříni.

Na druhou stranu ale existuje tolik pasáží, které mluví k mé britské duši. Když jsme prvně zkoušeli část, kde sbor zpívá o stesku námořníků po domově, bylo to tak silné, že jsem se málem rozbrečel.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 17 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 19 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 22 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...