Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung byl nejen spolutvůrcem psychoanalýzy a otcem hlubinné psychologie, byl zároveň – a to se příliš neví – zručným malířem a kreslířem. Výpravná publikace Umění C. G. Junga je toho důkazem.
Recenze: Junga coby malíře inspiroval středověk, moderní umělce posílal k psychiatrovi
Výtvarné umění bylo pro Junga velice významné, a to nejen proto, že jej měl rád, obdivoval a byl jeho poučeným znalcem. Výtvarná díla mu vedle estetického prožitku zároveň sloužila k výkladu jeho vlastních převratných teorií, nacházel v nich jejich potvrzení – a fascinující je, jak mu dokázala „posloužit“ díla všech epoch i kultur, evropských i mimoevropských. A mimochodem, podobně pracoval i s literárním či filozofickým materiálem, viz jeho silný zájem o alchymické texty či buddhismus nebo křesťanskou mystiku.
Výtvarné projevy pacientů pomáhaly Jungovi výraznou měrou při pronikání do pacientovy psýchy, do jeho problémů. A jak ukazují jeho kazuistiky, často mu právě tyto projevy umožnily zásadní průlom v celé terapii.
V kontextu toho všeho je tedy více než zajímavé podívat se na výtvarná díla Junga samotného. Některá již byla zveřejněna při posmrtném vydání Jungovy Červené knihy, rozsáhlého spisu, jakéhosi deníku, do nějž si známý psychoterapeut zaznamenával své sny, dojmy, fantazie, ale i různé podněty – a vše bohatě ilustroval, včetně velice zajímavých iniciál.
Zároveň se nedržel jednoho výtvarného stylu, ale přizpůsoboval jej vždy obsahu. A totéž platí pro různé výtvarné techniky, díky čemuž může Červená kniha připomínat středověký rukopis – ovšem pouze připomínat, natolik byl Jung sám sebou.
Řada ilustrací právě z Červené knihy je přetištěna i v knize Umění C. G. Junga, můžeme tedy sledovat, jak se coby výtvarník proměňoval. A je to pohled více než poutavý – od počátečních pokusů, kdy spíše překresloval různé hrady a bitevní scény, se věnoval i krajinomalbě.
Kvaše či pastely z doby, kdy mu bylo kolem pětadvaceti, prozrazují nejen zručnou ruku, ale také vnímavé oko, zároveň se jedná o zcela osobitou tvorbu. Hlavní inspirací však, především později, zůstává středověk, a také alchymie, se svojí symbolikou – ta ostatně zajímala a výrazně inspirovala i Junga-psychologa.
„Vypadá to jako trafika po zemětřesení“
Nečekejme ovšem nějaké formální výboje, Jung totiž – a to je v kontextu jeho uvažování překvapivé i logické zároveň – jako by měl, pokud šlo o moderní, současné umění, na očích klapky, respektive: jako by nedokázal vystoupit z klasického pohledu na umění a jeho hodnocení.
Čteme tak u něj věty typu „vypadá to jako trafika po zemětřesení“, míněn byl Duchampův převratný olej z roku 1913 Akt sestupující ze schodů, jindy komentoval moderní malby slovy, že přesně s takovými projevy se setkává u svých pacientů. Řečeno s nadsázkou, že tedy avantgardní umělci jsou také vlastně psychiatrické případy…
Nic to nemění na tom, že svazek Umění C. G. Junga se díky bohatému, krásně vytištěnému obrazovému doprovodu a řadě studií stává nejen důležitou položkou v jungovské bibliografii, zaujmout může i ty, jejichž zájem nepatří primárně hlubinné psychologii, ale zkrátka hodnotnému umění.
Umění C. G. Junga, vydalo nakladatelství Portál v roce 2019.
