Recenze: Die Mitternachtsmaus není pokusná, ale vyšlechtěná pocta Plastikům

Kapela B4 sáhla na svém novém albu Die Mitternachtsmaus po písních, které vznikly před desítkami let – tehdy je nahráli The Plastic People of the Universe. V radikálně jiném pojetí přitom neztratily nic ze své vzrušivosti.

B4, držitelé prestižní ceny kritiků Vinyla, si jistě rádi hrají, zároveň po celou svou dráhu zkoumají různé způsoby vyjádření, nový jazyk. Nikdy se nevracejí, ale hledají. V jejich novém projektu můžeme přitom slova o novém jazyce vzít doslova – celé album je totiž, na rozdíl od originálních verzí Plastiků, důsledně v němčině. Má to svou logiku: kapela mluví i jiným hudebním jazykem.

Krautrockoví Plastici

Tentokrát se nechali B4 inspirovat západoněmeckými syntezátorovými či elektronickými kapelami, britským tiskem pejorativně nazývanými „krautrock“. Konkrétně pak především tvorbou skupiny Kraftwerk a jejich souputníků Neu! či La Düsseldorf. Svou inspiraci přitom nijak nezastírají, v duchu Kraftwerk je stylizováno i celé výtvarné pojetí „počítačového“ obalu, tváří hudebníků i grafiky.

V naprosté většině - rovných osm - pocházejí vybrané písně z prvního alba Plastiků, Egon Bondy's Happy Hearts Club Banned (1978 ), dvě pak z desky Půlnoční myš (1987). Nabízelo by se jistě zajímavé srovnání, v tomto případě však nejspíš zbytečné, natolik jsou totiž nové verze odlišné. Stačí se podívat na stopáže, kdy například Elegie trvala původně přes minutu, nově pak o tři minuty déle, či skladba 20 v originále necelé dvě minuty, B4 ji pak rozehráli na téměř šest minut.

Ukazuje to, jak tvořivě ke zdrojovému materiálu – tento výraz je v tomto případě záměrný a zcela opodstatněný – přistoupili. Dokonce natolik, že ač tvorbu Plastiků znám skutečně dobře, úvodní a titulní Die Mitternachtsmaus jsem vůbec nepoznal, tak radikálně ji B4 předělali.

B4 / DieMitternachtsmaus
Zdroj: ČT24

Nejen v ní, ale celým albem bublají historické, z dnešního pohledu vlastně předpotopní analogové syntezátory a další elektronika, jako kdyby bylo natočeno někdy koncem 70. či počátkem 80. let. U skladby Junge Mädels (Mladý holky) jsem tak neustále podvědomě čekal, kdy se ozve kraftwerkovské „ja tvoj sluga, ja tvoj robot“ z jejich klasiky The Robots. Jistou kostrou jsou přitom Hlavsovy nezaměnitelné basové figury, kolem nichž pak B4 splétají svůj doprovod, přičemž všichni hráči tentokráte opravdu důsledně použili pouze různé klávesové elektronické nástroje, dokonce i bicí jsou elektronické.

Žádný revival

Aby nedošlo k mýlce, přístup B4 lze jen uvítat, stejně jako jeho výsledek, přičemž ono „poznání“ či „nepoznání“ originálu není tak důležité – to by pak nebylo třeba album předělávek, tedy, jak se dnes píše, coververzí, vůbec nahrávat a mohli bychom si pustit například jejich živé verze od té samé, původní kapely. B4 si ale naštěstí na nějaký revival rozhodně nehrají.

Nabízí se otázka, nakolik by se Milanu Hlavsovi, autoru všech písní, jejich předělání, ba přímo překopání, líbilo – troufám si tvrdit, že by je pochválil, ostatně, již v roce 1997 nahrál s Janem Vozárym podobně pojaté album Magická noc a k elektronice měl v pozdější době, ještě před svým předčasným skonem, blízko a hodlal se jí zabývat.

Díky odvážnému, přesto však v něčem pietnímu, rozhodně pak výsostně uměleckému počinu vzniklo album, které nejen že připomenulo stále inspirativní odkaz Plastiků, zároveň jej posunulo. A za to si B4 zaslouží jen chválu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...