Studio Marvel se ve své komiksové sérii vytasilo s prvním filmem věnovaným některé z jejich superhrdinek. Volba padla na Captain Marvel, ale žádný zázrak se nekoná. Snímek je potvrzením toho, že Marvel ví, jak natočit fungující blockbuster, který vydělá neskutečné peníze, avšak neumí se odvázat. Výsledkem je slušná dvouhodinová zábava, které však chybí vlastní tvář.
Recenze: Captain Marvel má ke spasitelce daleko. Samotnou ji jen tak tak zachraňuje komedie
Co pro filmový svět zakládající se na komiksech DC znamená Wonder Woman, má být pro studio Marvel nyní Captain Marvel. Před dvěma roky bojovná Amazonka s božskými kořeny ukázala, že je poptávka po silných ženských hrdinkách. Režisérka Patty Jenkinsová tehdy dokázala nabídnout strhující dobrodružství v éře první světové války a postavu, která nemá jenom sílu, ale hlavně srdce.
Captain Marvel tak hluboko do minulosti nemusí, nicméně i tak se kvůli ní studio Marvel vrací do devadesátých let, do doby, kdy se filmy půjčovaly na videokazetách a nějací Avengers byli ještě hudbou budoucnosti. Sympatie si však získává o dost hůř. Kde Wonder Woman povzbuzovala a inspirovala, Captain Marvel jenom sílu deklaruje.
Adrenalin? Spíš humor
S Captain Marvel, většinu času oslovovanou jako Versová, se setkáváme ve chvíli, kdy se účastní vesmírného konfliktu mezi rasou Kree, za které kope a kteří mají nejčastěji nezdravě vyhlížející modrou pokožku, a rasou Skrullů, kteří zase vypadají jako příbuzní ještěrek. Pokud se tedy nechají vidět ve své původní podobě, Skrullové totiž dokážou převzít vzhled jakékoli bytosti. Poslední akce přivede Versovou až na Zem, kde objevuje, že má k planetě větší vazbu, než by její děravá paměť napovídala.
Teprve díky návštěvě Země se nejen stává z Versové superhrdinka, kterou diváci čekají, ale také samotný film nachází to nejlepší ze sebe – humor v konverzačních scénách. Snímek na to hodně vsází a v zásadě mu to vychází. Možná za tím stojí i angažování režijní dvojice Anny Bodenové a Ryana Flecka, kteří mají za sebou jenom nízkorozpočtovou komediálně-dramatickou tvorbu.
Nemělo by se ale zapomínat, že když se točí komiksový blockbuster, čeká se od něj adrenalin. Akční scény ale berou v tomto případě tvůrci spíš jako nutnou povinnost, tyto momenty nemají ani příliš napětí, ani energie. Což je poměrně paradox, když uvážíme, že Captain Marvel má být jednou z nejmocnějších postav fikčního světa, k němuž se hlásí.
Samuel L. Jackson nestárne
Dílo se tak mění spíš v komorní, takzvaný „buddy cop movie“, protože se Captain Marvel pouští do vyšetřování v týmu s agentem Nickem Furym, který je s ohledem na zasazení do devadesátých let mladší, než jak ho diváci dosud měli možnost znát.
Díky jejich vzájemných slovním přestřelkám film po strojeném úvodu konečně chytne rytmus. Obzvláště si tyto momenty vychutnává Samuel L. Jackson ztvárňující opětovně Furyho (s pomocí digitální omlazovací kůry, která je někdy ohromující, někdy nicméně rušivě odvádí pozornost). Hercovo nasazení je ale dvousečné – jednak se zcela převrací charakter Furyho (co nějaká kontinuita?), zároveň svým elánem zastiňuje titulní postavu, což už vysloveně škodí vyznění filmu.
Captain Marvel je v této dvojici tou odměřenější, Brie Larsonová ji ztvárňuje hodně suše. Přísnost ale neznamená charisma. Arogance postavy přetrvává jako trpký rys, který nedokážou vymazat ani občasné záblesky lidskosti, která navrch vyznívá neupřímně. I to je jedním z důvodů, proč třeba zlomové setkání s člověkem z její pozemské minulosti, které by mělo být vlastně nabité emocemi, zůstává plytké. Na druhou stranu, s ohledem na vojenskou minulost i přítomnost hlavní postavy jde o pochopitelné pojetí, byť rozhodně ne nejšťastnější.
Když dva dělají totéž…
Mimochodem je až neuvěřitelné, že krátce po sobě jdou do kin dva velkofilmy s výraznou ženskou ústřední postavou, která na začátku trpí ztrátou paměti a která objevuje svou sílu. Řeč je o Alitě: Bojovém andělu z produkce Jamese Camerona a v režii Roberta Rodrigueze. Snímek zůstává ve stínu očekávání vůči Captain Marvel, přitom řadu věcí dělá lépe. Kde se marvelovský film potácí v těžkopádné zápletce, disponuje Alita svižným a emocionálním příběhem, který nepostrádá úžas a živoucí svět.
Herečka Brie Larsonová každopádně nepřesvědčila, že je vhodnou tváří jako tahoun velkofilmu. Snímek se spíš veze na značce Marvel a producentské schopnosti vybrousit dílo tak, aby nabízelo vhodný mix akce, dramatu a komedie, který diváky zabaví a neurazí je. Mezi jednotlivými marvelovskými filmy se mění kulisy a žánry, ale nádech a provedení vyznívají jako přes kopírák. V případě Captain Marvel a jejího devadesátkového ladění navíc nostalgicky zastaralý.