Recenze: Captain Marvel má ke spasitelce daleko. Samotnou ji jen tak tak zachraňuje komedie

Studio Marvel se ve své komiksové sérii vytasilo s prvním filmem věnovaným některé z jejich superhrdinek. Volba padla na Captain Marvel, ale žádný zázrak se nekoná. Snímek je potvrzením toho, že Marvel ví, jak natočit fungující blockbuster, který vydělá neskutečné peníze, avšak neumí se odvázat. Výsledkem je slušná dvouhodinová zábava, které však chybí vlastní tvář.

Co pro filmový svět zakládající se na komiksech DC znamená Wonder Woman, má být pro studio Marvel nyní Captain Marvel. Před dvěma roky bojovná Amazonka s božskými kořeny ukázala, že je poptávka po silných ženských hrdinkách. Režisérka Patty Jenkinsová tehdy dokázala nabídnout strhující dobrodružství v éře první světové války a postavu, která nemá jenom sílu, ale hlavně srdce.

Film Captain Marvel
Zdroj: Falcon

Captain Marvel tak hluboko do minulosti nemusí, nicméně i tak se kvůli ní studio Marvel vrací do devadesátých let, do doby, kdy se filmy půjčovaly na videokazetách a nějací Avengers byli ještě hudbou budoucnosti. Sympatie si však získává o dost hůř. Kde Wonder Woman povzbuzovala a inspirovala, Captain Marvel jenom sílu deklaruje.

Adrenalin? Spíš humor

S Captain Marvel, většinu času oslovovanou jako Versová, se setkáváme ve chvíli, kdy se účastní vesmírného konfliktu mezi rasou Kree, za které kope a kteří mají nejčastěji nezdravě vyhlížející modrou pokožku, a rasou Skrullů, kteří zase vypadají jako příbuzní ještěrek. Pokud se tedy nechají vidět ve své původní podobě, Skrullové totiž dokážou převzít vzhled jakékoli bytosti. Poslední akce přivede Versovou až na Zem, kde objevuje, že má k planetě větší vazbu, než by její děravá paměť napovídala.

Skrullové ve filmu Captain Marvel
Zdroj: Falcon

Teprve díky návštěvě Země se nejen stává z Versové superhrdinka, kterou diváci čekají, ale také samotný film nachází to nejlepší ze sebe – humor v konverzačních scénách. Snímek na to hodně vsází a v zásadě mu to vychází. Možná za tím stojí i angažování režijní dvojice Anny Bodenové a Ryana Flecka, kteří mají za sebou jenom nízkorozpočtovou komediálně-dramatickou tvorbu.

Nemělo by se ale zapomínat, že když se točí komiksový blockbuster, čeká se od něj adrenalin. Akční scény ale berou v tomto případě tvůrci spíš jako nutnou povinnost, tyto momenty nemají ani příliš napětí, ani energie. Což je poměrně paradox, když uvážíme, že Captain Marvel má být jednou z nejmocnějších postav fikčního světa, k němuž se hlásí.

Samuel L. Jackson nestárne

Dílo se tak mění spíš v komorní, takzvaný „buddy cop movie“, protože se Captain Marvel pouští do vyšetřování v týmu s agentem Nickem Furym, který je s ohledem na zasazení do devadesátých let mladší, než jak ho diváci dosud měli možnost znát.

Samuel L. Jackson ve filmu Captain Marvel
Zdroj: Falcon

Díky jejich vzájemných slovním přestřelkám film po strojeném úvodu konečně chytne rytmus. Obzvláště si tyto momenty vychutnává Samuel L. Jackson ztvárňující opětovně Furyho (s pomocí digitální omlazovací kůry, která je někdy ohromující, někdy nicméně rušivě odvádí pozornost). Hercovo nasazení je ale dvousečné – jednak se zcela převrací charakter Furyho (co nějaká kontinuita?), zároveň svým elánem zastiňuje titulní postavu, což už vysloveně škodí vyznění filmu.

Captain Marvel je v této dvojici tou odměřenější, Brie Larsonová ji ztvárňuje hodně suše. Přísnost ale neznamená charisma. Arogance postavy přetrvává jako trpký rys, který nedokážou vymazat ani občasné záblesky lidskosti, která navrch vyznívá neupřímně. I to je jedním z důvodů, proč třeba zlomové setkání s člověkem z její pozemské minulosti, které by mělo být vlastně nabité emocemi, zůstává plytké. Na druhou stranu, s ohledem na vojenskou minulost i přítomnost hlavní postavy jde o pochopitelné pojetí, byť rozhodně ne nejšťastnější.

Film Captain Marvel
Zdroj: Falcon

Když dva dělají totéž…

Mimochodem je až neuvěřitelné, že krátce po sobě jdou do kin dva velkofilmy s výraznou ženskou ústřední postavou, která na začátku trpí ztrátou paměti a která objevuje svou sílu. Řeč je o Alitě: Bojovém andělu z produkce Jamese Camerona a v režii Roberta Rodrigueze. Snímek zůstává ve stínu očekávání vůči Captain Marvel, přitom řadu věcí dělá lépe. Kde se marvelovský film potácí v těžkopádné zápletce, disponuje Alita svižným a emocionálním příběhem, který nepostrádá úžas a živoucí svět.

Herečka Brie Larsonová každopádně nepřesvědčila, že je vhodnou tváří jako tahoun velkofilmu. Snímek se spíš veze na značce Marvel a producentské schopnosti vybrousit dílo tak, aby nabízelo vhodný mix akce, dramatu a komedie, který diváky zabaví a neurazí je. Mezi jednotlivými marvelovskými filmy se mění kulisy a žánry, ale nádech a provedení vyznívají jako přes kopírák. V případě Captain Marvel a jejího devadesátkového ladění navíc nostalgicky zastaralý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 1 hhodinou

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 5 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 7 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026
Načítání...