Recenze: Infinity War vynese Avengers do filmového nebe a diváky smete ze sedadel

Deset let se na tuhle chvíli u Marvelu připravovali, nikam nechvátali a ve stylu „step by step“ představovali na filmovém plátně v samostatných příbězích superhrdiny, bez kterých by to svět už dávno schytal. Když jsme jich už pár poznali, přišly na řadu týmovky Avengers, kde tihle borci museli spojit své síly, protože agresivní záporáci byli stále silnější. A nenápadně se mezi nimi mihl i král záporáků Thanos (uklizený vzápětí pro finále). Pak v sólovkách pokračovaly story některých nosných figur, do marvelovského univerza se vřítili Strážci galaxie – a karty pro závěrečnou bitvu o všechno byly rozdány. A věřte, že Avengers: Infinity War vás ve stavu blaženého vytržení zarazí na dvě a půl hodiny do sedadel.

Svět alias MCU (Marvel Cinematic Universe) je na tom tentokrát hodně blbě. Nejmocnější bytost vesmíru Thanos se totiž dal na vražedný pochod. Jako nezastavitelný mor napadá a likviduje jednotlivé planety, neboť nese ve své hranaté palici úchylnou představu o nastolení nové rovnováhy vesmíru, kvůli které je třeba vyhubit minimálně polovinu všech živých. Aby mu to šlo lépe od jeho gigantických pracek, snaží se za každou cenu získat šest magických Kamenů nekonečna, jež kdysi do prostoru vystřelil velký třesk a které představují šest aspektů vesmíru (prostor, mysl, skutečnost, moc, čas a duši).

Když tyhle mocné krystaly shrábne, stane se neporazitelným pánem světa, o což mu vlastně šlo celou tu dobu, kdy nenápadně hnípal v ústraní. Aby to bylo ještě více v loji, tak Avengers, před časem rozděleni Občanskou válkou, nevědí, jestli jsou ještě schopni přestat do sebe vandrovat a znovu vytvořit jeden tým, který potáhne za jeden provaz (a to pokud možno jedním směrem). Jak říkám, blbá situace, kdy konec je blízko, ale právě na takové jsou tihle mega frajeři (jakkoli se zdá, že už nejsou takoví mega kámoši) zvyklí.

To tu ještě nebylo

Pod devatenáctým celovečerákem zřejmě nejvýdělečnější filmové série (více než třináct miliard se fakt počítá) jsou jako režiséři podepsaní bráchové Anthony a Joe Russoové, kteří nejsou ve světě MCU nováčky. V jejich filmografii totiž dvakrát figuruje Captain America, v epizodách: Návrat prvního Avengera a Občanská válka, v obou případech natočený podle scénářů Christophera Markuse a Stephena McFeelyho, s nimiž se (podle rčení do třetice všeho dobrého) sešli i tentokrát.

A dobře udělali! Protože takhle akčně, dějově a emočně nabušená marvelovka s kompletní partou fighterů a nečekaně „charismatickým“ záporákem tady ještě nebyla.

Chválit je bratry Russoovy třeba za odvahu, s jakou do centra dění postavili obludného digitálního záporáka (možná budete mít problém ho jenom nenávidět), a obdivovat je můžeme za to, jak tuhle gigantickou jízdu za gigantický rozpočet zvládli a že vůbec dokázali rozestavit a režijně ukoučovat všechny zúčastněné figury a dovést dlouho připravované a rafinovaně rozjeté dějové linky k jejich vyvrcholení.

Je neuvěřitelné, že nezešíleli a totálně nezlikvidovali filmového diváka, na kterého se tohle všechno řítí jako lavina. Soundtrack Alana Silvestriho k tomu všemu tvrdí atmosféru a triky, které stály majlant, jsou dokonalé.

Nekonečná válka se blíží ke konci

To, co počátkem května v roce 2008 načal Iron Man, který jako jedna z tmelících figur prochází celou sérií, bude završeno a rozčísnuto – a hrdinové buď odejdou středem, nebo je to semele. Platí to pro stále elegantního Irona Mana (Robert Downey jr.) i nabušeného Thora (Chris Hemsworth). Změněný vyšel z předchozích dílů Chris Evans (Captain America ), a to nejen tím, že má bíbra, a Mark Ruffalo má problém s tím, že ze sebe nemůže vydolovat Hulka, když je ho nejvíce zapotřebí. Zato Benedict Cumberbath (Doctor Strange) je tu často k vidění v přední linii a z Toma Hollanda alias Spider-Mana se definitivně stane Avenger.

Avengers: Infinity War
Zdroj: Falcon

Marně čekáte, kdy (a zdali vůbec) závratné tempo téhle hoňky za Kameny nekonečna zvadne. Je to ultimátní jízda, rafinovaně dávkovaná na hranici, kdy to ještě pořád stíháte, jakkoli je zřejmé, že ti, kteří mají v této sérii nakoukáno, na tom budou o něco (o dost) líp. První poločas války o přežití je za námi a do roka a do dne bude tenhle boj dokončen, aby nějaký jiný opět začal. Neboť marvelovský svět není pro slabý a dospěl na křižovatku, která rozhodne o jeho dalším osudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Odbory činohry Národního divadla vyhlásily stávkovou pohotovost

Odbory činohry Národního divadla (ND) vyhlásily stávkovou pohotovost. Nesouhlasí s kroky vlády a ministerstva kultury, které podle nich ohrožují svobodu slova a tisku i kulturu. Požadují mimo jiné odstoupení ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) a stažení projednávaného převodu financování veřejnoprávních médií pod stát. Vyplývá to z textu prohlášení. Klempíř v reakci uvedl, že vláda postupuje hospodárně a kulturu podporuje slovy i penězi. Uznal právo herců vyjádřit nesouhlas.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministr Klempíř odvolal Dvořáka z čela představenstva fondu audiovize

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odvolal exředitele České televize (ČT) Petra Dvořáka z čela představenstva Státního fondu audiovize. Podle ministra je důvodem rozdílný pohled na hospodaření fondu a nedostatečná součinnost při hledání úspor. „Rozhodnutím nejsem zaskočen ani překvapen,“ uvedl k tomu Dvořák. Návrh na snížení podpory audiovize na rok 2027 je ale podle něj zbrklý a neprodiskutovaný.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Část studentů v Praze, Brně a Ostravě vyhlásila kvůli ČT a ČRo stávkovou pohotovost

Akademická obec divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (DAMU) vyhlásila časově neomezenou stávkovou pohotovost, obává se o nezávislost kultury a veřejnoprávních médií. Připojí se 3. listopadu ke stávce pracovníků České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). K obdobnému kroku přistoupili také studenti Masarykovy univerzity z iniciativy Média nedáme MUNI a studenti Ostravské univerzity. Vládní politici připravované kroky hájí, ohrožení nezávislosti médií podle nich nehrozí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoDan Brown dohlíží v Praze na natáčení Tajemství všech tajemství

V Česku pokračuje jedno z největších natáčení v historii tuzemské audiovize. Na vznik seriálu Tajemství všech tajemství dohlíží i autor předlohy Dan Brown. Říká, že jeho kniha byla „milostným dopisem“ Česku a Praze. Právě v metropoli se nejnovější příběh profesora Roberta Langdona odehrává. V menších rolích se objeví i čeští herci.
před 17 hhodinami

Anthropic trénoval AI na písních Elvise Presleyho, tvrdí žaloba

Majitelé autorských práv k velké části písní Elvise Presleyho podali žalobu na americkou společnost Anthropic. Tvrdí, že firma, která je jedním z předních hráčů v oblasti umělé inteligence (AI), bez povolení trénovala svého chatbota Claude na skladbách krále rokenrolu. Anthropic se takovému nařčení brání.
před 17 hhodinami

Chceme ukázat, jak čelit strachu z války, říká režisér dokumentu o českých vojácích

Je těžší svobodu ztratit a získávat zpět, nebo ji hlídat a udržet? I na tyto otázky hledá odpovědi dokumentární série Provedu! Cena za svobodu o působení elitní české chemické jednotky na mezinárodní vojenské základně v Litvě. První z šesti dílů odvysílá Česká televize 27. 10. ve 21:00, celá série je už dostupná na iVysílání.
před 19 hhodinami

Obrazem: Grand Prix Architektů 2026 putuje do Horácké multifunkční arény

Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026 si vysloužil ateliér vedený Ondřejem Chybíkem a Michalem Krištofem za Horáckou multifunkční arénu. Vyrostla na místě zimního stadionu v Jihlavě a kromě hokejového klubu Dukly slouží také dalším sportovním, společenským a kulturním akcím, ale také k ubytování a gastroprovozům. Pořádající Obec architektů udělila kromě té hlavní i ceny v dalších kategoriích, za šetrnou stavbu, interiér či krajinářskou architekturu. Cena za celoživotní dílo náleží zlínskému architektovi Ivanu Bergmannovi, mimo jiné ze „neutuchající tvůrčí poctivost a za kultivaci veřejného prostoru“.
26. 10. 2026‌‌

Obraz Františka Kupky se v Paříži vydražil za rekordních 8,99 milionu eur

Obraz Františka Kupky Nepopisný prostor (Espace non-descriptif) se minulý pátek prodal v pařížské aukční síni Sotheby’s za 8,99 milionu eur (asi 217,5 milionu korun) včetně provize. Jde o nejvyšší částku, jaká kdy byla za dílo tohoto českého malíře v aukci v zahraničí zaplacena v eurech. O prodeji informovaly servery Novinky.cz a Art+.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.