Hledá se podoba nového pomníku pro Miladu Horákovou. Soutěž vyhlásil Klub Milady Horákové a socha by měla být umístěna do parku nad pražským Albertovem. Porota ze 23 návrhů zatím žádný nevybrala. Vyvolaly však diskusi, jak by památník význačné osobnosti měl vypadat. Zaslané návrhy většinou odkazují k ikonické závěrečné řeči před komunistickým soudem.
„Fascinovalo mě to její vzpřímené držení těla, její soustředěnost,“ vysvětluje sochařka Daniela Kartáková, proč do soutěže poslala právě figurální plastiku slavné soudní scény. Pomník političky by podle jiných nápadů mohl vypadat také jako kytice květin nebo jako světlý hladký mramor drcený vahou drsného tmavého kamene.
Aby to promlouvalo
Klub Milady Horákové vypsal uměleckou soutěž o podobu pomníku obětem totality, jehož symbolem má být popravená právnička Horáková už v lednu tohoto roku. Zároveň vypsal sbírku na jeho pořízení. Památník bude umístěn v zahradě Ztracenka, která se nachází na území Pražské památkové rezervace, ležící pod Karlovem mezi ulicemi Albertov a Horská. Pro umístění pomníku je určen kruhový záhon na jižním okraji zahrady.
Soutěž měla být ukončena na konci srpna, pořadatelé však zatím nejlepší návrh určený k realizaci nevybrala. „Jde o to, aby to mělo nějakou silnou myšlenku, aby to promlouvalo. Mě samotného překvapilo, kolik je tu figurálních návrhů,“ uvedl sochař a předseda poroty Jiří Středa.
Realistické zpracování zvítězilo také u většiny stávajících památníků: jen v Praze připomíná Miladu Horákovou devět různých pomníků. Mezi ty známější patří symbolický hrob na vyšehradském hřbitově, který zpodobňuje její hlavu, nebo pomník s bustou v parku na náměstí Hrdinů v Praze 4 nedaleko budovy pankrácké věznice a soudu.
Zvláště pankrácký pomník má své kritiky. „Je to popisná věc, která mluví jazykem totalitní moderny, což je v případě památníku Milady Horákové vyloženě strašné,“ tvrdí sochař a odborník na sochy ve veřejném prostoru Pavel Karous. A dodává: „Památník by měl být určen nastupující generaci, aby připomínal tragickou historii nebo hrdinu z minulosti.“
Poněkud méně popisná je stylizovaná postava, kterou před lety vytvořil Olbram Zoubek pro pražský Smíchov. Jak tehdy Zoubek uvedl, shrbená postava „není Milada Horáková, ale náš vztah k ní“. Zatím poslední dílo věnované Miladě Horákové bylo odhaleno loni v listopadu. Řečnický pultík pro obžalované, na jehož mikrofonu sedí ptáček, od sochaře Josefa Faltuse stojí na Pětikostelním náměstí nedaleko sněmovny.
Proti smrti Horákové protestovali Churchill nebo Einstein
Klub Milady Horákové nyní hledá ideální podobu pro desátý pražský památník, který bude stát u Albertova. Právničku a národně socialistickou poslankyni oběsil komunistický režim za údajnou špionáž a velezradu v roce 1950 na základě rozsudku ve vykonstruovaném procesu. Společně s ní bylo souzeno dalších 12 osob, které údajně tvořily špionské centrum.
Horáková se účastnila protinacistického odboje za druhé světové války. Aktivně vystupovala také proti komunistickému režimu. Proces získal značnou negativní publicitu v zahraničí a řada významných osobností intervenovala za milost pro odsouzené. Mezi nimi se objevili například Winston Churchill, Albert Einstein nebo Bertrand Russell.
Pozoruhodný nefigurální a symbolický pomník, který připomíná jinou významnou osobnost české historie, spisovatele Jaroslava Seiferta, nedávno vyrostl na pražském Žižkově. Artefakt v podobě citátu na stuze mířící k nebi zdobí prostor u tramvajové zastávky Lipanská, poblíž míst, kde nejslavnější český básník prožil své dětství.
