Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.

Noc s Andersenem se poprvé konala před více než čtvrtstoletím. Je jednou z akcí, kterou se tuzemské knihovny snaží povzbudit zájem dětí o čtení. „Pohádky mají zvláštní kouzlo: dokážou nás přenést do jiných světů a zároveň nám něco důležitého říct i o tom našem,“ napsal ve své zdravici dánský velvyslanec v Česku Søren Kelstrup.

Podotýká, že akce se koná jen pár dní před Mezinárodním dnem ptactva a že Andersen, s nímž je Noc spojena, psal o těchto tvorech často. „Určitě znáte jeho pohádku Ošklivé káčátko, ve které se z malého, odstrkovaného káčátka nakonec stane krásná labuť. Možná jste slyšeli i o slavíkovi ze stejnojmenné pohádky, jehož zpěv dokázal dojmout i císaře,“ připomněl diplomat.

Místa zapojená do letošního ročníku akce se mohou na radu pořadatelů inspirovat ale také výročími Zdeňka Svěráka, Miloše Macourka nebo Walta Disneyho, zapojit se do vyšetřování případu z doby Karla IV. s knižním detektivem Vrboukem, hádat soutěžně pohádky nebo rozesílat speciální pohlednice. Ilustrace na pohledech, stejně jako na plakátu Noci, jsou tentokrát dílem Jitky Petrové a pocházejí z knihy Michaely Fišarové Ela v zemi medvědů.

Původně tuzemská iniciativa od prvního ročníku v roce 2000 expandovala i na další místa – letos se tak vedle škol a knihoven čte rovněž v dětských domovech, muzeích, azylovém domě či v zoo. A zapojují se další země v Evropě i v zámoří – letos se tak čte v Polsku, na Slovensku, v Bulharsku, Španělsku nebo ve školách vyučujících češtinu ve Spojených státech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 3 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 17 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 21 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...