Německá vláda koupila na předměstí Los Angeles dům, v němž našel za druhé světové války azyl spisovatel Thomas Mann pronásledovaný nacisty. Vile laureáta Nobelovy ceny za literaturu hrozila demolice, Spolková republika nyní hodlá rezidenci naopak zrekonstruovat a přeměnit na kulturní a umělecké centrum.
Thomas Mann (1875-1955) bývá označován za jednoho z největších německých spisovatelů, za svého života byl ale vyhnancem i ve své vlastní zemi. Nelítostné kritice totiž ve svých dílech podrobil také německý národ. Nemilosrdné zrcadlo maloměšťákům nastavil už svým prvním románem Buddenbrookovi aneb Úpadek jedné rodiny (1901), za nějž v roce 1929 obdržel Nobelovu cenu.
Stejně jako jeho bratr, rovněž spisovatel Heinrich, měl i Thomas Mann blízké vztahy s československými spisovateli. A tak když je nacistický režim zbavil německé státní příslušnosti, nabídla jim domovské právo obec Proseč na Chrudimsku, což jim umožnilo získat v roce 1937 československé občanství. O rok později odjel Thomas Mann i s rodinou za oceán.
Kde přišel na svět Doktor Faustus
Mannův dům se nachází ve čtvrti Pacific Palisades, která se ve 30. a 40. letech minulého století stala útočištěm řady německých a rakouských intelektuálů prchajících před Hitlerem. Samotná rezidence na periferii kalifornského velkoměsta vyrostla v roce 1941, tři roky po Mannově příchodu do Spojených států, spisovatel se do vily na ulici San Remo Drive mezi L. A. a Santa Monicou nastěhoval o rok později.
Uznávaný hlas německého literárního života zde během následujících let napsal jeden ze svých vrcholných románů Doktor Faustus, moderní variaci ikonické německé pověsti, a na pacifickém pobřeží pracoval i na objemné románové tetralogii Josef a bratří jeho, která pracuje s biblickým námětem; dům prodal a opustil teprve v roce 1952, když se vrátil do Evropy. Tři roky nato ve Švýcarsku zemřel.
Obrat rodiny Lappenových
Objekt dlouhá léta patřil americké právnické rodině Lappenových, která se k literární minulosti objektu hrdě hlásila a nechala na dům instalovat pamětní desku v angličtině a němčině, která připomínala slavného obyvatele.
Ani po smrti jednadevadesátiletého majitele Chestera Lappena v roce 2010 se nezdálo, že by se měla Mannova vila dostat z rodinných rukou, spoludědička Sarah Lappenová se ještě před čtyřmi lety nechala slyšet, že „prodej není na pořadu dne“ – a místo toho (jak před časem uvedl německý deník Die Welt) dědicové hledali pro objekt s osmi pokoji a pěti koupelnami nájemníka.
Situace se ale změnila v loňském roce, kdy se budova objevila v losangeleské nabídce realit, navíc s označením „určená k demolici“. Možnost, že by Mannova „Kouzelná vila“, jak objektu přezdívají ve spisovatelově vlasti, měla jít k zemi, ale vzbudila pobouření u německé kulturní obce.
Lepší budoucnost
Případnou likvidaci hlasitě kritizoval například Jürgen Kaumkötter, kurátor sbírek perzekvovaného umění uměleckého muzea v porýnském Solingenu, který spolkovou vládu vyzval, aby exilové sídlo tvůrce, který bývá označován za nejvýznamnějšího německého autora 20. století, „za každou cenu odkoupila“.
Německá vláda nyní volání veřejnosti vyslyšela a podle informací Los Angeles Times budovu vykoupí za 13,25 milionu dolarů (asi 336 milionů korun). „Byla symbolem domova mnoha Němců, kteří se snažili o lepší budoucnost pro svou zemi,“ uvedl německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
