K nalezení nacisty ukradeného Modiglianiho napomohly i Panama Papers

Do Francie by se měl po letech sporů vrátit obraz od Amedea Modiglianiho s pohnutou historií. Malba Sedící muž (opírající se o hůl) urazila cestu z nacisty okupované Francie až do New Yorku, kde letos v dubnu nejvyšší soud rozhodl o navrácení obrazu vnukovi původního majitele. K dohledání díla napomohla i kauza Panama Papers.

Obraz Sedící muž (opírající se o hůl) vytvořil italský umělec Modigliani v roce 1918. Znázorňuje majitele továrny na čokoládu, ale také starostu města Lognes a skladatele operet Georgese Meniera. Současná hodnota olejomalby dosahuje téměř 21,5 milionu eur (přes půl miliardy českých korun), uvádí francouzský list Le Monde.

Vlastníkem díla byl do nacistické okupace Francie britský galerista působící v Paříži Oscar Stettiner, jenž se s továrníkem navíc znal osobně. Ve snaze skrýt se před deportací se Stettiner vystěhoval z Paříže na venkov, jeho majetek ale nacistické úřady zabavily a pak ho rozprodaly.

Nizozemský vlastník nejspíš lhal o prodeji

Nový nizozemský vlastník odmítl Stettinerovi obraz po skončení války vrátit, ačkoliv mu to již v roce 1946 nařídil francouzský soud. Tvrdil, že Sedícího muže už prodal a jemu poslední známá stopa končí u jakéhosi amerického důstojníka. Stettiner navíc v roce 1948 zemřel.

Ke konci devadesátých let minulého století se malba vynořila v londýnské aukční síni Christie’s. Její tehdejší majitelé podle všeho čekali půlstoletí, než usoudili, že mohou dílo bezpečně nabídnout k prodeji. Informace o původu plátna zmiňovaly totiž jména přímých příbuzných Nizozemce, který měl po válce soudem nařízeno obraz vrátit původnímu galeristovi, což ovšem neučinil. Nejspíš tedy lhal, že Modiglianiho malbu už nemá.

Fotografie s podivnou poznámkou

Portrét se spornou minulostí koupil libanonsko-monacký miliardář a obchodník s uměním David Nahmad. Dlouho popíral, že by byl přímo či nepřímo vlastníkem Modiglianiho díla. Obraz totiž vlastnila firma. V jednu dobu se dostal opět do nabídky aukční síně, nicméně zájemce se nenašel.

Možná zapůsobily i obavy ohledně mezer v dokládání původu díla. Pracovnice aukční síně se dopátrala archivní fotografie obrazu, k níž byla připojena poznámka „ukradený“ a jméno galeristy Stettinera. Obvinění však zůstalo neprokázáno a Nahmadovi právníci argumentují, že pravost těchto tvrzení je sporná, protože není jasné, kdo a proč ho napsal.

Dobový aukční katalog Stettinera zmiňuje jako možného vlastníka obrazu ve třicátých letech. Prvním majitelem pak měl být mecenáš Roger Dutilleul, který patřil k prvním významným sběratelům avantgardního umění dvacátého století a podporoval mimo jiné i Modiglianiho.

Portrétovaného „sedícího muže“ pak autor katalogové anotace popisuje jako jednu z anonymních postav, jaké pak Modigliani zobrazoval na konci války.

Majitele odhalila až kauza Panama Papers

Každopádně že současným vlastníkem malby je skutečně Nahmad, se podařilo zdokumentovat až v roce 2016 díky úniku dokumentů z kanceláře Mossack Fonseca, takzvaných Panama Papers, připomíná Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.

Ze zveřejněných dokumentů vyplynulo, že tato panamská právní firma pomáhala svým klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti. Odhalení se týkala desetitisíců subjektů z dvou set zemí světa a ukázalo se, že schránkové společnosti zakládaly nebo využívaly stovky známých osobností světového byznysu, politiků, sportovců či celebrit.

V případu Modiglianiho Sedícího muže vedla kauza k razii švýcarských úřadů ve skladu Nahmadových v Ženevě, kde měl být obraz uložen.

Navrácení obrazu žádá vnuk

Navrácení plátna se u amerických soudů od roku 2011 domáhá jediný Stettinerův dědic – jeho vnuk Philippe Maestracci. V dubnu v jeho prospěch rozhodl nejvyšší soud ve státě New York. To podle deníků Le Monde znamená, že Nahmad bude muset Maestraccimu obraz předat a že se dílo vrátí do Francie. Konkrétně do vesnice Dordogne, kde osmdesátiletý farmář Maestracci žije a kde jeho dědeček našel za druhé světové války po odchodu z Paříže útočiště.

„Oscar Stettiner vlastnil nebo měl přinejmenším přednostní právo na držení obrazu před jeho nezákonným zabavením,“ napsal soudce v rozhodnutí. „Nikdy se ho dobrovolně nevzdal,“ dodal.

Současný držitel obrazu se může ještě odvolat. Právník rodiny Nahmadových nechtěl ani sdělit, zda o odvolání uvažuje, ani nijak komentovat verdikt newyorského soudu, informoval web Artnet. Žalovaná strana u soudu odmítala existenci jakéhokoliv důkazu, že Sedící muž pocházel z nacistické kořisti a že se tedy jedná o totéž plátno, které patřilo Stettinerovi. „Pokud se prokáže, že tento obraz byl ukraden nacisty, vrátím ho,“ prohlásil nicméně Nahmad před deseti lety pro deník New York Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoFilmové premiéry: hudební Srdcovka, mysteriózní Šedá zóna či akční Soukromý život

Režisér filmu Once s Markétou Irglovou John Carney se vrací s novým snímkem nazvaným Srdcovka. I do této komedie obsadil hudebníka – zpěváka Nicka Jonase. Ve francouzském mysteriózním dramatu Soukromý život si Jodie Fosterová zahrála psychiatričku, která si myslí, že její klientka byla zavražděna. Režisér a scenárista Guy Richtie přichází s akčním thrillerem Šedá zóna, v němž se Henry Cavill coby špion pouští do komplikované mezinárodní mise. A Steven Spielberg slibuje v konspirační sci-fi Den odhalení informace o mimozemském životě. V hlavních rolích se objeví Emily Bluntová či Colin Firth.
před 7 hhodinami

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
před 8 hhodinami

Poštovní muzeum v Praze ukáže telefon arcivévody i byt ve stylu biedermeieru

Ve Vávrově mlýně v Praze se otevírá Poštovní muzeum. Zpřístupňuje expozici věnovanou technice, poštovnictví a komunikaci. Zároveň obnovuje prezentaci biedermeierovských interiérů. Novou expozici spravuje Národní technické muzeum (NTM), které má na starosti také Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě.
včera v 14:40

Posílené hlídky i zvláštní linky MHD. Začal festival Rock for People

V Parku 360 na letišti v Hradci Králové začal ve středu 31. ročník hudebního festivalu Rock for People. Příjezd návštěvníků krátce před polednem nepůsobil žádné dopravní komplikace. Do areálu se lidé mohou dostat třemi zvláštními bezplatnými linkami MHD. Policisté v souvislosti s akcí posílili hlídky, které mají dohlížet především na dopravu. Festival trvá do 14. června. Vstupenky jsou téměř vyprodané a během pěti dnů by mělo dle odhadu pořadatelů dorazit až osmdesát tisíc fanoušků z tuzemska i zahraničí.
včera v 13:40

V chrámu Sagrada Família je práce jako na kostele. Ale už s nejvyšší věží světa

Papež Lev XIV. požehnal 10. června nejvyšší kostelní věži světa. Vzpíná se teprve od letošního roku nad chrámem Sagrada Família v Barceloně, který na své dokončení čeká už od konce devatenáctého století. Tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Bazilika se stala jeho tvůrčí posedlostí a byl zde i pohřben poté, co přesně před sto lety zemřel.
včeraAktualizovánovčera v 13:18

Dua Lipa či Bezos slavili svatbu v Itálii. Nejsme zábavní park, zní od místních

Zpěvačka Dua Lipa a herec Callum Turner se vzali. Oslavu sňatku uspořádali slavní britští novomanželé v Palermu – což pro místní znamenalo omezení. Mluví se tak o privatizaci veřejných historických míst elitou. Romantická místa v Itálii si k začátku společného života dříve vybrali také třeba herec George Clooney nebo miliardář a majitel Amazonu Jeff Bezos.
včera v 10:23

Chaty navrhovali i známí architekti, lidé je pak napodobovali

Když lidé v minulém století získali více volného času, začali ho trávit mimo jiné na chatách. Tomuto fenoménu ve světě architektury se věnuje aktuální výstava v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Záliba v chataření v tuzemsku přetrvává i dnes – i když se dá očekávat, že chatařů bude spíše ubývat.
včera v 09:22

VideoKniha přibližuje, jak se žilo služkám

Vstávaly první a poslední chodily spát. Služebné pracovaly téměř v každé měšťanské rodině. Polská novinářka a spisovatelka Joanna Kuciel-Frydryszaková pátrala po jejich pozapomenutých dějinách. Její kniha Služky pro všechno vyšla i česky v překladu Michaely Alexy. „Nebyla to komfortní situace – a to pro nikoho z té rodiny. Služky stály u stolu a znaly všechna tajemství rodiny,“ říká autorka. V případě neposlušnosti je zákon dovoloval trestat výpraskem. Jejich situace se začala zlepšovat až po první světové válce.
9. 6. 2026
Načítání...