K nalezení nacisty ukradeného Modiglianiho napomohly i Panama Papers

Do Francie by se měl po letech sporů vrátit obraz od Amedea Modiglianiho s pohnutou historií. Malba Sedící muž (opírající se o hůl) urazila cestu z nacisty okupované Francie až do New Yorku, kde letos v dubnu nejvyšší soud rozhodl o navrácení obrazu vnukovi původního majitele. K dohledání díla napomohla i kauza Panama Papers.

Obraz Sedící muž (opírající se o hůl) vytvořil italský umělec Modigliani v roce 1918. Znázorňuje majitele továrny na čokoládu, ale také starostu města Lognes a skladatele operet Georgese Meniera. Současná hodnota olejomalby dosahuje téměř 21,5 milionu eur (přes půl miliardy českých korun), uvádí francouzský list Le Monde.

Vlastníkem díla byl do nacistické okupace Francie britský galerista působící v Paříži Oscar Stettiner, jenž se s továrníkem navíc znal osobně. Ve snaze skrýt se před deportací se Stettiner vystěhoval z Paříže na venkov, jeho majetek ale nacistické úřady zabavily a pak ho rozprodaly.

Nizozemský vlastník nejspíš lhal o prodeji

Nový nizozemský vlastník odmítl Stettinerovi obraz po skončení války vrátit, ačkoliv mu to již v roce 1946 nařídil francouzský soud. Tvrdil, že Sedícího muže už prodal a jemu poslední známá stopa končí u jakéhosi amerického důstojníka. Stettiner navíc v roce 1948 zemřel.

Ke konci devadesátých let minulého století se malba vynořila v londýnské aukční síni Christie’s. Její tehdejší majitelé podle všeho čekali půlstoletí, než usoudili, že mohou dílo bezpečně nabídnout k prodeji. Informace o původu plátna zmiňovaly totiž jména přímých příbuzných Nizozemce, který měl po válce soudem nařízeno obraz vrátit původnímu galeristovi, což ovšem neučinil. Nejspíš tedy lhal, že Modiglianiho malbu už nemá.

Fotografie s podivnou poznámkou

Portrét se spornou minulostí koupil libanonsko-monacký miliardář a obchodník s uměním David Nahmad. Dlouho popíral, že by byl přímo či nepřímo vlastníkem Modiglianiho díla. Obraz totiž vlastnila firma. V jednu dobu se dostal opět do nabídky aukční síně, nicméně zájemce se nenašel.

Možná zapůsobily i obavy ohledně mezer v dokládání původu díla. Pracovnice aukční síně se dopátrala archivní fotografie obrazu, k níž byla připojena poznámka „ukradený“ a jméno galeristy Stettinera. Obvinění však zůstalo neprokázáno a Nahmadovi právníci argumentují, že pravost těchto tvrzení je sporná, protože není jasné, kdo a proč ho napsal.

Dobový aukční katalog Stettinera zmiňuje jako možného vlastníka obrazu ve třicátých letech. Prvním majitelem pak měl být mecenáš Roger Dutilleul, který patřil k prvním významným sběratelům avantgardního umění dvacátého století a podporoval mimo jiné i Modiglianiho.

Portrétovaného „sedícího muže“ pak autor katalogové anotace popisuje jako jednu z anonymních postav, jaké pak Modigliani zobrazoval na konci války.

Majitele odhalila až kauza Panama Papers

Každopádně že současným vlastníkem malby je skutečně Nahmad, se podařilo zdokumentovat až v roce 2016 díky úniku dokumentů z kanceláře Mossack Fonseca, takzvaných Panama Papers, připomíná Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.

Ze zveřejněných dokumentů vyplynulo, že tato panamská právní firma pomáhala svým klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti. Odhalení se týkala desetitisíců subjektů z dvou set zemí světa a ukázalo se, že schránkové společnosti zakládaly nebo využívaly stovky známých osobností světového byznysu, politiků, sportovců či celebrit.

V případu Modiglianiho Sedícího muže vedla kauza k razii švýcarských úřadů ve skladu Nahmadových v Ženevě, kde měl být obraz uložen.

Navrácení obrazu žádá vnuk

Navrácení plátna se u amerických soudů od roku 2011 domáhá jediný Stettinerův dědic – jeho vnuk Philippe Maestracci. V dubnu v jeho prospěch rozhodl nejvyšší soud ve státě New York. To podle deníků Le Monde znamená, že Nahmad bude muset Maestraccimu obraz předat a že se dílo vrátí do Francie. Konkrétně do vesnice Dordogne, kde osmdesátiletý farmář Maestracci žije a kde jeho dědeček našel za druhé světové války po odchodu z Paříže útočiště.

„Oscar Stettiner vlastnil nebo měl přinejmenším přednostní právo na držení obrazu před jeho nezákonným zabavením,“ napsal soudce v rozhodnutí. „Nikdy se ho dobrovolně nevzdal,“ dodal.

Současný držitel obrazu se může ještě odvolat. Právník rodiny Nahmadových nechtěl ani sdělit, zda o odvolání uvažuje, ani nijak komentovat verdikt newyorského soudu, informoval web Artnet. Žalovaná strana u soudu odmítala existenci jakéhokoliv důkazu, že Sedící muž pocházel z nacistické kořisti a že se tedy jedná o totéž plátno, které patřilo Stettinerovi. „Pokud se prokáže, že tento obraz byl ukraden nacisty, vrátím ho,“ prohlásil nicméně Nahmad před deseti lety pro deník New York Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
před 14 hhodinami

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
před 20 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
před 21 hhodinami

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026

Estonský svaz umělců přišel podvodem o 700 tisíc eur, zvažuje prodej majetku

Podvodníci, kteří se vydávali za důvěryhodné volající a jednali prostřednictvím hlavní účetní, připravili Estonský svaz umělců přibližně o 700 tisíc eur (přibližně sedmnáct milionů korun).
20. 5. 2026

České studio chystá videohru ze světa Pána prstenů

České videoherní Warhorse Studios, které stojí za vznikem série Kingdom Come: Deliverance, pracuje na dvou nových hrách. Jedna bude dalším přírůstkem do série Kingdom Come a druhá bude zasazená do fantasy světa Středozemě od britského spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena. V obou případech to bude RPG hra (role-playing game, hra na hrdiny) s otevřeným světem.
20. 5. 2026Aktualizováno20. 5. 2026

„Něco, co české poezii chybělo." Ortenovu cenu zasáhlo Házeliště granátů

Laureátkou 39. ročníku ceny Jiřího Ortena se stala básnířka Nela Bártová. Ocenění, určené mladým autorům prozaických či básnických děl ve věku do třiceti let, obdržela za sbírku Házeliště granátů.
20. 5. 2026
Načítání...