V životě nemá nic smysl, pokud to neswinguje, říká Ondřej Havelka, který se svou skupinou Melody Makers připravil pro Národní divadlo hudební revue, která vzdává hold muzikantské legendě Jiřímu Traxlerovi. Hra V rytmu swingu buší srdce mé ukazuje, že styl přežil nepřízeň totality i její tendenci člověka spoutat a ovládnout jeho mysl i činy.
V roce 1980 vydali manželé Škvorečtí v kanadském exilu paměti Jiřího Traxlera s názvem Já nic, já muzikant. Sám Škvorecký ji nazval „nejlepší memoárovou literaturou“. Kniha je svědectvím o „střetnutí svobodného ducha jazzu-swingu se dvěma totalitními režimy a svědectví o nerovném souboji lidské svobodomyslnosti vyjádřené hudbou“, jak popisují tvůrci inscenace v Národním divadle.
Zpěvák Ondřej Havelka se při této příležitosti posadil na režisérskou židli a stvořil adaptaci, kterou zasadil mezi doby nacismu a komunismu. Klasický scénář proložil hudebními výstupy, a představení tak získalo přízvisko hudební revue. „Jde o výjimečný projekt zobrazující pohnuté dějiny státu s názvem Československo z originálního úhlu pohledu originálním způsobem,“ lákají divadelníci.
Hlavní role se ujal Igor Orozovič, jehož bude doprovázet samotný orchestr Melody Makers. Havelka zacílil na jazzovou část Traxlerova života, kdy bojoval s totalitou. Swing totiž nejprve zakázali nacisté a následná léta svobody nekompromisně zatíplo budovatelské nadšení.
Traxler začal psát také filmovou hudbu, např. ke snímku Eva tropí hlouposti. Za svého následovníka ho považoval Jaroslav Ježek. A podobně jako on, Traxler emigroval po únorovém převratu v roce 1948. Zemřel v roce 2011 v 99 letech v Kanadě. Hudební revue o jeho životě má v Národním divadle premiéru 10. září. Web ČT24 chystá recenzi.
