Národní galerie chystá spolupráci s Centre Pompidou. A Babiš sní o pražské filiálce

Nahrávám video

Národní galerie (NGP) v pondělí podepsala memorandum o spolupráci s Centre Pompidou a první díla z věhlasné pařížské výstavní síně by měla vystavovat na začátku roku 2021. Informoval o tom ředitel galerie Jiří Fajt. Osud pražské pobočky francouzského muzea, o níž v minulosti jevil zájem premiér Andrej Babiš, je nicméně v tuto chvíli mlhavý.

Česko-francouzská galerijní spolupráce by měla stát na výměně děl, odborníků i umělců mezi oběma institucemi. V Paříži se na tom počátkem týdne shodl prezident elitního pařížského muzea Serge Lasignes s ředitelem Národní galerie Jiřím Fajtem, podle kterého dojde k uzavření smlouvy o spolupráci do konce tohoto roku. 

Obě výstavní síně již fúzi svého potenciálu testovaly, výsledkem byla třeba loňská velká přehlídka děl Františka Kupky, a sjednávané partnerství by takovou spolupráci mělo ještě prohloubit. První prezentací sbírek Centre Pompidou v NGP bude podle Fajta v Salmovském paláci v roce 2021 výstava asi šesti desítek pařížských „highlightů“, tedy uměleckých děl, která patří k ozdobám sbírky ze čtvrtého pařížského obvodu. 

„Budeme si vypůjčovat (exponáty) z fantastické sbírky Centre Pompidou, vždycky půjde ale o dialog. Budeme k tomu doplňovat díla od českých umělců anebo umělců středovýchodní Evropy,“ uvádí Fajt.

„Francouzská strana nás vnímá jako hlavní referenční instituci pro celý tento evropský region,“ dodává ředitel NGP s tím, že další společné projekty v nejbližší době budou spíš drobnější – jmenuje například společnou konferenci o moderním a soudobém umění ve středoevropském regionu. 

Sen o pobočce

Na spolupráci s Paříží byl přitom v Praze nejvyšší politický zájem. O úzké spolupráci mezi oběma galerijními institucemi opakovaně hovořil český premiér Andrej Babiš, který o projektu jednal loni s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, a Prahu nedávno navštívil i šéf Pompidouova centra Lasvignes. 

„O získání spolupráce s Centre Pompidou usilují některá světová města velice dlouho. Třeba Šanghaj osm let,“ upozorňuje ministerský předseda. Ambice české metropole navíc nezůstávají jen u spolupráce, politici stojí i o otevření pařížské umělecké filiálky. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) tak při své březnové návštěvě Paříže řekl, že pobočka Centre Pompidou by mohla být v Praze otevřena zhruba za dva roky.

Mezi Prahou a Paříži

Nová galerijní budova měla vyrůst nedaleko nádraží v pražských Dejvicích a plány počítaly se zhruba dvaceti tisíci metry čtverečními výstavní plochy. „Bylo by výborné, že v Praze od (sametové) revoluce konečně postavíme něco výborného,“ prohlašoval premiér ještě na sklonku loňského roku. 

Pozemky, na kterých měla galerie vyrůst, ovšem mají i dnes různé majitele. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových po analýze smluv podal trestní oznámení a případ víc komentovat nechce.

Odborníci na galerijní a muzejní provoz navíc upozorňují, že získat licenci Centre Pompidou je velmi obtížné. Nejenže o ni usiluje mnoho světových muzeí a galerií, otevření pobočky většinou předchází mnohaletá vyjednávání a několikaletý zkušební provoz. 

Premiér proto momentálně sklízí kritiku opozice. „Podpis smlouvy s mezinárodní galerií je určitě důležitý, Centre Pompidou je prestižní mezinárodní instituce. Za tím vším se skrývá další splasknutá bublina Andreje Babiše, protože premiér mluvil v souvislosti s touto smlouvou o pobočce Centra Pompidou v Praze, o nové galerijní budově,“ upozornil poslanec ODS Martin Baxa.

Čeští galeristé nicméně hodnotí i dosavadní posun česko-francouzského partnerství vlídně. „Vytváří se osa mezi Prahou a Paříží a po ní budou oběma směry běhat nejrůznější projekty, od výstav po semináře, konference, rozhovory s umělci, performativní aktivity,“ řekl k podepsanému memorandu Fajt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 7 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 9 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 10 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...