Národní galerie chystá spolupráci s Centre Pompidou. A Babiš sní o pražské filiálce

Nahrávám video
Reportáž: Národní galerie chystá spolupráci s Centre Pompidou
Zdroj: ČT24

Národní galerie (NGP) v pondělí podepsala memorandum o spolupráci s Centre Pompidou a první díla z věhlasné pařížské výstavní síně by měla vystavovat na začátku roku 2021. Informoval o tom ředitel galerie Jiří Fajt. Osud pražské pobočky francouzského muzea, o níž v minulosti jevil zájem premiér Andrej Babiš, je nicméně v tuto chvíli mlhavý.

Česko-francouzská galerijní spolupráce by měla stát na výměně děl, odborníků i umělců mezi oběma institucemi. V Paříži se na tom počátkem týdne shodl prezident elitního pařížského muzea Serge Lasignes s ředitelem Národní galerie Jiřím Fajtem, podle kterého dojde k uzavření smlouvy o spolupráci do konce tohoto roku. 

Obě výstavní síně již fúzi svého potenciálu testovaly, výsledkem byla třeba loňská velká přehlídka děl Františka Kupky, a sjednávané partnerství by takovou spolupráci mělo ještě prohloubit. První prezentací sbírek Centre Pompidou v NGP bude podle Fajta v Salmovském paláci v roce 2021 výstava asi šesti desítek pařížských „highlightů“, tedy uměleckých děl, která patří k ozdobám sbírky ze čtvrtého pařížského obvodu. 

„Budeme si vypůjčovat (exponáty) z fantastické sbírky Centre Pompidou, vždycky půjde ale o dialog. Budeme k tomu doplňovat díla od českých umělců anebo umělců středovýchodní Evropy,“ uvádí Fajt.

„Francouzská strana nás vnímá jako hlavní referenční instituci pro celý tento evropský region,“ dodává ředitel NGP s tím, že další společné projekty v nejbližší době budou spíš drobnější – jmenuje například společnou konferenci o moderním a soudobém umění ve středoevropském regionu. 

Sen o pobočce

Na spolupráci s Paříží byl přitom v Praze nejvyšší politický zájem. O úzké spolupráci mezi oběma galerijními institucemi opakovaně hovořil český premiér Andrej Babiš, který o projektu jednal loni s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, a Prahu nedávno navštívil i šéf Pompidouova centra Lasvignes. 

„O získání spolupráce s Centre Pompidou usilují některá světová města velice dlouho. Třeba Šanghaj osm let,“ upozorňuje ministerský předseda. Ambice české metropole navíc nezůstávají jen u spolupráce, politici stojí i o otevření pařížské umělecké filiálky. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) tak při své březnové návštěvě Paříže řekl, že pobočka Centre Pompidou by mohla být v Praze otevřena zhruba za dva roky.

Mezi Prahou a Paříži

Nová galerijní budova měla vyrůst nedaleko nádraží v pražských Dejvicích a plány počítaly se zhruba dvaceti tisíci metry čtverečními výstavní plochy. „Bylo by výborné, že v Praze od (sametové) revoluce konečně postavíme něco výborného,“ prohlašoval premiér ještě na sklonku loňského roku. 

Pozemky, na kterých měla galerie vyrůst, ovšem mají i dnes různé majitele. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových po analýze smluv podal trestní oznámení a případ víc komentovat nechce.

Odborníci na galerijní a muzejní provoz navíc upozorňují, že získat licenci Centre Pompidou je velmi obtížné. Nejenže o ni usiluje mnoho světových muzeí a galerií, otevření pobočky většinou předchází mnohaletá vyjednávání a několikaletý zkušební provoz. 

Premiér proto momentálně sklízí kritiku opozice. „Podpis smlouvy s mezinárodní galerií je určitě důležitý, Centre Pompidou je prestižní mezinárodní instituce. Za tím vším se skrývá další splasknutá bublina Andreje Babiše, protože premiér mluvil v souvislosti s touto smlouvou o pobočce Centra Pompidou v Praze, o nové galerijní budově,“ upozornil poslanec ODS Martin Baxa.

Čeští galeristé nicméně hodnotí i dosavadní posun česko-francouzského partnerství vlídně. „Vytváří se osa mezi Prahou a Paříží a po ní budou oběma směry běhat nejrůznější projekty, od výstav po semináře, konference, rozhovory s umělci, performativní aktivity,“ řekl k podepsanému memorandu Fajt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...