Francouz, ale náš. Kupkovy obrazy jsou v Národní galerii pěkně po kupě

Sto pláten a dalších sto padesát prací na papíře provádí výtvarným životem Františka Kupky. Retrospektivní výstavu významného českého malíře, spojeného také s Francií, představuje Národní galerie v Praze po téměř třiceti letech. Do Valdštejnské jízdárny se instalace přestěhovala z Paříže.

František Kupka patří v současnosti k aukčním rekordmanům mezi českými umělci. Například jeho obraz Tvar modré se před šesti lety vydražil za více než 55 milionů korun. Nyní si ho mohou prohlédnout návštěvníci výstavy, stejně jako Amorfu – Dvojbarevnou fugu, jejímž vystavením na Podzimním salonu v Paříži v roce 1912 Kupka poprvé veřejnosti představil abstraktní malířství. 

Nebyl ale jen autorem velkých pláten. „V Paříži se proslavil především jako satirický kreslíř, kreslil pro různé časopisy,“ připomíná kurátorka Anna Pravdová. Rodák z Opočna se do Francie dostal ještě coby student, strávil tam nakonec převážnou část života.

Anarchista, který myslí na svou zemi

V roce 1914 narukoval do francouzské cizinecké legie, jejíž součástí byla československá rota Nazdar. Byl ale vážně raněn a poté československé legionáře podporoval propagační činností. Maloval náborové plakáty, vytvářel návrhy vlajek a později i řády či poštovní známky pro novou republiku.

„Byl volnomyšlenkář a anarchista, ale když jeho země byla v krizi, angažoval se za první i druhé světové války v její prospěch. Nabídl svůj talent a kreslil různé návrhy odznaků, diplomů a praporů,“ potvrzuje kurátorka. I tyto Kupkovy práce jsou ve Valdštejnské jízdárně vystaveny.

Retrospektiva tvorby Františka Kupky je společným dílem Národní galerie a Musée national d'art moderne – Centre Pompidou v Paříži. Díla byla ale zapůjčena i z vídeňské Albertiny nebo Guggenheimova muzea v New Yorku, které výstavu obohatilo rozměrným aktem z roku 1910.

„Jsem přesvědčen, že nejméně polovina prací je tady veřejnosti představena úplně poprvé, v tom je síla této výstavy,“ podotýká ředitel Národní galerie Jiří Fajt.

Chronologicky koncipovaná retrospektiva provádí návštěvníka Kupkovou tvorbou od symbolismu k abstrakci, u jejíhož zrodu malíř stál. Připomenout si jeho uměleckou cestu mohou zájemci ve Valdštejnském paláci do 20. ledna příštího roku. Po Paříži, kde výstavu zhlédlo na 230 tisíc lidí, a Praze se pak díla Františka Kupky přestěhují do Helsinek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 3 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 6 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 11 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...