Museum Kampa představuje Adolfa Borna, jak ho neznáme

5 minut
Muzeum Kampa vystavuje tvorbu Adolfa Borna
Zdroj: ČT24

Stvořil nezapomenutelné hrdiny dětských knížek, kouzelná zvířata nebo animované filmy, na kterých vyrostlo několik generací. Oblíbené práce Adolfa Borna nyní v Museu Kampa doplňují třeba litografie ze šedesátých let, které ještě nebyly nevystaveny, kresby tuší, pastely, akvarely nebo kresby z cest. Loni zesnulý výtvarník, který pracoval až do posledního dne, za sebou zanechal rozsáhlé a rozmanité dílo.

Retrospektivní výstava nazvaná Jedinečný svět se snaží přiblížit Bornovu tvorbu v maximální šíři. Začíná pracemi z šedesátých let a završuje se posledním dílem, které autor dokončil den před svou smrtí, 21. května 2016. „V dějinách českého ani světového umění neznám příklad tak uzavřeného díla. Je to, jako když sportovec nebo vášnivý tenista může skonat na tenisovém kurtu,“ říká kurátor výstavy Petr Volf.

Poslední své dílo Born nazval Nezvaní hosté k poslední večeři. „Jako by věděl, co bude následovat. Přesto obraz nenese stopy únavy, zaváhání či nejistých tahů,“ pokračuje kurátor. Upozorňuje zvláště na to, že také na posledním obraze jsou fantastické zvířecí postavy, které Adolf Born maloval velmi často a s velkou radostí.

Zvířata jsou stejně inteligentní jako lidi, ale většinou jsou hezčí. Takže zvířata mají plus, ale nesmíme jim to moc zdůrazňovat, protože pak zpychnou.
Adolf Born

Wolf dále uvedl, že při koncepci výstavy chtěl jít proti bornovským klišé. Oproti nejznámějším litografiím se proto věnuje pastelům nebo akvarelům, kterým je věnována největší místnost ve výstavě.

„Dokládají umělcovu fantazii, stejně jako precizní a přitom odvážnou práci s barvou či světlem. Pastely začal vytvářet v osmdesátých letech a vyznačují se pozoruhodnou měkkostí, citlivými přechody i nádhernými kontrasty,“ popisuje kurátor.

Dále představuje méně známé starší litografie: „Jsou úplně jiné než typické bornovské litografie. V šedesátých letech Adolf Born pracuje pouze se znakem. Jsou velmi syrové, hlásí se v nich k (Jeanu) Dubuffetovi, k francouzskému art brut nebo k africkému umění.“

Born byl také vášnivý cestovatel. Mezi jeho oblíbené destinace patřily italské Benátky, Řecko nebo Turecko. Atmosféru míst, která navštívil, zachycují tušové kresby z cest. Výstava dále připomíná jeho práci pro děti, ilustrace nebo animované filmy.

Umění Adolfa Borna je svou sdělností a dosahem, s níž propojuje několik generací, srovnatelné snad jen s dílem Josefa Lady, zve milovníky umění kurátor Volf. Výstava na Kampě potrvá do konce července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...