Touze polské společnosti po svobodě, síle nezávislé umělecké scény i masovému odporu ke komunistickému režimu je věnována expozice Necenzurováno v kutnohorské GASK – Galerii Středočeského kraje. Představuje nejen polské výtvarné umění, ale i dobové fotografie, plakáty a dokumenty z protirežimních happeningů nebo nezávislé divadlo.
Mladší bojovali ironií, starší patosem. Výstava ukazuje odpor proti komunistům v Polsku
Události v kultuře: Nová výstava v GASK (zdroj: ČT24)
Výstava polského nezávislého umění osmdesátých let dvacátého století nabízí díla téměř šedesátky polských umělců, kteří bojkotovali kulturní politiku komunistických orgánů Polské lidové republiky po zavedení stanného práva v roce 1981. Výstava byla poprvé představena loni v Centru současného umění – Zámek Ujazdowski. Nyní jde o reprízu.
„Ukazujeme díla, kterými umělci manifestovali svou touhu po svobodě. Cílem a záměrem naší výstavy je ukázat umělecký protest a jeho různé formy. Poukázat také na novou ikonografii, která tehdy vznikala,“ říká kurátor výstavy Tadeusz Boruta.
Podle Boruty bylo tehdejší umění často velmi ironické, anebo naopak velmi patetické. „Tyto přístupy se vzájemně přebíjely. K ironii se spíše klonili mladší tvůrci, k pateticky pojatému umění pak starší tvůrci, kteří tento svůj úkol brali velmi vážně. Chceme také zdůraznit, že zásadní vliv na tvorbu umělců měla tehdy jejich kritická, existenciální situace,“ dodává Boruta.
Komunitní rozměr
Komunitní rozměr umění 80. let je zdůrazněn celou výstavou, která je postavena na hlavních uměleckých fenoménech projevujících se mimo kontrolu tehdy všudypřítomné státní cenzury. Názvy tematických prostor s obrazy, sochami a instalacemi jsou převzaty z názvů významných nezávislých výstav 80. let nebo důležitých uměleckých děl té doby. Jde například o Dusno, Oranžovou alternativu, Proti zlu, proti násilí či Znamení kříže.
Prezentuje nejen výtvarné umění vznikající v době komunistického útlaku, ale i dobové fotografie, plakáty a dokumenty z protirežimních happeningů či nezávislé divadlo. Výstavu doprovodí série přednášek, filmových projekcí a besed konaných v prostorách Galerie Středočeského kraje, v Knihovně Václava Havla a v kině Ponrepo.
Na znamení solidarity s trpící společností odmítla po událostech z prosince 1981 řada polských umělců spolupracovat se strukturami komunistického státu. Pro umělce bylo zásadní hledat neoficiální cesty, jak sdílet s výtvarným publikem svou tvorbu. Jedním z originálních způsobů byly takzvané kufrové výstavy, kvůli nimž umělci vytvářeli malé obrazy nebo zmenšené verze svých rozměrnějších děl a přenášeli je v kufru z bytu do bytu na přehlídky umění mimo dohled cenzury.