Manželé přes dvacet let zachraňují zchátralý kostel. Jejich snem je propojovat setkání lidí z různých církví

Nahrávám video

Před více než dvaceti lety se manželé Viktor a Jana Kačani přestěhovali do Horního Vítkova na Liberecku, a to do budovy někdejší školy. Když si ji opravili, pustili se také do obnovy zchátralého barokního kostela, a to s pomocí dobrovolníků a dárců. A v této činnosti pokračují dodnes.

„Už dopředu jsme počítali, že tím, jak si tady zřídíme trvalé bydlení, tak současně budeme iniciovat opravu kostela a vrátíme tomuto místu genius loci tak, aby zase sloužil kultuře, setkávání lidí i církvi,“ přiblížil Viktor Kačani ze sdružení Svítání. Připomněl, že kostel Navštívení Panny Marie je kulturní památkou, svatyně na místě stála už od poloviny čtrnáctého století a současná raně barokní podoba je z roku 1671.

„Postupně se to dostalo do gesce institucí, které poskytují dotace, a samozřejmě i řada odborníků nebo našich přátel nám ze začátku pomáhala, teď se podílí na investicích ministerstvo kultury, Liberecký kraj, město Chrastava, orgány památkové péče města Liberce, dárci a hlavně také církev. Takže je to takové zajímavé propojení, kdy stavba slouží církevním účelům, ale i pro veřejnost na koncerty, kulturní akce,“ vysvětuje. Od letošního roku přibudou také výstavy, protože se podařilo zrekonstruovat kompletně střechu.

Dotace vyšla

Při získávání dotací sehrál podle Kačaniho především roli fakt, že do místa přenesli kulturní dění. „Potom, když jsme v první iniciační fázi na první dotaci z ministerstva kultury přinesli na orgány Libereckého kraje program toho, co jsme už pořádali a jak to bude pokračovat, co si představujeme, tak první dotace jednoduše vyšla,“ uvedl.

Teď už má péči o objekt v gesci speciální tým jeho přátel, kteří jsou zároveň specialisté na rekonstrukce krovu. „Tím, že je to památka, je pod dozorem památkářů,“ zdůraznil. Z toho důvodu například současná rekonstrukce probíhala tradičním způsobem. „Veškeré spoje byly klínované, vyměnily se stropní trámy, kompletní bednění,“ přiblížil.

V této chvíli podle Kačaniho opravy stály zhruba milion a půl až dva miliony korun, nicméně připomíná, že to je jen zlomek toho, co by stála celková rekonstrukce. „Tady ani už nejde o stavbu jako takovou, ale o dění, které sem přináší a které bude pokračovat, nehledě na epidemii,“ vysvětluje Kačani. Snem manželů je, aby se na místě scházeli lidé z různých církví napříč světem.

„My jsme se teď nedávno, ještě loni, předloni, angažovali v česko-německém porozumění. Skupina lidí, Čechů a Němců, kteří se spolu schází pravidelně. A  prostor jsme jim nabízeli,“ vysvětlují.  A podařilo se. „Byli tady a pokračuje to dál, i když teď s covidovou přestávkou,“ doplnil Kačani. A tento záměr chtějí manželé realizovat a rozvíjet i nadále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 6 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 20 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...