Manželé přes dvacet let zachraňují zchátralý kostel. Jejich snem je propojovat setkání lidí z různých církví

Nahrávám video
UK: Oprava zchátralého kostela
Zdroj: ČT24

Před více než dvaceti lety se manželé Viktor a Jana Kačani přestěhovali do Horního Vítkova na Liberecku, a to do budovy někdejší školy. Když si ji opravili, pustili se také do obnovy zchátralého barokního kostela, a to s pomocí dobrovolníků a dárců. A v této činnosti pokračují dodnes.

„Už dopředu jsme počítali, že tím, jak si tady zřídíme trvalé bydlení, tak současně budeme iniciovat opravu kostela a vrátíme tomuto místu genius loci tak, aby zase sloužil kultuře, setkávání lidí i církvi,“ přiblížil Viktor Kačani ze sdružení Svítání. Připomněl, že kostel Navštívení Panny Marie je kulturní památkou, svatyně na místě stála už od poloviny čtrnáctého století a současná raně barokní podoba je z roku 1671.

„Postupně se to dostalo do gesce institucí, které poskytují dotace, a samozřejmě i řada odborníků nebo našich přátel nám ze začátku pomáhala, teď se podílí na investicích ministerstvo kultury, Liberecký kraj, město Chrastava, orgány památkové péče města Liberce, dárci a hlavně také církev. Takže je to takové zajímavé propojení, kdy stavba slouží církevním účelům, ale i pro veřejnost na koncerty, kulturní akce,“ vysvětuje. Od letošního roku přibudou také výstavy, protože se podařilo zrekonstruovat kompletně střechu.

Dotace vyšla

Při získávání dotací sehrál podle Kačaniho především roli fakt, že do místa přenesli kulturní dění. „Potom, když jsme v první iniciační fázi na první dotaci z ministerstva kultury přinesli na orgány Libereckého kraje program toho, co jsme už pořádali a jak to bude pokračovat, co si představujeme, tak první dotace jednoduše vyšla,“ uvedl.

Teď už má péči o objekt v gesci speciální tým jeho přátel, kteří jsou zároveň specialisté na rekonstrukce krovu. „Tím, že je to památka, je pod dozorem památkářů,“ zdůraznil. Z toho důvodu například současná rekonstrukce probíhala tradičním způsobem. „Veškeré spoje byly klínované, vyměnily se stropní trámy, kompletní bednění,“ přiblížil.

V této chvíli podle Kačaniho opravy stály zhruba milion a půl až dva miliony korun, nicméně připomíná, že to je jen zlomek toho, co by stála celková rekonstrukce. „Tady ani už nejde o stavbu jako takovou, ale o dění, které sem přináší a které bude pokračovat, nehledě na epidemii,“ vysvětluje Kačani. Snem manželů je, aby se na místě scházeli lidé z různých církví napříč světem.

„My jsme se teď nedávno, ještě loni, předloni, angažovali v česko-německém porozumění. Skupina lidí, Čechů a Němců, kteří se spolu schází pravidelně. A  prostor jsme jim nabízeli,“ vysvětlují.  A podařilo se. „Byli tady a pokračuje to dál, i když teď s covidovou přestávkou,“ doplnil Kačani. A tento záměr chtějí manželé realizovat a rozvíjet i nadále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 9 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 11 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...