Před 45 lety ujel kostel v Mostě své zkáze. 840 metrů urazil za necelý měsíc

Nahrávám video

Před pětačtyřiceti lety došlo na zřejmě nejnáročnější stěhování v moderních českých dějinách. Po několikaletých přípravách byl v Mostě přestěhován kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původně měl, podobně jako zbytek starého města, ustoupit těžbě uhlí, tlak památkářů ho ale pomohl zachránit.

Na místě mosteckého kostela stávala nejprve raně gotická bazilika. Poté, co ji v roce 1515 zničil požár, byl vystavěn kostel v pozdně gotickém stylu. Během následujících čtyř staletí proběhla řada dílčích oprav a úprav, které ovlivňovala nejprve renesance a později barokní sloh.

Tři centimetry za minutu

Když se Mostecko začalo měnit vlivem těžby uhlí, měl být i kostel srovnán se zemí. Odborná veřejnost se ale proti jeho zboření postavila, protože takový svatostánek byl v zemi svého druhu jediný. Ze dvou variant, jak kostel přestěhovat, nakonec zvítězil nápad ponechat historickou stavbu v celku. Rozebrání a následné složení by totiž znamenalo podstatné snížení památkové hodnoty.

A tak byl 60 metrů dlouhý, 31 metrů široký a 30 metrů vysoký kostel vyztužen ocelovou konstrukcí, aby mohl být po kolejích přesunut o zhruba 840 metrů. Se zdviháním a nakládáním se začalo v polovině září, samotný přesun byl zahájen na konci měsíce. Kostel se posunoval ve dne i v noci rychlostí nejvýše 3,2 centimetru za minutu, z důvodu sklonu trati měl dokonce brzdy. Do cíle dorazil 27. října ráno.

obrázek
Zdroj: ČT24

Akce stála na tehdejší dobu astronomických 150 milionů korun. Mostecký kostel měl štěstí. Kvůli uhlí se tehdy bouralo běžně, k zemi šlo na sedmdesát vesnic. Kdyby se starý Most zachoval, byl by přitom podle historiků dnes památkovou hodnotou srovnatelný s Českým Krumlovem.

Otočený, přesto vysvěcený

Po přestěhování čekalo kostel restaurování, zpřístupněn byl znovu až v roce 1988, od roku 2010 je národní kulturní památkou. Každý rok si ho prohlédne na patnáct tisíc lidí, zájem nedávno zvýšil seriál České televize Most!.

„Opět chodí návštěvníci, kteří jsou skálopevně přesvědčení, že kostel není vysvěcený, protože nestojí oltářem na východ. Dostal ale tenkrát výjimku,“ podotýká zástupkyně kastelánky Zuzana Klimplová. Při přesunu po obloukové dráze byla církevní stavba totiž natočena, oltář proto směřuje na jih, přestože tradiční je orientace k východní straně, tedy směrem ke Svaté zemi.

Stěhování gotického kostela je zapsáno v Guinnessově knize rekordů jako přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích. I s ocelovou výztuhou a podvozkem vážil zhruba dvanáct tisíc tun. Kdyby zůstal na svém místě, stál by dnes na břehu nového jezera, které vzniklo zatopením hnědouhelného dolu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 5 hhodinami

VideoKruhový objezd v Jihlavě nehodám nezabránil, jeho úprava vyjde na milion

Na kruhovém objezdu v Jihlavě, který stojí u nájezdu k dálnici D1 a kudy vede i hlavní trasa na Havlíčkův Brod, došlo za dva roky k dvaadvaceti nehodám. A to i přesto, že měl objezd v místě častých nehod dopravu zpomalit a zpřehlednit. Ředitelství silnic a dálnic nyní jako technickou prevenci navrhlo zvýšit střed křižovatky, aby nedocházelo k oslnění z protisměru. Úprava jen dva roky staré křižovatky vyjde na miliony korun.
před 5 hhodinami

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
6. 9. 2026

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
6. 9. 2026

Tajemník odjel a Medek i Koblasa vystavovali zákazu navzdory

Říká-li se, že knihy mají své osudy, platí to také přinejmenším pro některé výstavy. Expozice Zákazu navzdory, již připravila Galerie výtvarného umění v Chebu, k takovým rozhodně patří.
6. 9. 2026

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
5. 9. 2026

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
5. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.