Lidé vyznávají vaši Popelku, jako kdyby to byla naše národní postava, říká režisérka norského remaku

20 minut
Události, komentáře o norské filmové Popelce
Zdroj: ČT24

Tvůrci norského zpracování Popelky chtěli navázat na původní film, zároveň se ale snažili o moderní výraz. V Událostech, komentářích to řekla režisérka remaku Tři přání pro Popelku Cecilie A. Mosliová. Filmařka také uvedla, že považuje za poctu, že se její snímek promítá i v České republice.

„Máme velmi úzký vztah k originální pohádce a lidé (v Norsku) vyznávají vaši Popelku, jako kdyby to byla naše národní postava, národní pohádka,“ přiblížila vztah Norů k československé filmové předloze Mosliová.

Norští tvůrci nejprve oslovili režiséra původní pohádky Václava Vorlíčka, zda by remake nechtěl natočit sám. On to sice odmítl, ale práva na nové zpracování poskytl. „Velice štědře nám dal plnou svobodu, jak navázat na jeho film. Když jsme spolupracovali na tom filmu, tak jsme se k originálu dostali ještě blíže, než jsme si původně mysleli,“ vzpomínala režisérka.

„Snažili jsme se přijít s novým přístupem a jedná se o norskou, severskou verzi filmu, takže jsme samozřejmě museli něco změnit, aby se to dalo použít v rámci našeho norského narativu. Snažili jsme se navázat na film z roku 1973, protože tehdy to bylo velice moderní, a my jsme také chtěli být velice moderní, být moderní ve svém výrazu,“ vysvětlila Mosliová.

Režisérka: Doufám, že se i naše Popelka stane klasikou

„Ukazuje to, jak kvalitní a moderní ta pohádka již tehdy, v roce 1973, byla,“ odpověděla na otázku, proč je podle ní Vorlíčkův snímek pořád tak aktuální. „Naším cílem je nezklamat diváky v tom, jak ten příběh vyprávíme my. Je to můj sen, že i naše Popelka se stane takovým klasickým snímkem jako Popelka Vorlíčkova,“ přiznala režisérka.

Za velké štěstí považuje, že její tým byl v kontaktu s herečkou Libuší Šafránkovou, představitelkou původní Popelky. „Paní Šafránková byla v Norsku ikonou, a když jsem hledala herečku, která by se hodila do této role, tak jsem nalezla Astrid (Smeplassovou), která tuto roli naplnila přítomností. Astrid je velice empatická, stejně jako byla paní Šafránková, je to vidět na plátně. Doufám, že budete mít Astrid tak rádi jako my,“ uzavřela Mosliová.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku. O norském snímku mluvili v Událostech, komentářích také filmová kritička Mirka Spáčilová a sociolog Petr Pavlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Válku s mloky povede Aurel Klimt i ve filmu

Válka s mloky se dočká volného filmového převyprávění, na němž se podílí Česká televize. Režisér Aurel Klimt převádí Čapkův román na filmové plátno kombinací reálného prostředí a animace. V hlavních rolích se představí Jaroslav Dušek a Petr Čtvrtníček.
před 1 hhodinou

Český a britský fotograf dokumentují Indianu

V americkém státě Indiana se poprvé představila výstava skupinových portrétů, které vytvořil brněnský fotograf Roman Franc s britským kolegou Jonem Tonksem. Nabízí pohled do života menšího amerického města.
před 3 hhodinami

O brexitu i zombifikaci telefony. Ani 28 let poté zuřivost nevyprchala

Oscarový režisér Danny Boyle se vrátil k jednomu ze svých nejúspěšnějších příběhů a do kin vyslal snímek 28 let poté. Nový postapokalyptický horor je opět zasazen do světa deformovaného ničivým virem. Mnozí ho čtou, stejně jako v případě předchozích filmů, coby podobenství současného dění.
před 5 hhodinami

Výstava na Šumavě připomíná Klostermannův nejznámější román

Do někdejší myslivny na Březníku u Modravy se vrátila výstava věnovaná spisovateli Karlu Klostermannovi. Nová expozice v jedné z nejchráněnějších částí Šumavy připomíná román „Ze světa lesních samot“ i život horalů. Na Březník každý rok zamíří kolem třiceti tisíc lidí. V provozu bude od května do října, v zimě by jej totiž komplikoval sníh.
před 20 hhodinami
Načítání...