Lidé vyznávají vaši Popelku, jako kdyby to byla naše národní postava, říká režisérka norského remaku

Nahrávám video
Události, komentáře o norské filmové Popelce
Zdroj: ČT24

Tvůrci norského zpracování Popelky chtěli navázat na původní film, zároveň se ale snažili o moderní výraz. V Událostech, komentářích to řekla režisérka remaku Tři přání pro Popelku Cecilie A. Mosliová. Filmařka také uvedla, že považuje za poctu, že se její snímek promítá i v České republice.

„Máme velmi úzký vztah k originální pohádce a lidé (v Norsku) vyznávají vaši Popelku, jako kdyby to byla naše národní postava, národní pohádka,“ přiblížila vztah Norů k československé filmové předloze Mosliová.

Norští tvůrci nejprve oslovili režiséra původní pohádky Václava Vorlíčka, zda by remake nechtěl natočit sám. On to sice odmítl, ale práva na nové zpracování poskytl. „Velice štědře nám dal plnou svobodu, jak navázat na jeho film. Když jsme spolupracovali na tom filmu, tak jsme se k originálu dostali ještě blíže, než jsme si původně mysleli,“ vzpomínala režisérka.

„Snažili jsme se přijít s novým přístupem a jedná se o norskou, severskou verzi filmu, takže jsme samozřejmě museli něco změnit, aby se to dalo použít v rámci našeho norského narativu. Snažili jsme se navázat na film z roku 1973, protože tehdy to bylo velice moderní, a my jsme také chtěli být velice moderní, být moderní ve svém výrazu,“ vysvětlila Mosliová.

Režisérka: Doufám, že se i naše Popelka stane klasikou

„Ukazuje to, jak kvalitní a moderní ta pohádka již tehdy, v roce 1973, byla,“ odpověděla na otázku, proč je podle ní Vorlíčkův snímek pořád tak aktuální. „Naším cílem je nezklamat diváky v tom, jak ten příběh vyprávíme my. Je to můj sen, že i naše Popelka se stane takovým klasickým snímkem jako Popelka Vorlíčkova,“ přiznala režisérka.

Za velké štěstí považuje, že její tým byl v kontaktu s herečkou Libuší Šafránkovou, představitelkou původní Popelky. „Paní Šafránková byla v Norsku ikonou, a když jsem hledala herečku, která by se hodila do této role, tak jsem nalezla Astrid (Smeplassovou), která tuto roli naplnila přítomností. Astrid je velice empatická, stejně jako byla paní Šafránková, je to vidět na plátně. Doufám, že budete mít Astrid tak rádi jako my,“ uzavřela Mosliová.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku. O norském snímku mluvili v Událostech, komentářích také filmová kritička Mirka Spáčilová a sociolog Petr Pavlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 2 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 4 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 8 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 10 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...