Lidé vyznávají vaši Popelku, jako kdyby to byla naše národní postava, říká režisérka norského remaku

Nahrávám video
Události, komentáře o norské filmové Popelce
Zdroj: ČT24

Tvůrci norského zpracování Popelky chtěli navázat na původní film, zároveň se ale snažili o moderní výraz. V Událostech, komentářích to řekla režisérka remaku Tři přání pro Popelku Cecilie A. Mosliová. Filmařka také uvedla, že považuje za poctu, že se její snímek promítá i v České republice.

„Máme velmi úzký vztah k originální pohádce a lidé (v Norsku) vyznávají vaši Popelku, jako kdyby to byla naše národní postava, národní pohádka,“ přiblížila vztah Norů k československé filmové předloze Mosliová.

Norští tvůrci nejprve oslovili režiséra původní pohádky Václava Vorlíčka, zda by remake nechtěl natočit sám. On to sice odmítl, ale práva na nové zpracování poskytl. „Velice štědře nám dal plnou svobodu, jak navázat na jeho film. Když jsme spolupracovali na tom filmu, tak jsme se k originálu dostali ještě blíže, než jsme si původně mysleli,“ vzpomínala režisérka.

„Snažili jsme se přijít s novým přístupem a jedná se o norskou, severskou verzi filmu, takže jsme samozřejmě museli něco změnit, aby se to dalo použít v rámci našeho norského narativu. Snažili jsme se navázat na film z roku 1973, protože tehdy to bylo velice moderní, a my jsme také chtěli být velice moderní, být moderní ve svém výrazu,“ vysvětlila Mosliová.

Režisérka: Doufám, že se i naše Popelka stane klasikou

„Ukazuje to, jak kvalitní a moderní ta pohádka již tehdy, v roce 1973, byla,“ odpověděla na otázku, proč je podle ní Vorlíčkův snímek pořád tak aktuální. „Naším cílem je nezklamat diváky v tom, jak ten příběh vyprávíme my. Je to můj sen, že i naše Popelka se stane takovým klasickým snímkem jako Popelka Vorlíčkova,“ přiznala režisérka.

Za velké štěstí považuje, že její tým byl v kontaktu s herečkou Libuší Šafránkovou, představitelkou původní Popelky. „Paní Šafránková byla v Norsku ikonou, a když jsem hledala herečku, která by se hodila do této role, tak jsem nalezla Astrid (Smeplassovou), která tuto roli naplnila přítomností. Astrid je velice empatická, stejně jako byla paní Šafránková, je to vidět na plátně. Doufám, že budete mít Astrid tak rádi jako my,“ uzavřela Mosliová.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku. O norském snímku mluvili v Událostech, komentářích také filmová kritička Mirka Spáčilová a sociolog Petr Pavlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRole si nehledám, najdou si mě, říká herečka Jana Nagyová

Pro generace diváků zůstane navždy spojena s princeznou Arabelou. Teď se ale na televizní obrazovky a filmová plátna vrací v rolích, které mají k pohádkové bezstarostnosti daleko. Po letech věnovaných rodině zažívá herečka Jana Nagyová svůj velký návrat, který potvrdila i v novém životopisném snímku Šampión o krasobruslaři Ondreji Nepelovi. „Role si nehledám, ty role si najdou mě,“ poznamenala v Interview ČT24, kde ji vyzpovídala Tereza Willoughby. „Už jsem nad věcí, zažila jsem v životě aplaus i kritiku i pády i smích,“ říká Nagyová. Lidem chce prý rozdávat radost a štěstí.
před 17 hhodinami

Michal Prokop a James Cole s Ideou mají po dvou cenách Anděl

Patnáct kategorií cen Anděl za rok 2025 zná své vítěze. Nejlepší loňské album natočil sólový interpret roku Michal Prokop s kapelou Framus Five. Po dvou cenách si za společný projekt odnesli také rappeři James Cole a Idea. Sólovou interpretkou je Klára Vytisková, kapelou Mňága a Žďorp. K významným osobnostem v síni slávy se připojila Lenka Filipová.
11. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Baron Prášil v Laterně magice vypráví beze slov i Zemana

Baron Prášil ožívá na jevišti. Klasický příběh o síle představivosti, který je známý především díky filmu Karla Zemana, nastudovala Laterna magika v Praze jako multimediální inscenaci.
11. 4. 2026

K nalezení nacisty ukradeného Modiglianiho napomohly i Panama Papers

Do Francie by se měl po letech sporů vrátit obraz od Amedea Modiglianiho s pohnutou historií. Malba Sedící muž (opírající se o hůl) urazila cestu z nacisty okupované Francie až do New Yorku, kde letos v dubnu nejvyšší soud rozhodl o navrácení obrazu vnukovi původního majitele. K dohledání díla napomohla i kauza Panama Papers.
10. 4. 2026

Buckinghamský palác vystavuje oblečení královny Alžběty II.

Královská galerie Buckinghamského paláce v pátek zahájila výstavu zachycující život zesnulé královny Alžběty II. prostřednictvím jejího stylu a oblečení. Mezi přibližně třemi sty kusy vystavených předmětů jsou Alžbětiny šaty, doplňky či návrhy oblečení, nechybí ani pláštěnka, kterou se chránila před proslulým britským proměnlivým počasím, píše agentura AP. Británie se tak připravuje na oslavy stého výročí narození bývalé královny, které připadá na 21. dubna.
10. 4. 2026

Autorka bestselleru Pomocnice odhalila svou totožnost

Spisovatelka Freida McFaddenová prorazila před čtyřmi lety díky thrilleru Pomocnice, který neunikl ani českým příznivcům knižního napětí. I když jí popularita nedovolila zůstat úplně v ústraní, na veřejnosti dosud vystupovala pod pseudonymem a s parukou. Svou totožnost odhalila až nyní listu USA Today.
10. 4. 2026

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
9. 4. 2026

V Mexiku se přou o díla Fridy Kahlo. Pocházejí ze sbírky české emigrantky

V Mexiku se vedou spory o spravování děl Fridy Kahlo, jedné z nejzajímavějších postav světového malířství. Sbírka, z níž pochází, nese i českou stopu. Kulturní veřejnost se ozvala proti plánům vystavit obrazy ve Španělsku. Postrádá totiž garanci, že se ze zahraničí vrátí.
9. 4. 2026
Načítání...