Lidé vyznávají vaši Popelku, jako kdyby to byla naše národní postava, říká režisérka norského remaku

Nahrávám video

Tvůrci norského zpracování Popelky chtěli navázat na původní film, zároveň se ale snažili o moderní výraz. V Událostech, komentářích to řekla režisérka remaku Tři přání pro Popelku Cecilie A. Mosliová. Filmařka také uvedla, že považuje za poctu, že se její snímek promítá i v České republice.

„Máme velmi úzký vztah k originální pohádce a lidé (v Norsku) vyznávají vaši Popelku, jako kdyby to byla naše národní postava, národní pohádka,“ přiblížila vztah Norů k československé filmové předloze Mosliová.

Norští tvůrci nejprve oslovili režiséra původní pohádky Václava Vorlíčka, zda by remake nechtěl natočit sám. On to sice odmítl, ale práva na nové zpracování poskytl. „Velice štědře nám dal plnou svobodu, jak navázat na jeho film. Když jsme spolupracovali na tom filmu, tak jsme se k originálu dostali ještě blíže, než jsme si původně mysleli,“ vzpomínala režisérka.

„Snažili jsme se přijít s novým přístupem a jedná se o norskou, severskou verzi filmu, takže jsme samozřejmě museli něco změnit, aby se to dalo použít v rámci našeho norského narativu. Snažili jsme se navázat na film z roku 1973, protože tehdy to bylo velice moderní, a my jsme také chtěli být velice moderní, být moderní ve svém výrazu,“ vysvětlila Mosliová.

Režisérka: Doufám, že se i naše Popelka stane klasikou

„Ukazuje to, jak kvalitní a moderní ta pohádka již tehdy, v roce 1973, byla,“ odpověděla na otázku, proč je podle ní Vorlíčkův snímek pořád tak aktuální. „Naším cílem je nezklamat diváky v tom, jak ten příběh vyprávíme my. Je to můj sen, že i naše Popelka se stane takovým klasickým snímkem jako Popelka Vorlíčkova,“ přiznala režisérka.

Za velké štěstí považuje, že její tým byl v kontaktu s herečkou Libuší Šafránkovou, představitelkou původní Popelky. „Paní Šafránková byla v Norsku ikonou, a když jsem hledala herečku, která by se hodila do této role, tak jsem nalezla Astrid (Smeplassovou), která tuto roli naplnila přítomností. Astrid je velice empatická, stejně jako byla paní Šafránková, je to vidět na plátně. Doufám, že budete mít Astrid tak rádi jako my,“ uzavřela Mosliová.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku. O norském snímku mluvili v Událostech, komentářích také filmová kritička Mirka Spáčilová a sociolog Petr Pavlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
včera v 20:27

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
včera v 18:12

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
včera v 17:27

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...