Člověk je odedávna fascinován létáním. Možnost přiblížit se schopnostem ptáků vzbuzovala obdiv a nadšení, ale také obavy. Jak se tyto pohledy promítly do české vizuální kultury, naznačuje aktuální výstava o aviatice v Západočeské galerii. Téma propojuje malby, plastiky, ilustrace, ale i filmy z let 1783 až 1957.
Létání způsobí neurózu, varoval malíř Šíma. Aviatika od Ikara po Sputnik umění přesto zajímala
Časově výběr děl ohraničují dva mezníky v dějinách létání. V roce 1783 se nad zem poprvé vznesl horkovzdušný balon. Jako posádku průkopníci létání bratři Montgolfierové vybrali ovci, husu a kohouta. Rok 1957 pak odkazuje k vypuštění kosmické sondy Sputnik. První umělá vesmírná družice Země spustila závody v dobývání vesmíru.
Překonat limity
„Asi se toužíme všichni odpoutat,“ soudí Jan Gemrot. Spolu s Milanem Salákem a Pavlou Scerankovou patří k současným výtvarníkům, jejichž umělecké intervence do výstavy zasahují. Vystavená díla podle Gemrota spojuje touha překonávat limity. Fascinace přitom sousedí s pocitem nebezpečí.
Instalace v Západočeské galerii nemapuje dějiny létání. Zaobírá se spíše podstatnými symboly a náměty s tím spojenými. Aviatika například přinesla nové způsoby, jak se dívat na svět – ať už z „ptačí perspektivy“, anebo naopak při pohledech do nekonečného vesmíru.
„Devět tematických kapitol výstavy přenese diváka do krajin viděných z nadhledu, k létání snovému a mytickému s figurou nešťastného Ikara, mezi obrazy hrdinů, poetických objektů, ,monster‘ válečných náletů nebo ilustrace dobrodružné románové literatury, tvorby utopistického až snového pojetí, které ještě v 50. letech tak rád využíval ve filmu například Karel Zeman,“ upřesnila autorka výstavy Eva Bendová. I ukázky ze snímků režiséra mimo jiné Ukradené vzducholodě se v Plzni promítají.
Malby vzducholodí i fotografie z války
Některá ze sto třiceti děl jsou vystavena poprvé. Třeba litografie Friedricha Adolfa Kunikeho. Průkopník této techniky v Rakousku vyobrazil kamenotiskem i řadu míst na Moravě a ve Slezsku.
Výstava se nicméně soustředí na české autory. Typickými žlutými vzducholoděmi a horkovzdušnými balony je zastoupen Kamil Lhoták, létání je tématem i maleb Jindřicha Štyrského, Josefa Čapka či Bohumíra Matala.
Josef Štursa, Jaroslav Horejc a Zdeněk Pešánek vytvořili moderní sochařské alegorie, František Drtikol nebo František Kobliha v kresbách zkoumají „vesmír“ s mystickým obsahem. Vystaveny jsou i ilustrace Zdeňka Buriana, doprovodil jimi mimo jiné román Pět neděl v balonu od Julese Verna.
K pilotům návštěvníky vezmou fotografie Ladislava Sitenského, který dokumentoval během války působení československý letců u RAF. Zajímavým srovnáním mohou být první snímky pořízené z koše balonu.
Letecký poplach
Mezi představovanými díly se najdou jak ta, z nichž je znát obdiv k létání jako technickému pokroku i způsobu snění, tak ta, která vyjadřují znepokojení a hrozbu. Velkým kritikem aviatiky byl například malíř Josef Šíma, jehož na výstavě zastupují kresby. „Napsal raný text o aviatice, která člověka vede k neuróze,“ připomíná autorka výstavy.
Jako symbol zkázy vstoupila aviatika do výtvarného umění především v souvislosti s dvěma světovými konflikty. Vyjádření nebezpečí, které může kdykoliv přijít z nebe, zastínilo poetický až romantický nádech, jaký v létání nacházeli malíři v předchozích desetiletích. Studená válka pak do tématu vnesla silnější politické významy. A zároveň se do umění přeneslo nadšení z dobývání kosmu.
Výstavu Aviatika v české vizuální kultuře 1783–1957 mohou návštěvníci v Plzni proletět až do poloviny ledna příštího roku. Autorka výstavy svůj čtyřletý výzkum o obrazu létání v české kultuře shrnula, spolu s Ondřejem Vášou, v monografii Od balonu ke kosmickému vědomí.