Létání způsobí neurózu, varoval malíř Šíma. Aviatika od Ikara po Sputnik umění přesto zajímala

Člověk je odedávna fascinován létáním. Možnost přiblížit se schopnostem ptáků vzbuzovala obdiv a nadšení, ale také obavy. Jak se tyto pohledy promítly do české vizuální kultury, naznačuje aktuální výstava o aviatice v Západočeské galerii. Téma propojuje malby, plastiky, ilustrace, ale i filmy z let 1783 až 1957.

Časově výběr děl ohraničují dva mezníky v dějinách létání. V roce 1783 se nad zem poprvé vznesl horkovzdušný balon. Jako posádku průkopníci létání bratři Montgolfierové vybrali ovci, husu a kohouta. Rok 1957 pak odkazuje k vypuštění kosmické sondy Sputnik. První umělá vesmírná družice Země spustila závody v dobývání vesmíru.

Překonat limity

„Asi se toužíme všichni odpoutat,“ soudí Jan Gemrot. Spolu s Milanem Salákem a Pavlou Scerankovou patří k současným výtvarníkům, jejichž umělecké intervence do výstavy zasahují. Vystavená díla podle Gemrota spojuje touha překonávat limity. Fascinace přitom sousedí s pocitem nebezpečí.

Instalace v Západočeské galerii nemapuje dějiny létání. Zaobírá se spíše podstatnými symboly a náměty s tím spojenými. Aviatika například přinesla nové způsoby, jak se dívat na svět – ať už z „ptačí perspektivy“, anebo naopak při pohledech do nekonečného vesmíru.

„Devět tematických kapitol výstavy přenese diváka do krajin viděných z nadhledu, k létání snovému a mytickému s figurou nešťastného Ikara, mezi obrazy hrdinů, poetických objektů, ,monster‘ válečných náletů nebo ilustrace dobrodružné románové literatury, tvorby utopistického až snového pojetí, které ještě v 50. letech tak rád využíval ve filmu například Karel Zeman,“ upřesnila autorka výstavy Eva Bendová. I ukázky ze snímků režiséra mimo jiné Ukradené vzducholodě se v Plzni promítají.

Malby vzducholodí i fotografie z války

Některá ze sto třiceti děl jsou vystavena poprvé. Třeba litografie Friedricha Adolfa Kunikeho. Průkopník této techniky v Rakousku vyobrazil kamenotiskem i řadu míst na Moravě a ve Slezsku.

Výstava se nicméně soustředí na české autory. Typickými žlutými vzducholoděmi a horkovzdušnými balony je zastoupen Kamil Lhoták, létání je tématem i maleb Jindřicha Štyrského, Josefa Čapka či Bohumíra Matala.

Josef Štursa, Jaroslav Horejc a Zdeněk Pešánek vytvořili moderní sochařské alegorie, František Drtikol nebo František Kobliha v kresbách zkoumají „vesmír“ s mystickým obsahem. Vystaveny jsou i ilustrace Zdeňka Buriana, doprovodil jimi mimo jiné román Pět neděl v balonu od Julese Verna.

K pilotům návštěvníky vezmou fotografie Ladislava Sitenského, který dokumentoval během války působení československý letců u RAF. Zajímavým srovnáním mohou být první snímky pořízené z koše balonu.

Letecký poplach

Mezi představovanými díly se najdou jak ta, z nichž je znát obdiv k létání jako technickému pokroku i způsobu snění, tak ta, která vyjadřují znepokojení a hrozbu. Velkým kritikem aviatiky byl například malíř Josef Šíma, jehož na výstavě zastupují kresby. „Napsal raný text o aviatice, která člověka vede k neuróze,“ připomíná autorka výstavy.

Jako symbol zkázy vstoupila aviatika do výtvarného umění především v souvislosti s dvěma světovými konflikty. Vyjádření nebezpečí, které může kdykoliv přijít z nebe, zastínilo poetický až romantický nádech, jaký v létání nacházeli malíři v předchozích desetiletích. Studená válka pak do tématu vnesla silnější politické významy. A zároveň se do umění přeneslo nadšení z dobývání kosmu.

Výstavu Aviatika v české vizuální kultuře 1783–1957 mohou návštěvníci v Plzni proletět až do poloviny ledna příštího roku. Autorka výstavy svůj čtyřletý výzkum o obrazu létání v české kultuře shrnula, spolu s Ondřejem Vášou, v monografii Od balonu ke kosmickému vědomí.

3 minuty
Aviatiku v české kultuře přibližuje výstava
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jamese Bonda bude úkolovat Amazon, nemusí zůstat jen u filmu

Technologický gigant Amazon převzal tvůrčí kontrolu nad budoucností Jamese Bonda. Společnost Amazon MGM Studios uzavřela dohodu s dlouholetými správci bondovek Barbarou Broccoliovou a Michaelem G. Wilsonem. To vede k dohadům, jak moc se mise filmového agenta 007 promění a jestli se fanoušci konečně dočkají dalšího filmu.
před 23 hhodinami

Designér Plecháč stoupá vzhůru a není na to sám

Moravská galerie v Brně představuje oceňovaného designéra Jana Plecháče. Výstava pod názvem Vzhůru! Shromažďuje jeho díla za patnáct let tvorby, od studentských let až po současnost, kdy pracuje jako umělecký šéf pro světoznámou sklářskou firmu.
včera v 10:49

Frontman Placebo nazval italskou premiérku fašistkou. Čeká ho soud

Zpěvák britské rockové skupiny Placebo Brian Molko před dvěma lety označil italskou premiérku Giorgiu Meloniovou za fašistku či nacistku. Za slova pronesená na koncertě v Turíně byl obviněn z urážky a půjde před soud. Není jediným umělcem, který se kvůli údajným pomluvám dostal s předsedkyní italské vlády do křížku.
20. 2. 2025

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
20. 2. 2025

Festival Jeden svět letos věnuje zvláštní pozornost dění na Slovensku

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.
19. 2. 2025

Dobrá literatura vychází z přemýšlení o smrti, říká nobelista Pamuk

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.
18. 2. 2025

Zemřel autor Skleněného pokoje, spisovatel Simon Mawer

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Objeví se i známé tváře

Jeden z nejoceňovanějších televizních hitů posledních let Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Černá komedie se tentokrát přesunula do Thajska. Než se odhalí oběť tragédie, stráví diváci jeden týden s pestrou paletou postav. Mnohdy bizarní figury z té nejbohatší společenské vrstvy hrají neokoukané i známé tváře – v nové sérii se objeví třeba Jason Isaacs ze série o Harrym Potterovi nebo Walton Goggins známý z filmů Quentina Tarantina. První dvě řady získaly patnáct televizních cen Emmy a dva Zlaté glóby. Už teď je potvrzená i čtvrtá série.
17. 2. 2025
Načítání...