Chtěl létat, místo toho fotil české válečné piloty. Jeho kniha Peruť 312 čekala na vydání 70 let

Po dlouhých 70 letech od svého vzniku vyšla kniha Peruť 312 fotografa Ladislava Sitenského, který za války působil u britského vojenského letectva. Titul, který nese název podle proslulé 312. československé stíhací perutě, měl původně vyjít už roku 1948, ale únorový komunistický převrat tomu zabránil. Vydání knihy doprovází také výstava Sitenského fotografií v pražské Galerii Lucerna.

Ladislav Sitenský (1919–2009) fotografoval od mládí a nafotil statisíce snímků. Jeho tvorba je nejvíce spjata s působením československých letců v Británii. Sitenského fotografie ze života pilotů patří k nejpůsobivějším dokladům této důležité epizody českých a slovenských dějin.

Zůstal na zemi, aby fotil

Fotografovat začal Sitenský už na gymnáziu a první velký úspěch zažil se snímky, které pořídil v září 1937 na pohřbu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1938 začal studovat architekturu a ještě v březnu 1939 nafotil příjezd německé armády do Prahy.

Po vypuknutí války se přihlásil do československé zahraniční armády. Původně chtěl být sám pilotem, ale generál Karel Janoušek rozhodl, že ho pro jeho fotografické dovednosti nechá u pozemního personálu.

Nahrávám video
Kniha Peruť 312 čekala na vydání 70 let
Zdroj: ČT24

Sitenský tak nafotil stovky snímků Čechoslováků bojujících na západní frontě. K technickým otázkám fotografování přistupoval jako autodidakt po svém. Tvrdil například, že lze fotografovat v protisvětle, což dalo jeho snímkům letců, mechaniků a jejich okřídlených strojů typický ráz.

Peruť ve stoupě

Po únoru 1948 Sitenského podobně jako objekty jeho fotografií zasáhla zvůle nastupujícího režimu. Dopadl ale lépe než mnozí piloti, kteří museli strávit roky ve věznicích. Jeho reprezentativní kniha o 312. peruti britského Královského letectva nicméně skončila ve stoupě.

Tiskařům se podařilo zachránit a svázat jen několik výtisků, z nichž se staly vysoce ceněné sběratelské exempláře. Po 50 letech se autorovi náhodou vrátila také maketa knihy, kterou kdosi nalezl v popelnici v Českých Budějovicích. Fakticky prvního vydání se tak publikace dočkala teprve nyní díky péči dědiců Ladislava Sitenského a nakladatelství Mladá fronta.

Na fotografiích tak znovu ožívají příběhy hrdinů 312. stíhací perutě, jakými byli třeba Alois Vašátko nebo Josef Stehlík. „To byla peruť leteckých stíhacích es, protože většinu jejího zakládajícího personálu tvořili letci, kteří byli mimořádně úspěšní v prohrané bitvě o Francii, ze které si vezli do Velké Británie skoro sto leteckých vítězství,“ upozorňuje vojenský historik Jiří Rajlich, který knihu doplnil svým komentářem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 19 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 22 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...