Chtěl létat, místo toho fotil české válečné piloty. Jeho kniha Peruť 312 čekala na vydání 70 let

Po dlouhých 70 letech od svého vzniku vyšla kniha Peruť 312 fotografa Ladislava Sitenského, který za války působil u britského vojenského letectva. Titul, který nese název podle proslulé 312. československé stíhací perutě, měl původně vyjít už roku 1948, ale únorový komunistický převrat tomu zabránil. Vydání knihy doprovází také výstava Sitenského fotografií v pražské Galerii Lucerna.

Ladislav Sitenský (1919–2009) fotografoval od mládí a nafotil statisíce snímků. Jeho tvorba je nejvíce spjata s působením československých letců v Británii. Sitenského fotografie ze života pilotů patří k nejpůsobivějším dokladům této důležité epizody českých a slovenských dějin.

Zůstal na zemi, aby fotil

Fotografovat začal Sitenský už na gymnáziu a první velký úspěch zažil se snímky, které pořídil v září 1937 na pohřbu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1938 začal studovat architekturu a ještě v březnu 1939 nafotil příjezd německé armády do Prahy.

Po vypuknutí války se přihlásil do československé zahraniční armády. Původně chtěl být sám pilotem, ale generál Karel Janoušek rozhodl, že ho pro jeho fotografické dovednosti nechá u pozemního personálu.

Nahrávám video
Kniha Peruť 312 čekala na vydání 70 let
Zdroj: ČT24

Sitenský tak nafotil stovky snímků Čechoslováků bojujících na západní frontě. K technickým otázkám fotografování přistupoval jako autodidakt po svém. Tvrdil například, že lze fotografovat v protisvětle, což dalo jeho snímkům letců, mechaniků a jejich okřídlených strojů typický ráz.

Peruť ve stoupě

Po únoru 1948 Sitenského podobně jako objekty jeho fotografií zasáhla zvůle nastupujícího režimu. Dopadl ale lépe než mnozí piloti, kteří museli strávit roky ve věznicích. Jeho reprezentativní kniha o 312. peruti britského Královského letectva nicméně skončila ve stoupě.

Tiskařům se podařilo zachránit a svázat jen několik výtisků, z nichž se staly vysoce ceněné sběratelské exempláře. Po 50 letech se autorovi náhodou vrátila také maketa knihy, kterou kdosi nalezl v popelnici v Českých Budějovicích. Fakticky prvního vydání se tak publikace dočkala teprve nyní díky péči dědiců Ladislava Sitenského a nakladatelství Mladá fronta.

Na fotografiích tak znovu ožívají příběhy hrdinů 312. stíhací perutě, jakými byli třeba Alois Vašátko nebo Josef Stehlík. „To byla peruť leteckých stíhacích es, protože většinu jejího zakládajícího personálu tvořili letci, kteří byli mimořádně úspěšní v prohrané bitvě o Francii, ze které si vezli do Velké Británie skoro sto leteckých vítězství,“ upozorňuje vojenský historik Jiří Rajlich, který knihu doplnil svým komentářem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...