Skalní Betlém u Kuksu od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna se má dočkat zrestaurování. Památkáři, Královéhradecký kraj a okolní obce připravují memorandum, které chce plány pro záchranu této jedinečné barokní památky nastavit. Kraj totiž už připravil projekt, který má k Betlému přilákat víc turistů – aniž by byl stanovený termín záchrany chátrající památky.
Betlém v Novém lese u Kuksu se v roce 2001 zařadil mezi národní kulturní památky a o jeho obnově se hovoří již několik let. Reliéfy Klanění pastýřů, Vidění svatého Huberta a Příchodu Tří králů vytesal do pískovcových skal nedaleko hospitálu hraběte Šporka věhlasný barokní sochař Matyáš Braun, poškodili je ale vandalové a povětrností podmínky.
Dnes patří mezi sto nejohroženějších památek světa. Návštěvníci vidí jen sedmdesát procent Braunovy práce, protože Betlému chybějí jak celé figury, tak jejich části, i nebeská klenba, která výjevy rámovala.
V posledních letech pracovali v areálu restaurátoři z pardubické univerzity, kteří vyčistili od mechu a nečistot například hlavní reliéf – a sanační a restaurátorské práce by podle všeho měly pokračovat. Zástupci Národního památkového ústavu, který Betlém vlastní, připravují memorandum s krajem, Dvorem Králové, obcí Kuks a společností Revitalizace Kuks, která stojí i za opravou šporkovského hospitálu.
„Cílem memoranda je nastavení a koordinace spolupráce při zachování unikátního souboru Braunova Betléma. Je nutné vytvořit optimální podmínky pro zabránění další degradace tohoto souboru,“ řekl krajský radní Pavel Hečko (ČSSD) toto úterý, když znění memoranda schválila krajská rada.
- Areál Nového lesa u Kuksu (nepřesně, ale rozšířeně též Betlém) je unikátní barokní sochařsko-krajinářskou realizací vytvořenou v letech 1718–1732 za účasti významného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna a jeho dílny pro hraběte Františka Antonína Šporka jako širší součást rezidenčního a lázeňského komplexu Kuks. Nachází se v Královéhradeckém kraji mezi městy Dvůr Králové nad Labem a Jaroměř, zhruba 2 km severně od Kuksu a zhruba 1 km od Stanovic, na jejichž katastru leží. Část sochařských prací v Novém lese je řazena k nejkvalitnějším dílům českého barokního sochařství. Od roku 2002 je areál chráněn jako národní kulturní památka.
Projekt za třicet milionů. Ale co opravy soch?
V současnosti se zpracovává architektonická studie a podle původních plánů by první práce mohly začít v roce 2018 a trvat by měly dva roky. Společnost Revitalizace Kuks plánuje projekt za 30 milionů korun, který počítá s opravou vzácných soch, úpravou cest a vybudováním zázemí pro turisty. „S ohledem na množství turistů je potřeba i v okolí Betlému vytvořit například informační systém,“ řekl Hečko.
V kukském údolí se má také opravit kaskádové schodiště či postavit věž na parkování kol. Kritika ale zaznívá od spolku Braunův Betlém, který o sochařskou raritu pečuje a po záchranných pracích volá nejhlasitěji. Investiční plán kraje totiž myslí primárně na zpřístupnění Betléma, vyjádření památkářů ale kraj dosud nedostal a není stanoven termín záchranných prací.
„V první řadě by se měl udělat archeologický průzkum a odvodnění, pak restaurovat, skenovat a udělat kopie z celého Betléma,“ říká předseda spolku Leoš Pryšinger, který se Braunovou prací zabývá desítky let. „Poté je zde potřeba udělat zabezpečení, třeba kamerový systém, a pak teprve zvyšovat počet návštěvníků.“
Oceňovaný Kuks
Probuzená barokní perla východních Čech, která proslula mimo jiné svou sochařskou galerií ctností a neřestí, navíc láká stále větší počet turistů už nyní – letos v květnu získala ve finském Turku hlavní ocenění Grand Prix Ceny Evropského kulturního dědictví Europa Nostra.
„Obnova hospitálu Kuks, jako nedílná součást projektu ochrany budov a krajiny, je těch nejvyšších kvalit. Její víceoborový a mezioborový přístup považujeme za chvályhodný a měl by sloužit jako přesvědčivý příklad pro jiné projekty obnov v Evropě,“ uvádí se v odůvodnění.
„Matyáš Braun vytvořil něco, co už se v životě nebude opakovat – je potřeba to udržet, aby Betlém viděly i další generace,“ podotýká na adresu Betléma člen braunovského spolku Jaroslav Perun.
