Komedyje o čertových osidlách je jadrná a peprná

Ostrava – Jadrná lidová hra se zpěvy z časů barokních zní podtitul Komedyje o čertových osidlách, kterou nastudovali činoherci Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Představení je textovou koláží tří barokních her, doplněné o známé i zapomenuté lidové písně, a humorným způsobem řeší vztah člověka s peklem a nebem. Tvůrci upozorňují, že předností těchto her je krásný jadrný hovorový jazyk, psali je totiž „českým, však sprostým jazykem sprostí lidé“, třeskutě ubíhající děj, vtip, nadsázka a radost ze života.

„V podstatě se ani nedá říct, že jde o nějaký ucelený příběh, jde víc o kabaret na téma a tím hlavním tématem je postavení člověka mezi nebem a peklem a jeho snaha se skamarádit i s jedním i s druhým,“ vysvětluje režisér Ondrej Spišák.

Řekne-li se barokní lidové divadlo, představí si většina především hry o světcích nebo o Kristově ukřižování. Obyčejní lidé té doby však často tvořili také hry nevážné, komediální, ač i v nich se duchovní tematika nějak odrážela. Národní divadlo moravskoslezské přichystalo inscenaci, která čerpá právě z několika lidových komedií.

Komedyje o čertových osidlách vznikla spojením hlavních motivů her Zrcadlo masopustu, Komedyje o sedmi čertových osidlách a Labyrint světa. Text je doplněn množstvím lidových písní ze sborníků Jana Jeníka z Bratřic a Karla Jaromíra Erbena. Rozpustilé písně zpívají herci za doprovodu živé kapely. „Jsou peprné, ale jsou tak peprné, že je to zároveň poetické. Jsou vlastně archaické a tak je to pěkné, že ta peprnost nikoho neurazí,“ domnívá se Spišák.

Tvůrci doufají, že si netradiční „komedyje“ své publikum najde. Divákům vzkazují: Netušíme, jak naše snaha dopadne, leč: „Žádáme poníženě za pokojnou tichost i také za dobrou pozorlivost. Až se filosofii naučíme, tak pánům něco ostrovtipného teprv povíme. Komu se nelíbí, nehaněj, umíš-li, lepší si udělej.“  

Premiéru má nový kousek činoherního souboru Národního divadla moravskoslezského dnes v 19 hodin na scéně Divadla Jiřího Myrona. První repríza je naplánována na 15. června od 18:30.

  • Komedyje o čertových osidlách zdroj: Národní divadlo moravskoslezské http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1721/172092.jpg
  • Veronika Forejtová v roli čerta autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1720/171985.jpg
  • Foto z představení autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1720/171982.jpg
  • Foto z představení autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1720/171983.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Elvisovy písně přezpívali Sinatra, Hendrix i ZZ Top

Elvis Presley se stal takovou hudební legendou, že někteří odmítají uvěřit, že opravdu zemřel. Nezpochybnitelné ale snad není, že se 8. ledna 1935 narodil v mississippském městě Tupelo. Jako Král rokenrolu ovlivnil řadu muzikantů, jak dokazují i četné coververze písní z jeho repertoáru, jimiž mu poctu vzdaly i jiné hudební hvězdy. Rozmanitost těchto nahrávek jen dokládá, že odkaz Elvise Presleyho přesahuje jak žánry, tak generace.
před 10 hhodinami

Anki a GbClifford. Jména, na kterých se shodnou nominace Vinyla i Apollo

Rapper Anki a anonymní hudebnice GbClifford jsou jména, která se shodně objevují v nominacích na hudební ceny Vinyla i Apollo. Seznam adeptů na nejlepší hudební počiny roku 2024 zveřejnily ve stejný den. Zastoupení v nich mají neokoukaná jména i zavedení umělci jako Vladimír Mišík nebo Monkey Business.
před 18 hhodinami

Kdo jsou svatí na Karlově mostě? Sochu tam chtěl mít kdekdo

Na Karlově mostě stojí třicet kamenných soch a sousoší svatých. Příběhy většinou historických postav i kontext vzniku děl přibližuje kniha Mystický koridor od Aleny Ježkové. Dvojjazyčnou publikaci s černobílými fotografiemi vydala Galerie hlavního města Prahy (GHMP), která je správcem této převážně barokní galerie pod širým nebem.
před 18 hhodinami

Baví mě, že můžu vypadat jako zástupce více asijských komunit, říká herec

Inscenace My děti z druhé ruky balancuje na hraně dokumentární výpovědi a autorské fikce a divákům přibližuje, jaké to je, neznat své biologické rodiče nebo etnický původ. Autory inscenace, v níž zároveň účinkují, jsou herci Michal Sikora a Martina Znamenáčková. Oba přitom mají s výše popsanými tématy osobní zkušenost. Zároveň se v Událostech, komentářích shodli, že neznat přesně svůj původ může být v určitých ohledech i výhodou.
před 20 hhodinami

Do kin se v roce 2025 vrátí Superman, Zlatovláska i Mission: Impossible

Ve znamení návratu jsou mnohé ze zahraničních hraných filmů, které se objevují ve výhledech nejočekávanějších titulů na rok 2025 a mají už ohlášenou českou premiéru. Ve filmovém výběru na letošní rok zmiňujeme i tuzemské snímky, jejichž uvedení do kin je provázeno zvědavostí. Většina uvedených titulů vznikla v koprodukci České televize.
7. 1. 2025

Rozálie se vypsala z milostných vztahů láskou, hlínou a rýčem

Rozálie Havelková, vystupující jako písničkářka jen pod svým křestním jménem, pokřtila před Vánocemi novou desku nazvanou Láska, hlína, rýč. Nechala se ovlivnit nejen španělskými, ale i balkánskými rytmy a na studiové nahrávce ji doprovází hned několik muzikantů.
6. 1. 2025

Na Zlatých glóbech se dařilo filmům Emilia Pérez a Brutalista

Nejvíce Zlatých glóbů získal film Emilia Pérez. Film, který vypráví o změně pohlaví mexického drogového bosse, zvítězil ve čtyřech kategoriích včetně té za nejlepší komedii či muzikál. Zabodoval také Brutalista, životopisný snímek o architektovi maďarského původu, se třemi trofejemi a titulem nejlepšího dramatu. Zlaté glóby se udílely ve 27 filmových a televizních kategoriích.
6. 1. 2025Aktualizováno6. 1. 2025

Na co z kultury se v roce 2025 těší Mádl, Svěrák či Koller

Herec a filmař Jiří Mádl, scenárista Zdeněk Svěrák, hudebník David Koller, herečka Anna Fialová i její kolegové Pavel Šimčík a Ivan Trojan prozradili, na jaké kulturní události se těší v roce 2025. Ať už osobně, nebo profesně.
4. 1. 2025
Načítání...