Hollywoodská studia snižují počet uváděných seriálů. Tento pokles se týká více komedií než dramat. I streamovací platformy jsou s humorem opatrnější. Nastává soumrak komediálních seriálů? Možná je to jen krize identity.
„V oblasti komedií nebyla nikdy laťka pro realizaci vyšší,“ tvrdil na nedávné konferenci asociace filmových a televizních producentů Producers Guild of America Mike Farah, který řídí produkční společnost zaměřenou na komediální videa Funny Or Die.
Po stávce komedií ubylo
Co vede k takovému dojmu? Jednou z odpovědí, která se objevuje jako vysvětlení současné podoby filmové a televizní produkce poměrně často, je loňská dvojitá stávka v Hollywoodu. Scenáristické a herecké odbory se do ní zapojily v rozsahu, jaký továrna na sny už dlouho nepamatovala.
Vedlo je k tomu mimo jiné nedostatečné odměňování s ohledem na rozvoj streamovacích platforem a také obavy z rychlého nástupu umělé inteligence, který skutečné tvůrce a herce ohrožuje „digitálními dvojníky“.
Půlroku stávkování přispělo k dohodě, která slibuje zlepšení pracovní situace scenáristů a herců, ale vše si vybralo svou daň na produkci. Odkládaly se premiéry a také natáčení. Televizní stanice musely kvůli nedostatku nových projektů zaplnit podzimní programová schémata reprízami či reality show.
Poté, co se kamery opět rozjely, se počet premiér v americké televizní tvorbě u dramatických seriálů letos oproti předchozímu roku zvýšil o dvacet pět procent, zatímco počet premiér komedií klesl o sedm procent, vyplývá z údajů analytické platformy Luminate.
Hledání vtipu, kterému by se zasmáli všichni
Ta se zaměřuje na trendy a chování v oblasti filmu, televize a hudby. Ve zprávě píše obecně o poklesu televizní produkce, který v USA ukončil dekádu téměř nepřetržitého růstu v tomto segmentu. Prorokuje, že v blízké budoucnosti s návratem na vrchol nejde příliš počítat. Nepřekvapivě i kvůli větší razantnosti streamovacích společností.
I když i pro ty je komediální obsah problematičtější než drama. Netflix, Prime Video, Max a další streamovací služby se nadto snaží stále více oslovit globální publikum – a udělat z komedie celosvětový hit je těžší než z dramatu. „Na mezinárodní úrovni je mezi diváky napříč trhy větší obliba dramat, protože komedie bývají kulturně specifičtější pro každý region,“ potvrdil Mark Hoebich z Luminate.
Podobně uvažují i hollywoodská studia, která na ústup zlaté seriálové éry reagují škrty. Nemusí ani jít o hledání vtipů, jimž by se zasmáli jak diváci z Ameriky, tak z i Itálie. Na stejném smyslu pro humor se neshodnou ani diváci mluvící stejnou řečí. „Je opravdu snadné říct ‚a pak dojde k vraždě‘. Ale navrhnout věci, které dělají komedii komedií – tón, hlas a charakter – to je těžké,“ připouští scenárista Guy Branum, který píše seriál Stále v kurzu (Hacks) odehrávající se navíc v zákulisí stand-upů.
A přehlížet nejde ani sociální sítě a jejich vliv. Hollywoodští scenáristé, producenti, agenti a analytici, které oslovila agentura Reutres, ukazují při hledání viníka úbytku komedií zejména na TikTok. Na stále populárnější platformě si lidé mohou zdarma pouštět krátká zábavná videa a dostat tak svou dávku humoru.
Lidi se bojí někoho urazit, stěžoval si Jerry Seinfeld
Nad ne zrovna veselým stavem televizní komedie si na jaře posteskl v podcastu magazínu The New Yorker komik Jerry Seinfeld, který na obrazovkách (i českých) bavil po celá devadesátá léta v Show Jerryho Seinfelda.
Míní, že moderní televizní komedie příliš přemýšlí o světských starostech a málo o tom, jak se dobře zasmát. „Lidé komedii pořád potřebují, strašně ji potřebují a nedostávají ji,“ obává se. „Dřív se člověk na konci dne vrátil domů a většina lidí si řekla: ‚Aha, dávají Na zdraví. Dávají M*A*S*H‘,“ zavzpomínal. „Člověk prostě čekal, že dneska večer bude v televizi nějaká sranda, na kterou se může podívat. A hádejte co? Kde to je?“ navázal otázkou.
Seinfeld tuto změnu přičítá „extrémní levici, blbostem a lidem, kteří se tolik bojí, aby neurazili ostatní“. Zmiňuje také, že zábavu zabíjí přílišné posuzování scénářů. „Dostane se do čtyř nebo pěti různých rukou, komisí, skupin – a je po komedii,“ uzavřel. Pokud chtějí být současní komediální scenáristi úspěšní, musí prý být dostatečně pohotoví a důvtipní, aby se orientovali v měnícím se vkusu.
Komedie, nebo drama?
K Seinfeldově radě by se dalo připodotknout, že scenárista by měl zohlednit i to, že se mění typy televizních komedií. „Komedie prochází malou krizí identity,“ souhlasí producent Warren Littlefield, který stojí za klasickými televizními sitkomy Na zdraví nebo právě Show Jerryho Seinfelda.
Důkazem je Medvěd, který – ač favorizovaný - neovládl poslední televizní ceny Emmy v komediálních kategoriích. K nim má blíž mimo jiné i pro komedie tradičním půlhodinovým formátem. Mnozí ale seriál o dysfunkční rodině a profesním stresu šéfkuchaře považují spíše za drama. Měl by se Medvěd to této kategorie přesunout? Anebo nemělo by se žánrové dělení zrušit vůbec? Na to se ptal po předání cen třeba magazín Variety.
Hranice mezi komedií a dramatem stíraly v nedávné minulosti i jiné oceněné počiny, třeba Barry o nájemném zabijákovi, který propadne herectví, nebo Orange is the New Black z vězeňského prostředí.
Rozčarování světem
Televize se potýká s krizí komedie, protože je velký nedostatek pořadů, které nás skutečně rozesmějí, vyvodil loni z této žánrové propustnosti web TV Line. Pro srovnání uvádí i trochu statistiky: Zatímco na podzim roku 2012 si diváci amerických televizí mohli v hlavním vysílacím čase vybrat z jednatřiceti komediálních pořadů, o deset let později jich program nabízel méně než polovinu.
A na streamovacích platformách jsou komedie rovněž spíše dramedy (mix komedie a dramatu), poznamenává TV Line. Přitom sitkomová klasika jako Přátelé nebo Kancl na nich patří k nejoblíbenějším, snaha na úspěch takových pořadů navázat by tedy dávala smysl.
Odpověď, proč se tak neděje, dává například článek BBC z roku 2021. „Poslední dvě desetiletí znamenala pro mnoho lidí ze Západu ztrátu naivity, a to od neustálých obav z terorismu, válek, krachů na finančních trzích a masových přestřelek až po politickou polarizaci a pandemii covidu-19,“ vysvětluje autorka textu Jennifer Keishinová Armstrongová.
To vše injektovalo televizní komedie větší temnotou a smutkem. I Jean Smartová, držitelka tří Emmy za už zmíněný komediální seriál Hacks (který mimochodem na Emmy porazil Medvěda), je toho názoru, že diváci dnes vyhledávají spíše temnější komedie než ty odlehčené.
V tom se od Jerryho Seinfedla liší, na jednom se s ním ale shodne. „Myslím, že lidé dnes touží po komediích více než kdy jindy,“ míní Smartová. „Myslím, že se cítí trochu rozčarování světem, a kdo se nechce smát? Je to dobrý pocit,“ dodala pádný argument a ujištění, že komedie možná ubývají, ale úplně nezmizí.
Sitkomy jsou „na vymření“. Už zase
Stejně jako nezmizí podezření, že televize ztrácejí smysl pro humor. Třeba britský list The Telegraph v roce 2021 vyčítal veřejnoprávní BBC, že britské sitkomy a skeče, které zemi záviděl celý svět, jsou „na vymření“. Vzniká jich málo a jejich vysílání se posouvá do pozdních večerních hodin, zatímco v primetimu komedii nahrazuje vaření a reality show. „V loňském roce bylo na BBC odvysíláno o neuvěřitelných 65 procent méně komedií než v roce 1990 – a to i přesto, že stanice má o dva televizní kanály více,“ upozornil The Telegraph se znepokojením.
Důvody pro tento stav nachází podobné jako jeho kolegové o pár let později: tlak na pokles výdajů a neochotu producentů riskovat, že se netrefí do vkusu, přičemž drama je větší sázkou na jistotu. Zmíněna je i obava, že vtipy někoho urazí, a rovněž konkurence streamovacích služeb, kam se hvězdy jako Ricky Gervais přesouvají s vidinou větších peněz a celosvětového dosahu.
Může za to „orgie úspěchu“
V roce 2006 vyšel článek v Entertainment Weekly nazvaný Kam se poděly všechny sitkomy? Otázku položil magazín lidem z branže. Nejmenovaný zástupce Netflixu prohlásil, že komedie zničily „orgie úspěchu“ v osmdesátých a na začátku devadesátých let. Všichni chtěli udělat nové Přátelé nebo Show Jerryho Seinfelda, což vedlo k mnohamilionovým smlouvám pro scenáristy, ale ne k větší kreativitě.
„Když se vrátíte zpátky, komedie se skutečně zrodila na ulici. Teď je tu spousta mladých převzdělaných kluků, kteří nemají moc životních zkušeností a vydělávají spoustu peněz. Z pokoje na koleji se dostanou do komediálního studia,“ říká.
A chybu vidí i v castingových agenturách. „Když chcete prodat seriál CBS, potřebujete tlustého chlapa ze střední třídy s hezkou ženou. Pro NBC by to měl být mladý a sexy herec z New Yorku. A v seriálu pro ABC by měla být parta předčasně vyspělých dětí. Televizní stanice se na tom všem podílejí, protože na scénáristy netlačí, aby psali neotřelé věci. A právě to dosáhlo bodu zlomu, kdy si diváci řekli: ‚Už toho máme dost.‘“
