Sledování seriálů se pomalu stává docela slušným tréninkem paměti a trpělivosti. Za dobu, kdy je provází jejich oblíbený seriálový příběh, stihli někteří diváci dokončit školu, stát se rodiči, několikrát změnit práci a nedejbože i zemřít. Stává se pravidlem, že čekání na další sezonu, která by navázala na přerušený děj, trvá i několik let. To zvláště u komplikovanějších vyprávění může být pro diváka problém.
Rozmohl se nám tu takový nešvar. Na pokračování seriálů se čeká roky
Prequel Hry o trůny, fantasy Rod Draka, nechal diváky v napětí na konci první série v říjnu 2022. Na příběh navázal až letos v červnu. Teenagerovské drama Euforie se s druhou sérií rozloučilo v únoru 2022, třetí je v plánu až na příští rok, v reálném životě by si středoškolští hrdinové už museli prodlužovat studium.
Stejně dlouho si počkají na už pátou řadu i příznivci temných Stranger Things. Ty mimochodem patří k seriálům, které provází člověka opravdu kus života. Vždyť podivné věci se ve městě Hawkins začaly dít už v roce 2016.
Kdo je čí bratranec?
Jde jen o tři příklady z mnoha, kdy diváci musejí roky čekat, aby se dozvěděli, jak rozkoukaný příběh bude pokračovat. Vyvstává otázka, jak moc lze divácké očekávání napínat, a jestli nehrozí prasknutí, které zájem srazí na nulu. Zvlášť když se výhled nové sezony, omlouvaný předpoklady výpravné podívané nebo brilantně promyšleného twistu, nenaplní. Trpělivost při čekání na další pokračování už pak může chybět.
Rizikem je i přetržená niť příběhu. Je třeba se rozpomenout, co která postava prožila, jaké mají hrdinové mezi sebou vlastně vztahy, přičemž detaily z minulosti se mohou v dalším vypravování ukázat jako klíčové.
Jenže když si pustíte po třech letech nadšeně začátek nové série, a jste zmatení, kdo létá na jakém drakovi nebo proč se snaží bratranci navzájem zabít, může rozladěnost přebít snahu si vše dohledat nebo si zopakovat předchozí série v repríze. Člověk zjistí, že fiktivní hrdinové, s nimiž prožil pár let, jsou mu už jedno. Zvlášť když mezitím rozkoukal jiný seriál.
„Tyto změny v televizním rytmu činí parasociální vztah člověka k médiu méně osobním a stálým. Váš oblíbený pořad byl kdysi jako člen rodiny. Teď je to váš kamarád, který jednou za pár let přijede do města, zahrne vás divokými historkami a pak zmizí, kdoví kam,“ obává se televizní kritik James Poniewozik z The New York Times (NYT).
Výmluva na pandemii a stávku
Roky trvající pauzy mezi jednotlivými sériemi se nenápadně staly normou, myslí si nejen NYT. Kdo za to může? Když pomineme personální nebo tvůrčí problémy, které můžou do chodu konkrétního seriálu zasáhnout, najdou se pro opožďování i objektivní omluvy. Byť prodlužování pauz začalo, ještě než na tyto příčiny vůbec došlo.
Pandemie covidu-19 zbrzdila mnohé produkce, protože bylo obtížné, ne-li nemožné se sejít na place. A sotva skončila, i seriálovou tvorbu poznamenala téměř půlroční stávka hereckých a scenáristických odborů v Hollywoodu. Mimo jiné se v ní řešilo, že streamovací platformy – podstatní výrobci seriálů – finančně dostatečně nezohledňují, že tento způsob produkce obsahu je v rozkvětu a plnohodnotnou konkurencí televizního vysílání.
Viníkem je streaming
Právě rozvoj streamingu je hlavní odpovědí na netrpělivost diváků, proč se musí naučit počítat s pauzami, na jaké z televizních dob nebyli zvyklí. Dlouhodobě vysílané televizní seriály se ve velké míře držely/drží principu z dob, kdy si divák musel na nový díl počkat do neděle večer. Sjížděly z výrobní linky od září do května či června a mezi jednotlivými sériemi si dovolily nanejvýše prázdninový oddech, kdy publikum beztak obvykle rozptylovaly od obrazovky jiné zájmy.
Změnu vzorce načaly kabelové televize a radikálně urychlily streamovací platformy, ty definitivně zrušily návaznost pořadu na konkrétní čas.
List Entertainment Weekly (EW) navrhuje, aby tvůrci seriálů využili právě toho, že zveřejňování seriálů i jejich sledování je díky streamovacím platformám značně individuální. Přestože některé sezony „vypustí“ společnosti jako Netflix či Prime Video najednou, jiné dávkují nadvakrát či natřikrát, dokonce stále trvá i publikování jednoho dílu týdně. Pokud by producenti opustili představu, že sezona musí být vypilovaná, než představí její první epizodu, mohli by umenšit diváckou netrpělivost.
„Ve skutečnosti je něco dobrého na tom, když se s příběhem zachází trochu méně kompletně. Můžete ho nasměrovat podle toho, že něco funguje nebo nefunguje. Možná se diváci spojí s nějakou postavou způsobem, který jste nečekali, a rádi byste ji do příběhu zakomponovali více,“ argumentuje EW.
Ambicióznost zpomaluje
Nezpochybňuje přitom, že ambiciózní projekty jistě zaberou více času, nicméně v každém seriálu není epická bitva. Rostoucí výpravnost seriálů je každopádně možné počítat k dalším „viníkům“ delších přestávek. Vytvořit fantastický svět seriálového Pána prstenů, od hřebíku po budovy, je nepochybně časově náročnější než kulisy pro Ordinaci v růžové zahradě.
A pak je tu ještě ambicióznost příběhová – v případě prequelů, sequelů a podobně, jako Rod draka nebo Better Call Saul, musejí scenáristé příběhové linky navázat tak, aby seděly k původnímu seriálu. Navíc rozvrhy tvůrců jsou přeplněné, poznamenal server Vox, který na prodlužování sezonních přestávek upozorňoval už před šesti lety. Zvýšená produkce seriálů na rozšiřujících se streamingových platformách znamená, že televizní průmysl potřebuje stále více lidí. A nejlépe ty, kteří jsou ve své práci úspěšní.
Vox předvídal pokračování tohoto trendu a přišel rovněž s postřehem, který později potvrdil i NYT. Totiž že se seriály několikaletými pauzami mezi sezonami stále více začínají podobat filmům, přesněji blockubsterovým sériím typu Hvězdné války. Což lze ale vnímat i obráceně – že jednotlivé filmy propletených filmových franšíz jsou jen výpravnějšími seriálovými epizodami na velkém plátně.