Usmějte se, jste ve Skryté kameře. Legraci z lidí si dělal i Woody Allen

Dorothy žádá automechanika v opravně aut, jestli by se nepodíval na její vůz. Nic netušící muž otevírá kapotu a nechápe. „Vy nemáte motor! A to jste sem přijela?!“ říká užasle. Na rozdíl od Dorothy a diváků, kteří se automechanikovi smějí, on ještě netuší, že ho nachytala skrytá kamera. Bavit se škodolibě nad cizím neštěstím a emocemi mohli diváci díky pracovníkovi americké televize Allenu Funtovi, od jehož smrti uplynulo 5. září čtvrtstoletí a který tento formát vymyslel dávno předtím, než takzvaný prank „objevily“ sociální sítě.

S rozvojem televizního vysílání v Americe ve čtyřicátých letech vznikaly nové pořady. Mezi nimi i Candid Camera (Skrytá kamera). Poprvé se vysílala v roce 1948, ale producent Allen Funt si tento způsob zábavy vyzkoušel ještě předtím v rozhlase, pro jehož vysílání vymyslel Skrytý mikrofon.

Nápad přišel ještě během druhé světové války, kdy měl Funt za úkol nahrávat vzkazy vojáků, aby je následně poslal domů jejich příbuzným. Zkoušky se dařily vcelku bez problémů, ale jakmile se nahrávalo „naostro“, vojáci začali často nervózně koktat a přeříkávat se. Funta napadla jednoduchá finta – červené světlo, signalizující oficiální natáčení, vypnul, a respondenty z řad vojáků nahrával tajně.

Po válce pak skrytý mikrofon využil pro zábavní rozhlasový pořad. Funt v něm nepřiznaně natáčel – zatím jen v audio verzi – lidi, které se mu podařilo vykolejit v převleku třeba za zubaře nebo automechanika. Popularita Skrytého mikrofonu vedla ke vzniku jeho televizní obdoby.

Neviditelné rybičky, mluvící schránka

„Lidé se neustále ohánějí slovem průkopník, ale Allen Funt byl opravdu jedním z těch vzácných lidí. Vytvořil něco, co se stalo samostatným žánrem pořadu,“ vyzdvihl ve Funtově nekrologu mluvčí stanice CBS Michael Naidus.

Skrytá kamera bývá dokonce označována za první televizní reality show. Stála na jednoduchém principu: humor zajišťovaly autentické reakce obyčejných lidí na nezvyklé, až bizarní – a zmanipulované – situace. „Vymyslel pořad Candid Camera pro jeho naprostou jednoduchost,“ vysvětloval Funtův syn a pokračovatel Peter. „Nepotřeboval herce. Nepotřeboval scénáře. Nepotřeboval vlastně nic kromě dalšího člověka, který projde dveřmi.“

Nic netušící „účastníci“ tak třeba nechápavě sledovali kuželky, jak samy uhýbají před bowlingovou koulí, mluvící poštovní schránku či levitující telefonní budku. Kupovali si „neviditelné“ rybičky nebo se snažili – ve scénce, která českých divákům připomene film Pelíšky – zamaskovat lžičku, když se nečekaně „rozpustila“ při míchání horké kávy.

Oficiální web Skryté kamery mezi nejdivočejšími kousky uvádí parašutistu, který proletěl střechou domu, výtah jezdící zprava doleva místo vertikálně nebo zmizelou budovu.

Humor jako byznys

Záběry k většímu pobavení ještě ironicky komentoval Allen Funt coby moderátor, aby divákům neunikl překvapený výraz nešťastníků nebo jejich zoufalý nápad, jak si v nestandardní situaci poradit.

A nakonec napáleným protagonistům všechny ty divnosti, co se jim dějí, vysvětlila věta: Smile, you're on Candid Camera – Usmějte se, jste ve Skryté kameře. Samostatnou kategorií byly děti, jejichž spontánnost sama o sobě zaručovala pobavení. Ani nemuselo jít o smyšlené scénky, tvůrci nechali třeba malé rozumbrady komentovat výtvarná díla.

„Televize udělala z žertování nákladný byznys. Rozpočty televize a filmu umožňovaly přesně takovou pečlivou dramatickou zápletku, jakou dobrý prank potřebuje; na vytváření verzí reality, které byly zároveň legrační pro diváka a věrohodné pro oběť, se vynakládala obrovská částka,“ popisuje BBC.

Natáčení zábava nebyla

Allen Funt ujišťoval, že reakce „obětí“ nejsou zinscenované, čemuž lze věřit, anebo také ne. Museli jsme natočit třeba třicet lidí, aby vznikl jeden opravdu skvělý výstup, vyprávěla u příležitosti čtyřicátého výročí pořadu Fannie Flaggová. Ve Skryté kameře začínala jako jedna z těch, kteří narafičené situace rozehrávali, později pořad režírovala.

Také Funt podotýkal, že samotné natáčení pořadu se může zdát zábavné, ale není vůbec jednoduché. „Stále zůstává náročným problémem oslovit cizího člověka a získat dostatek důvěry, protože pokaždé, když vám to trvá dlouho, plýtváte filmovým materiálem, časem i tématem,“ vysvětloval v rozhovoru pro televizi CBS, která pořad vysílala, v polovině šedesátých let.

V té době dosáhla Skrytá kamera vrcholu oblíbenosti a často se umisťovala v první desítce nejsledovanějších programů stanice.

Pobavili Woody Allen i Harry Truman

Za a před Skrytou kamerou prošly také některé známé osobnosti. Scénáře pro gagy psal tehdy ještě neznámý Woody Allen. V několika scénkách se i objevil, třeba v roce 1963 předstíral, že hledá záskok za nemocnou sekretářku, jenže uchazečky přiváděl do rozpaků tím, že jim diktoval místo obchodního dopisu milostný.

Někdejší hvězda němých grotesek Buster Keaton předvedl etudu v bistru. Své spolustolovníky šokuje nešikovností při obědě. Náramkové hodinky, které mu spadnou do polévky, se snaží osušit látkovým kapesníkem, ten ale mezitím také omylem vymáchá v talíři a následně ho prostě strčí do kapsy svrchníku. A když si poleje sendvič kafem, bez hnutí brvou obložený chleba vyždímá.

Ve Skryté kameře se na začátku šedesátých let objevil také tehdy už bývalý prezident Harry Truman. Štáb zábavní show ho sledoval v dodávce, jak jde po Manhattanu v doprovodu ochranky. Do cesty mu nastrčili dejà vu v podobě mladé ženy, ve skutečnosti šampionky v běhu, která politika vždy na nároží pozdravila, pak oběhla blok a čekala opět na dalším rohu.

„Tančícího“ policistu viděli i v Československu

Naopak některé z obyčejných lidí Skrytá kamera proslavila. Dopravní policista z Pittsburghu Vic Cianca zaujal v šedesátých letech svou zvláštní choreografií při řízení provozu natolik, že se kromě Skryté kamery objevil také v reklamě na Budweiser a zahrál si sám sebe ve filmu Flashdance. Stal se nejen lokální celebritou, kolegové si v dobrém dělali legraci, že se gesta pro řízení křižovatek učil v hodinách baletu.

Noviny The Pittsburgh Press v článku o něm z osmdesátých let překvapivě zmínily i Československo. „Vic Cianca se stal známým po celých Spojených státech, v některých oblastech Blízkého východu a v zemích železné opony, jako je Polsko a Československo,“ tvrdily. „V roce 1966 americká informační agentura natočila Ciancu při práci. Tyto filmové záběry byly později promítány na Blízkém východě a ve východní Evropě.“

Ne vtipálek, ale student lidské povahy

Skrytou kameru použil Allen Funt i v sedmdesátých letech k natočení celovečerního snímku – dokumentu Co říkáte na nahou dámu? Nahrával reakce lidí při jejich nečekaném setkání s ženskou či mužskou nahotou.

Funt se podle svých blízkých považoval spíše za studenta lidské povahy než za pouhého vtipálka. „Když se lidé smějí, jsou nejvnímavější téměř ke všemu, co je chcete naučit,“ prohlásil. „Myslím, že se to dá využít v průmyslu, na akademické půdě, v technických oborech a téměř ve všech ostatních oblastech.“

Potěšilo ho tedy, když požádala jeho alma mater, ithacká Cornellova univerzita, jestli by škole neposkytl práva na díly Skryté kamery, aby je mohla využít při vyučování psychologie. Profesor James B. Maas, který materiály zpracoval ve výzkumu, nicméně poznamenal, že televizní zábava coby odraz skutečného života má určitá omezení. Problém je například s vhodným výběrem vzorků.

Funt dokonce přijal pozvání, aby na škole přednášel – byť až po chvilce přemlouvání. Obával se, že ho univerzita bude dodatečně popotahovat kvůli kdysi nezaplaceným pokutám za parkování. Škola mu dluh odpustila, nicméně si při Funtově návratu na akademickou půdu neodpustila vtip.

„Když Funtovo auto přijelo do kampusu, dopravní policisté mu pokynuli, aby zaparkoval na vyhrazeném místě – přímo před přednáškovým sálem. Allen Funt zaváhal. A usmál se. Pro jednou se neocitl ve Skryté kameře,“ popsal univerzitní list Cornell Chronicle.

Terapie smíchem

Smích Funta zajímal i jako forma terapie. Dokonce založil nadaci s tímto názvem (Terapie smíchem) a záměrem půjčovat zdarma videokazety se Skrytou kamerou těžce nemocným lidem. Archivní gagy jeho oblíbeného pořadu pomáhaly třeba režisérovi Johnu Hustonovi. „Když se dokázal půl hodiny smát, mohl další čtyři hodiny přežít bez bolesti,“ vzpomínal herec Paul Newman, který s Hustonem natočil třeba western Život a doba soudce Roye Beana.

Na obrazovkách se Skrytá kamera udržela s pauzou až do roku 2014, v té době už měla řadu napodobitelů nejen v amerických televizích. České televizní diváky bavily třeba v devadesátých letech Ptákoviny původně moderované Petrem Rychlým a Bárou Štěpánovou. A loni se objevila zpráva, že by se pořad Candid Camera měl ve Spojených státech vrátit „s moderními gagy, ale stejným duchem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
před 10 hhodinami

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
před 14 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Mistryně, Bardotky i vítězné Padlé ovoce

Australská zpěvačka a textařka připravila ve snímku Sia: Nostalgic for the Present pro své fanoušky zážitek na pomezí hudby a filmu, a to u příležitosti výročí turné z roku 2016. Do kin se dostává také vítěz letošního festivalu v Karlových Varech – drama Padlé ovoce vypráví o ženách pracujících v továrně v současném Myanmaru. V tuzemské komedii Bardotky chtějí tři kamarádky v podání Evy Holubové, Dagmar Havlové a Pavlíny Pořízkové začít i po šedesátce bláznivé dobrodružství. Dalším českým příspěvkem do kin je i intimní konverzační snímek Mistryně, v němž hlavní hrdinka po setkání s bývalým manželem řeší „co by kdyby“. V hlavních rolích Marie Švestková a Jiří Havelka.
před 16 hhodinami

Stuart z Teorie velkého třesku dostal vlastní sci-fi seriál

Příběh Stuarta, majitele obchodu s komiksy z amerického sitcomu Teorie velkého třesku, se dočkal vlastního zpracování. V seriálu Jak Stuart nezachránil vesmír cestuje postava skrz alternativní verze našeho vesmíru. Shledá se při tom i s dalšími postavami z původní seriálové ságy. Žánr sitcomu ale mění za akční sci-fi s nádechem satiry. Pořád je to ten stejný Stuart jako dřív, ale tentokrát aspoň vytáhne paty z obchodu s komiksy, říkají představitelé hlavních rolí.
před 20 hhodinami

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
22. 7. 2026

VideoTvorbu všestranného umělce Františka Skály zachycuje nový dokument

Nový dokument Petra Slavíka Veřejný prostor Františka Skály portrétuje multižánrového českého umělce, který byl hostem 90’ ČT24. V rozhovoru s Nikolou Reindlovou mluvil jak o průběhu natáčení, tak o své tvorbě, o tom, co ze svého soukromí si chrání, a o co se naopak dělí, nebo o fotografii na filmovém plakátu. „Všechno mě baví z výtvarné činnosti,“ shrnul umělec svůj radostný přístup k tvorbě.
22. 7. 2026

VideoJazzový Vivaldi v Obecním domě. Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble

Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble. Slovenské kvarteto ve Smetanově síni Obecního domu v úterý zahraje Čtvero ročních dob italského skladatele Antonia Vivaldiho. Klasickou hudbu propojují s jazzovými prvky a především s improvizací. Koncert je prvním z pražské odnože festivalu Viva Musica. Ten na Slovensku v roce 2005 založil Matej Drlička, bývalý generální ředitel Slovenského národního divadla.
21. 7. 2026

Centrum Prahy je památkovou rezervací už 55 let

Před pětapadesáti lety, 21. července 1971, se historické jádro Prahy stalo městskou památkovou rezervací. Šlo o klíčové rozhodnutí tehdejší vlády, které sice zachránilo stovky unikátních budov před demolicí, zároveň ale přineslo také výzvu, jak skloubit ochranu památek s moderním životem ve městě.
21. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.