Každá minuta byla těžká. Přeživší ze sovětského gulagu vzpomínala na výstavě Čechoslováci v lágru

Nahrávám video

Příběhy Čechoslováků odvlečených do sovětských gulagů připomíná výstava v brněnském krytu 10-Z s názvem Čechoslováci v lágru. Jednou z dosud žijících pamětnic tehdejších represí je i šestaosmdesátiletá Věra Sosnarová rozená Mělká.

Věru Sosnarovou odvlekla sovětská NKVD na Sibiř jen pár dní po konci války v květnu 1945 s mladší sestrou a s matkou, která pocházela z Ruska. Věře bylo tehdy čtrnáct. A na Sibiři nakonec strávila téměř dvacet let života.

„Hlad jsme měli, dělali jsme dvanáct i čtrnáct hodin denně. A to násilí … přišli bachaři, otevřeli dveře a ožralí vlítli do baráku,“ popisuje strastiplné chvíle v sibiřském gulagu Věra Sosnarová, která o svém příběhu mlčela až do devadesátých let, ze strachu, aby ji nezavlekli zpátky. Teď pořádá přednášky a se svým příběhem objíždí školy.

„Strach, léta byl strach. Strašný to bylo, každá minuta byla těžká, vždyť tam tisíce lidí zahynuly,“ vzpomínala Sosnarová.

„Jednalo se o velice mladou dívku a najednou se ocitla na Sibiři. Tábory se často nacházely právě v odlehlých místech SSSR,“ řekl autor výstavy a historik Adam Hradilek.

Po návratu do vlasti bylo Věře Sosnarové 34 let a vážila jen 37 kilogramů
Zdroj: archiv Věry Sosnarové

Ačkoliv Věru Sosnarovou i se sestrou nakonec propustili roku 1964 zpět do vlasti, konkrétně do znojemského JZD, pro další desetitisíce podobně vězněných lidí z tehdejšího Československa se stal sovětský gulag osudným. Podle historiků se represe z tehdejších dob dotkly až 25 tisíc lidí.

Výstava v atomovém krytu

Pamětnice teď promluvila o svých zážitcích také na vernisáži výstavy Čechoslováci v gulagu. Na ní shromáždili její autoři Adam Hradilek a Jan Dvořák množství materiálů z archivů NKVD, bývalého sovětského lidového komisariátu vnitra, i autentických předmětů lágrového života a vzpomínek přeživších.

Počet Čechů a Slováků, kteří po válce zmizeli v sovětských táborech, se odhaduje okolo pěti tisíc. Jejich osudy, včetně židů, mohou zhlédnout až do 27. května návštěvníci atomového Krytu 10-Z na brněnské Husově ulici.

Krajany zmizelé v sovětských trestaneckých lágrech připoměla již dříve kniha Čechoslováci v gulagu nebo třídílný dokumentární cyklus režisérky Marty Novákové. Teprve před čtyřmi lety se totiž českým badatelům otevřely desetiletí nedobytné archivy sovětské tajné policie, ze kterých v knižních či filmových svědectvích doby mohli čerpat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 7 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 23 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...