Každá minuta byla těžká. Přeživší ze sovětského gulagu vzpomínala na výstavě Čechoslováci v lágru

Nahrávám video
Věra Sosnarová na výstavě Čechoslováci v lágru
Zdroj: ČT24

Příběhy Čechoslováků odvlečených do sovětských gulagů připomíná výstava v brněnském krytu 10-Z s názvem Čechoslováci v lágru. Jednou z dosud žijících pamětnic tehdejších represí je i šestaosmdesátiletá Věra Sosnarová rozená Mělká.

Věru Sosnarovou odvlekla sovětská NKVD na Sibiř jen pár dní po konci války v květnu 1945 s mladší sestrou a s matkou, která pocházela z Ruska. Věře bylo tehdy čtrnáct. A na Sibiři nakonec strávila téměř dvacet let života.

„Hlad jsme měli, dělali jsme dvanáct i čtrnáct hodin denně. A to násilí … přišli bachaři, otevřeli dveře a ožralí vlítli do baráku,“ popisuje strastiplné chvíle v sibiřském gulagu Věra Sosnarová, která o svém příběhu mlčela až do devadesátých let, ze strachu, aby ji nezavlekli zpátky. Teď pořádá přednášky a se svým příběhem objíždí školy.

„Strach, léta byl strach. Strašný to bylo, každá minuta byla těžká, vždyť tam tisíce lidí zahynuly,“ vzpomínala Sosnarová.

„Jednalo se o velice mladou dívku a najednou se ocitla na Sibiři. Tábory se často nacházely právě v odlehlých místech SSSR,“ řekl autor výstavy a historik Adam Hradilek.

Po návratu do vlasti bylo Věře Sosnarové 34 let a vážila jen 37 kilogramů
Zdroj: archiv Věry Sosnarové

Ačkoliv Věru Sosnarovou i se sestrou nakonec propustili roku 1964 zpět do vlasti, konkrétně do znojemského JZD, pro další desetitisíce podobně vězněných lidí z tehdejšího Československa se stal sovětský gulag osudným. Podle historiků se represe z tehdejších dob dotkly až 25 tisíc lidí.

Výstava v atomovém krytu

Pamětnice teď promluvila o svých zážitcích také na vernisáži výstavy Čechoslováci v gulagu. Na ní shromáždili její autoři Adam Hradilek a Jan Dvořák množství materiálů z archivů NKVD, bývalého sovětského lidového komisariátu vnitra, i autentických předmětů lágrového života a vzpomínek přeživších.

Počet Čechů a Slováků, kteří po válce zmizeli v sovětských táborech, se odhaduje okolo pěti tisíc. Jejich osudy, včetně židů, mohou zhlédnout až do 27. května návštěvníci atomového Krytu 10-Z na brněnské Husově ulici.

Krajany zmizelé v sovětských trestaneckých lágrech připoměla již dříve kniha Čechoslováci v gulagu nebo třídílný dokumentární cyklus režisérky Marty Novákové. Teprve před čtyřmi lety se totiž českým badatelům otevřely desetiletí nedobytné archivy sovětské tajné policie, ze kterých v knižních či filmových svědectvích doby mohli čerpat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 6 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 9 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 14 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...