Každá minuta byla těžká. Přeživší ze sovětského gulagu vzpomínala na výstavě Čechoslováci v lágru

Nahrávám video

Příběhy Čechoslováků odvlečených do sovětských gulagů připomíná výstava v brněnském krytu 10-Z s názvem Čechoslováci v lágru. Jednou z dosud žijících pamětnic tehdejších represí je i šestaosmdesátiletá Věra Sosnarová rozená Mělká.

Věru Sosnarovou odvlekla sovětská NKVD na Sibiř jen pár dní po konci války v květnu 1945 s mladší sestrou a s matkou, která pocházela z Ruska. Věře bylo tehdy čtrnáct. A na Sibiři nakonec strávila téměř dvacet let života.

„Hlad jsme měli, dělali jsme dvanáct i čtrnáct hodin denně. A to násilí … přišli bachaři, otevřeli dveře a ožralí vlítli do baráku,“ popisuje strastiplné chvíle v sibiřském gulagu Věra Sosnarová, která o svém příběhu mlčela až do devadesátých let, ze strachu, aby ji nezavlekli zpátky. Teď pořádá přednášky a se svým příběhem objíždí školy.

„Strach, léta byl strach. Strašný to bylo, každá minuta byla těžká, vždyť tam tisíce lidí zahynuly,“ vzpomínala Sosnarová.

„Jednalo se o velice mladou dívku a najednou se ocitla na Sibiři. Tábory se často nacházely právě v odlehlých místech SSSR,“ řekl autor výstavy a historik Adam Hradilek.

Po návratu do vlasti bylo Věře Sosnarové 34 let a vážila jen 37 kilogramů
Zdroj: archiv Věry Sosnarové

Ačkoliv Věru Sosnarovou i se sestrou nakonec propustili roku 1964 zpět do vlasti, konkrétně do znojemského JZD, pro další desetitisíce podobně vězněných lidí z tehdejšího Československa se stal sovětský gulag osudným. Podle historiků se represe z tehdejších dob dotkly až 25 tisíc lidí.

Výstava v atomovém krytu

Pamětnice teď promluvila o svých zážitcích také na vernisáži výstavy Čechoslováci v gulagu. Na ní shromáždili její autoři Adam Hradilek a Jan Dvořák množství materiálů z archivů NKVD, bývalého sovětského lidového komisariátu vnitra, i autentických předmětů lágrového života a vzpomínek přeživších.

Počet Čechů a Slováků, kteří po válce zmizeli v sovětských táborech, se odhaduje okolo pěti tisíc. Jejich osudy, včetně židů, mohou zhlédnout až do 27. května návštěvníci atomového Krytu 10-Z na brněnské Husově ulici.

Krajany zmizelé v sovětských trestaneckých lágrech připoměla již dříve kniha Čechoslováci v gulagu nebo třídílný dokumentární cyklus režisérky Marty Novákové. Teprve před čtyřmi lety se totiž českým badatelům otevřely desetiletí nedobytné archivy sovětské tajné policie, ze kterých v knižních či filmových svědectvích doby mohli čerpat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vamberecká krajka má evropskou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku

Vamberecká krajka získala evropskou zeměpisnou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku. Označení má podpořit prestiž tradičního krajkářství v Orlických horách a Podorlicku a zároveň zákazníkům zaručit původ, kvalitu a výjimečný charakter výrobku, informoval mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann. Historie krajkářství na Vamberecku sahá do sedmnáctého století.
5. 6. 2026

Při Soudném dni v Ostravě rozhoduje veřejné mínění

Poslední premiérou ostravské Komorní scény Aréna v letošní sezoně je Soudný den. Hra rakousko-uherského dramatika Ödöna von Horvátha začíná železničním neštěstím. Kdo a jak ho způsobil, se divák dozví hned v úvodu. Do Ostravy se drama vrací téměř po devadesáti letech.
5. 6. 2026

Hostel v knihovně i další louka pro stany. Vary před festivalem posilují ubytování

Karlovy Vary se měsíc před startem 60. ročníku filmového festivalu (KVIFF) rychle plní a volné ubytování mizí. Rozšiřuje se stanové městečko na Rolavě, znovu se otevírá nocleh v ZŠ Dukelských hrdinů a nově přibylo ubytování v prostorách městské knihovny u Thermalu. Šancí pro opozdilce pak může být last minute nabídka hotelů z nevyužitých festivalových kapacit. KVIFF se letos koná od 3. do 11. července.
5. 6. 2026

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala, až na Davida Duška, který je také místostarostou Prahy 5 za STAN. Podle něj ale projekt nekončí, pro letošní rok zůstalo financování knihovny zajištěné. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen – Martin Palouš.
4. 6. 2026

Fotbal, ale nikoli americký. Poločasová show na mistrovství ne všechny baví

Během finále mistrovství světa ve fotbale vystoupí Madonna, Shakira a K-popová skupina BTS. Mezinárodní federace FIFA se totiž vůbec poprvé rozhodla vrchol šampionátu ozvláštnit poločasovou show po vzoru Super Bowlu, tedy finále ligy amerického fotbalu NFL. To vede k zamyšlení, jestli se fotbal příliš neamerikanizuje a nepodléhá komerci.
4. 6. 2026

Zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Satrapiová

Ve věku 56 let zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Marjane Satrapiová. S odkazem na její okolí o tom informovala agentura AFP. Satrapiová se proslavila zejména svým režijním animovaným debutem Persepolis z roku 2007, který byl natočen podle jejího stejnojmenného komiksu. Za snímek dostala na filmovém festivalu v Cannes cenu poroty a vysloužila si i nominaci na Oscara.
4. 6. 2026

VideoFilmové premiéry: Scary Movie, Tourettův syndrom i losí odysea

Po třinácti letech se na plátna vrací parodie na horory Scary Movie, dříve v české distribuci známý také jako Děsnej biják. Do kin míří rovněž snímek Přísahám, že za to nemůžu, který s nadhledem přibližuje skutečný příběh muže s Tourettovým syndromem. Nejen za práva menšiny, ale za celé planety bojuje He-Man ve snímku Vládci vesmíru. Franšíza původně vznikla jako rozšíření univerza kolem série akčních figurek v Americe v osmdesátých letech. K divákům v kinech se dostanou i dva tituly s festivalovými úspěchy: španělsko-německá Romería vypráví o pátrání v rodinné minulosti, český dokument AMOOSED: losí odysea natočila o losech etnozooložka Hana Nováková.
4. 6. 2026

Současná interpretace vrací do barokní hudby život, těší Netopila

Tomáš Netopil je uznávaným dirigentem, několik koncertů pod jeho taktovkou zazní například v červnu na festivalu Smetanova Litomyšl. A to včetně barokní hudby, jíž se dlouhodobě věnuje, sám je hráčem na barokní housle. „Je to moje vášeň, vždycky to pro mě byl únik ze světa romantického velkého orchestru,“ přiznal v rozhovoru s Lukášem Dolanským pro Události, komentáře.
3. 6. 2026
Načítání...