Karel Schwarzenberg rozmlouvá v dokumentu s dcerou. Můj otec má v mnohém pravdu, říká Lila Schwarzenbergová

Lila Schwarzenbergová je režisérkou dokumentů především pro rakouskou televizi. A jak prozrazuje její příjmení, také dcerou bývalého kancléře Václava Havla a českého exministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Oba se stali protagonisty rakousko-českého snímku Můj otec, kníže, který ve světové premiéře promítl letos festival v Karlových Varech. Neobyčejně intimní portrét vztahu otce a dcery natáčela Lila Schwarzenbergová spolu s kolegou Lukasem Sturmem více než pět let. Na místech, kde se soukromí rodu Schwarzenbergů mísilo s dějinami 20. a 21. století. Rozhovory mezi dcerou a otcem se nevyhýbají nepohodlným tématům, jako je drogová závislost nebo nemanželské děti.

Původně jste prý chtěla natočit film jen o otci k jeho pětaosmdesátým narozeninám. Co se stalo, že se proměnil v intimní a emocionální portrét vztahu otec–dcera?

Lila Schwarzenbergová: Dokonce jsme dokument původně plánovali už k jeho osmdesátým narozeninám! Já jsem nikdy před kamerou nestála, vždycky jsem byla jenom za ní, a nevěděla jsem, jestli zvládnu ocitnout se tentokrát na druhé straně. Ale řekli jsme si, že to zkusíme. Uděláme jeden rozhovor a uvidíme, jestli bude fungovat nějaká dynamika a jestli mi bude otec odpovídat. Takhle jsme natáčeli dva dny. Potom jsme se na naše záběry podívali, sestříhali jsme je a zjistili, že jich chceme víc. Viděli jsme, že takový snímek může oslovit hodně diváků, protože je o vztahu a o emocích, které lidé v souvislosti s mým otcem neznají.

Lukas potom rozhodl, že by mohl udělat ještě další vrstvu ve filmu, a to by byly rozhovory jenom se mnou. Souhlasila jsem, protože jsem si říkala, že když to nepůjde, vždycky to můžeme vystřihnout. Nejsem příliš veřejně činná osoba, nejsem ráda ve světle reflektorů, ale nakonec to fungovalo.

Lukas Sturm: Rád bych dodal, že příběh má tři roviny: tou první je jen životopis Lilina otce, který chtěla pro svoje děti připravit jako vzpomínku. Ale čím víc jsme v projektu pokračovali, pochopili jsme, že za tím stručným, prostým životopisem je něco víc a že potřebujeme kontext. Že chceme vyprávět příběh ještě z jiného úhlu. Proto jsme přidali Lilinu perspektivu. Ona vypráví o svém dětství, její otec zase vypráví o svém dětství a vzniká zajímavá paralela.

Film uvádíte projevem Karla Schwarzenberga z roku 2014, kdy předpověděl útok na Ukrajinu. Jak vám bylo, když jste si uvědomili, že tenkrát měl váš otec pravdu?

Lila Schwarzenbergová: Nebyla jsem překvapená. Nechci říct, že by měl otec vždycky pravdu, ale v mnoha věcech ji má. Například předpověděl i krizi v bývalé Jugoslávii. Má neuvěřitelnou znalost historie. Samozřejmě je smutné, že se nemýlil.

Lukas Sturm: Ona to byla vlastně náhoda. My jsme nevěděli, že záznam toho projevu existuje. Pan Schwarzenberg měl tento projev na konferenci v Linci v roce 2014. Někdo ho později dal na Facebook nebo Instagram a my jsme věděli, že ho do filmu chceme využít. Je tam i z toho důvodu, že v Rakousku a v dalších zemích možná Karla Schwarzenberga neznají tak dobře jako v Česku. Ale když ve filmu vidíte, že je to někdo, kdo má tak velké politické zkušenosti, okamžitě vám to pomůže si uvědomit, jaký je to člověk.

Věděl jste vy sám, než jste začal film připravovat, jak silnou pozici v české politice Karel Schwarzenberg měl a má?

Lukas Sturm: Ano, samozřejmě. Neznal jsem ho sice osobně, ale věděl jsem, jakou roli v české politické historii zastával.

Natáčeli jste na čtyřech místech – Praha, Orlík, Vídeň a Murau ve Štýrsku. Kde se váš otec z těchto míst uvolnil podle vás nejvíc?

Lila Schwarzenbergová: On byl uvolněný téměř všude, možná kromě našeho starého bytu ve Vídni, kde jsme dřív žili. Teď tam není nábytek, protože byt se renovuje. Nevím, jestli to bylo tím místem, že tam byl trochu jak na trní. Udělali jsme to tak i proto, že různá místa evokují různá témata. Obecně když točíme dokumenty pro rakouskou televizi a děláme rozhovory na konkrétních místech, je to jiné, než když točíme na nějakém neutrálním místě. Někdy chcete neutralitu, jindy chcete něco jiného.

Vy jste na sebe ve filmu prozradila různé citlivé věci, oceňovala jsem vaši odvahu. Zapůsobila na mě část, kde mluvíte o své drogové závislosti a o přístupu všeho otce, který to považoval za nemoc. Co to pro vás znamenalo, být tak otevřená?

Lila Schwarzenbergová: Mluvit s Lukasem pro mě bylo snadné, vidět to pak ve filmu už tolik ne. Střežím si soukromí a bylo to pro mě trochu nepříjemné. Ale není to žádné tajemství. Moje děti o tom vědí, mí přátelé o tom vědí. Ne, že bych to vykládala na potkání, ale když se mě někdo zeptá, já to netajím. Je to část mé historie a nestydím se za to. Hlavně i proto, že jsem měla to štěstí a mohla jsem se z toho dostat.

Jak jste nejen pro takové zpovědi připravovali scénář? Měli jste nějakou pevnou linii a tu jste naplňovali, nebo jste skládali už natočené záběry?

Lukas Sturm: Film opravdu vznikal až ve střižně. Protože když natáčíte podobný dokument, nejde úplně mít scénář. Můžete mít nápady, otázky, na které se chcete zeptat, ale nakonec stejně všechno vytváříte až při střihu. Proto jsme také ve střižně strávili takové dlouhé měsíce, až roky. Tam se odehrávala ta nejvíc tvůrčí část našeho procesu.

Co říkal váš otec na to, když jste mu oznámila, že byste o něm chtěla natočit film?

Lila Schwarzenbergová: Nejdřív se zeptal, co v tom filmu bude. Byl zvědavý, kam to bude směřovat. My jsme mu slíbili, že mu veškerý natočený materiál vždycky pustíme, a to jsme splnili. Takže věděl, na čem je, a nikdy nám do ničeho nezasahoval.

Lukas Sturm: Jednou nám řekl, že jsme tam cosi spletli, číslo nebo datum, ale jinak do toho nevstupoval. Byl neskutečně velkorysý. Věřil nám, a dokonce Lile řekl, ať není hodná a ať se kriticky ptá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vamberecká krajka má evropskou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku

Vamberecká krajka získala evropskou zeměpisnou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku. Označení má podpořit prestiž tradičního krajkářství v Orlických horách a Podorlicku a zároveň zákazníkům zaručit původ, kvalitu a výjimečný charakter výrobku, informoval mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann. Historie krajkářství na Vamberecku sahá do sedmnáctého století.
včera v 13:53

Při Soudném dni v Ostravě rozhoduje veřejné mínění

Poslední premiérou ostravské Komorní scény Aréna v letošní sezoně je Soudný den. Hra rakousko-uherského dramatika Ödöna von Horvátha začíná železničním neštěstím. Kdo a jak ho způsobil, se divák dozví hned v úvodu. Do Ostravy se drama vrací téměř po devadesáti letech.
včera v 11:27

Hostel v knihovně i další louka pro stany. Vary před festivalem posilují ubytování

Karlovy Vary se měsíc před startem 60. ročníku filmového festivalu (KVIFF) rychle plní a volné ubytování mizí. Rozšiřuje se stanové městečko na Rolavě, znovu se otevírá nocleh v ZŠ Dukelských hrdinů a nově přibylo ubytování v prostorách městské knihovny u Thermalu. Šancí pro opozdilce pak může být last minute nabídka hotelů z nevyužitých festivalových kapacit. KVIFF se letos koná od 3. do 11. července.
včera v 07:30

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala, až na Davida Duška, který je také místostarostou Prahy 5 za STAN. Podle něj ale projekt nekončí, pro letošní rok zůstalo financování knihovny zajištěné. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen – Martin Palouš.
4. 6. 2026

Fotbal, ale nikoli americký. Poločasová show na mistrovství ne všechny baví

Během finále mistrovství světa ve fotbale vystoupí Madonna, Shakira a K-popová skupina BTS. Mezinárodní federace FIFA se totiž vůbec poprvé rozhodla vrchol šampionátu ozvláštnit poločasovou show po vzoru Super Bowlu, tedy finále ligy amerického fotbalu NFL. To vede k zamyšlení, jestli se fotbal příliš neamerikanizuje a nepodléhá komerci.
4. 6. 2026

Zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Satrapiová

Ve věku 56 let zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Marjane Satrapiová. S odkazem na její okolí o tom informovala agentura AFP. Satrapiová se proslavila zejména svým režijním animovaným debutem Persepolis z roku 2007, který byl natočen podle jejího stejnojmenného komiksu. Za snímek dostala na filmovém festivalu v Cannes cenu poroty a vysloužila si i nominaci na Oscara.
4. 6. 2026

VideoFilmové premiéry: Scary Movie, Tourettův syndrom i losí odysea

Po třinácti letech se na plátna vrací parodie na horory Scary Movie, dříve v české distribuci známý také jako Děsnej biják. Do kin míří rovněž snímek Přísahám, že za to nemůžu, který s nadhledem přibližuje skutečný příběh muže s Tourettovým syndromem. Nejen za práva menšiny, ale za celé planety bojuje He-Man ve snímku Vládci vesmíru. Franšíza původně vznikla jako rozšíření univerza kolem série akčních figurek v Americe v osmdesátých letech. K divákům v kinech se dostanou i dva tituly s festivalovými úspěchy: španělsko-německá Romería vypráví o pátrání v rodinné minulosti, český dokument AMOOSED: losí odysea natočila o losech etnozooložka Hana Nováková.
4. 6. 2026

Současná interpretace vrací do barokní hudby život, těší Netopila

Tomáš Netopil je uznávaným dirigentem, několik koncertů pod jeho taktovkou zazní například v červnu na festivalu Smetanova Litomyšl. A to včetně barokní hudby, jíž se dlouhodobě věnuje, sám je hráčem na barokní housle. „Je to moje vášeň, vždycky to pro mě byl únik ze světa romantického velkého orchestru,“ přiznal v rozhovoru s Lukášem Dolanským pro Události, komentáře.
3. 6. 2026
Načítání...