Karel Schwarzenberg rozmlouvá v dokumentu s dcerou. Můj otec má v mnohém pravdu, říká Lila Schwarzenbergová

Lila Schwarzenbergová je režisérkou dokumentů především pro rakouskou televizi. A jak prozrazuje její příjmení, také dcerou bývalého kancléře Václava Havla a českého exministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Oba se stali protagonisty rakousko-českého snímku Můj otec, kníže, který ve světové premiéře promítl letos festival v Karlových Varech. Neobyčejně intimní portrét vztahu otce a dcery natáčela Lila Schwarzenbergová spolu s kolegou Lukasem Sturmem více než pět let. Na místech, kde se soukromí rodu Schwarzenbergů mísilo s dějinami 20. a 21. století. Rozhovory mezi dcerou a otcem se nevyhýbají nepohodlným tématům, jako je drogová závislost nebo nemanželské děti.

Původně jste prý chtěla natočit film jen o otci k jeho pětaosmdesátým narozeninám. Co se stalo, že se proměnil v intimní a emocionální portrét vztahu otec–dcera?

Lila Schwarzenbergová: Dokonce jsme dokument původně plánovali už k jeho osmdesátým narozeninám! Já jsem nikdy před kamerou nestála, vždycky jsem byla jenom za ní, a nevěděla jsem, jestli zvládnu ocitnout se tentokrát na druhé straně. Ale řekli jsme si, že to zkusíme. Uděláme jeden rozhovor a uvidíme, jestli bude fungovat nějaká dynamika a jestli mi bude otec odpovídat. Takhle jsme natáčeli dva dny. Potom jsme se na naše záběry podívali, sestříhali jsme je a zjistili, že jich chceme víc. Viděli jsme, že takový snímek může oslovit hodně diváků, protože je o vztahu a o emocích, které lidé v souvislosti s mým otcem neznají.

Lukas potom rozhodl, že by mohl udělat ještě další vrstvu ve filmu, a to by byly rozhovory jenom se mnou. Souhlasila jsem, protože jsem si říkala, že když to nepůjde, vždycky to můžeme vystřihnout. Nejsem příliš veřejně činná osoba, nejsem ráda ve světle reflektorů, ale nakonec to fungovalo.

Lukas Sturm: Rád bych dodal, že příběh má tři roviny: tou první je jen životopis Lilina otce, který chtěla pro svoje děti připravit jako vzpomínku. Ale čím víc jsme v projektu pokračovali, pochopili jsme, že za tím stručným, prostým životopisem je něco víc a že potřebujeme kontext. Že chceme vyprávět příběh ještě z jiného úhlu. Proto jsme přidali Lilinu perspektivu. Ona vypráví o svém dětství, její otec zase vypráví o svém dětství a vzniká zajímavá paralela.

Film uvádíte projevem Karla Schwarzenberga z roku 2014, kdy předpověděl útok na Ukrajinu. Jak vám bylo, když jste si uvědomili, že tenkrát měl váš otec pravdu?

Lila Schwarzenbergová: Nebyla jsem překvapená. Nechci říct, že by měl otec vždycky pravdu, ale v mnoha věcech ji má. Například předpověděl i krizi v bývalé Jugoslávii. Má neuvěřitelnou znalost historie. Samozřejmě je smutné, že se nemýlil.

Lukas Sturm: Ona to byla vlastně náhoda. My jsme nevěděli, že záznam toho projevu existuje. Pan Schwarzenberg měl tento projev na konferenci v Linci v roce 2014. Někdo ho později dal na Facebook nebo Instagram a my jsme věděli, že ho do filmu chceme využít. Je tam i z toho důvodu, že v Rakousku a v dalších zemích možná Karla Schwarzenberga neznají tak dobře jako v Česku. Ale když ve filmu vidíte, že je to někdo, kdo má tak velké politické zkušenosti, okamžitě vám to pomůže si uvědomit, jaký je to člověk.

Věděl jste vy sám, než jste začal film připravovat, jak silnou pozici v české politice Karel Schwarzenberg měl a má?

Lukas Sturm: Ano, samozřejmě. Neznal jsem ho sice osobně, ale věděl jsem, jakou roli v české politické historii zastával.

Natáčeli jste na čtyřech místech – Praha, Orlík, Vídeň a Murau ve Štýrsku. Kde se váš otec z těchto míst uvolnil podle vás nejvíc?

Lila Schwarzenbergová: On byl uvolněný téměř všude, možná kromě našeho starého bytu ve Vídni, kde jsme dřív žili. Teď tam není nábytek, protože byt se renovuje. Nevím, jestli to bylo tím místem, že tam byl trochu jak na trní. Udělali jsme to tak i proto, že různá místa evokují různá témata. Obecně když točíme dokumenty pro rakouskou televizi a děláme rozhovory na konkrétních místech, je to jiné, než když točíme na nějakém neutrálním místě. Někdy chcete neutralitu, jindy chcete něco jiného.

Vy jste na sebe ve filmu prozradila různé citlivé věci, oceňovala jsem vaši odvahu. Zapůsobila na mě část, kde mluvíte o své drogové závislosti a o přístupu všeho otce, který to považoval za nemoc. Co to pro vás znamenalo, být tak otevřená?

Lila Schwarzenbergová: Mluvit s Lukasem pro mě bylo snadné, vidět to pak ve filmu už tolik ne. Střežím si soukromí a bylo to pro mě trochu nepříjemné. Ale není to žádné tajemství. Moje děti o tom vědí, mí přátelé o tom vědí. Ne, že bych to vykládala na potkání, ale když se mě někdo zeptá, já to netajím. Je to část mé historie a nestydím se za to. Hlavně i proto, že jsem měla to štěstí a mohla jsem se z toho dostat.

Jak jste nejen pro takové zpovědi připravovali scénář? Měli jste nějakou pevnou linii a tu jste naplňovali, nebo jste skládali už natočené záběry?

Lukas Sturm: Film opravdu vznikal až ve střižně. Protože když natáčíte podobný dokument, nejde úplně mít scénář. Můžete mít nápady, otázky, na které se chcete zeptat, ale nakonec stejně všechno vytváříte až při střihu. Proto jsme také ve střižně strávili takové dlouhé měsíce, až roky. Tam se odehrávala ta nejvíc tvůrčí část našeho procesu.

Co říkal váš otec na to, když jste mu oznámila, že byste o něm chtěla natočit film?

Lila Schwarzenbergová: Nejdřív se zeptal, co v tom filmu bude. Byl zvědavý, kam to bude směřovat. My jsme mu slíbili, že mu veškerý natočený materiál vždycky pustíme, a to jsme splnili. Takže věděl, na čem je, a nikdy nám do ničeho nezasahoval.

Lukas Sturm: Jednou nám řekl, že jsme tam cosi spletli, číslo nebo datum, ale jinak do toho nevstupoval. Byl neskutečně velkorysý. Věřil nám, a dokonce Lile řekl, ať není hodná a ať se kriticky ptá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
včera v 21:21

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...