Karel Schwarzenberg rozmlouvá v dokumentu s dcerou. Můj otec má v mnohém pravdu, říká Lila Schwarzenbergová

Lila Schwarzenbergová je režisérkou dokumentů především pro rakouskou televizi. A jak prozrazuje její příjmení, také dcerou bývalého kancléře Václava Havla a českého exministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Oba se stali protagonisty rakousko-českého snímku Můj otec, kníže, který ve světové premiéře promítl letos festival v Karlových Varech. Neobyčejně intimní portrét vztahu otce a dcery natáčela Lila Schwarzenbergová spolu s kolegou Lukasem Sturmem více než pět let. Na místech, kde se soukromí rodu Schwarzenbergů mísilo s dějinami 20. a 21. století. Rozhovory mezi dcerou a otcem se nevyhýbají nepohodlným tématům, jako je drogová závislost nebo nemanželské děti.

Původně jste prý chtěla natočit film jen o otci k jeho pětaosmdesátým narozeninám. Co se stalo, že se proměnil v intimní a emocionální portrét vztahu otec–dcera?

Lila Schwarzenbergová: Dokonce jsme dokument původně plánovali už k jeho osmdesátým narozeninám! Já jsem nikdy před kamerou nestála, vždycky jsem byla jenom za ní, a nevěděla jsem, jestli zvládnu ocitnout se tentokrát na druhé straně. Ale řekli jsme si, že to zkusíme. Uděláme jeden rozhovor a uvidíme, jestli bude fungovat nějaká dynamika a jestli mi bude otec odpovídat. Takhle jsme natáčeli dva dny. Potom jsme se na naše záběry podívali, sestříhali jsme je a zjistili, že jich chceme víc. Viděli jsme, že takový snímek může oslovit hodně diváků, protože je o vztahu a o emocích, které lidé v souvislosti s mým otcem neznají.

Lukas potom rozhodl, že by mohl udělat ještě další vrstvu ve filmu, a to by byly rozhovory jenom se mnou. Souhlasila jsem, protože jsem si říkala, že když to nepůjde, vždycky to můžeme vystřihnout. Nejsem příliš veřejně činná osoba, nejsem ráda ve světle reflektorů, ale nakonec to fungovalo.

Lukas Sturm: Rád bych dodal, že příběh má tři roviny: tou první je jen životopis Lilina otce, který chtěla pro svoje děti připravit jako vzpomínku. Ale čím víc jsme v projektu pokračovali, pochopili jsme, že za tím stručným, prostým životopisem je něco víc a že potřebujeme kontext. Že chceme vyprávět příběh ještě z jiného úhlu. Proto jsme přidali Lilinu perspektivu. Ona vypráví o svém dětství, její otec zase vypráví o svém dětství a vzniká zajímavá paralela.

Film uvádíte projevem Karla Schwarzenberga z roku 2014, kdy předpověděl útok na Ukrajinu. Jak vám bylo, když jste si uvědomili, že tenkrát měl váš otec pravdu?

Lila Schwarzenbergová: Nebyla jsem překvapená. Nechci říct, že by měl otec vždycky pravdu, ale v mnoha věcech ji má. Například předpověděl i krizi v bývalé Jugoslávii. Má neuvěřitelnou znalost historie. Samozřejmě je smutné, že se nemýlil.

Lukas Sturm: Ona to byla vlastně náhoda. My jsme nevěděli, že záznam toho projevu existuje. Pan Schwarzenberg měl tento projev na konferenci v Linci v roce 2014. Někdo ho později dal na Facebook nebo Instagram a my jsme věděli, že ho do filmu chceme využít. Je tam i z toho důvodu, že v Rakousku a v dalších zemích možná Karla Schwarzenberga neznají tak dobře jako v Česku. Ale když ve filmu vidíte, že je to někdo, kdo má tak velké politické zkušenosti, okamžitě vám to pomůže si uvědomit, jaký je to člověk.

Věděl jste vy sám, než jste začal film připravovat, jak silnou pozici v české politice Karel Schwarzenberg měl a má?

Lukas Sturm: Ano, samozřejmě. Neznal jsem ho sice osobně, ale věděl jsem, jakou roli v české politické historii zastával.

Natáčeli jste na čtyřech místech – Praha, Orlík, Vídeň a Murau ve Štýrsku. Kde se váš otec z těchto míst uvolnil podle vás nejvíc?

Lila Schwarzenbergová: On byl uvolněný téměř všude, možná kromě našeho starého bytu ve Vídni, kde jsme dřív žili. Teď tam není nábytek, protože byt se renovuje. Nevím, jestli to bylo tím místem, že tam byl trochu jak na trní. Udělali jsme to tak i proto, že různá místa evokují různá témata. Obecně když točíme dokumenty pro rakouskou televizi a děláme rozhovory na konkrétních místech, je to jiné, než když točíme na nějakém neutrálním místě. Někdy chcete neutralitu, jindy chcete něco jiného.

Vy jste na sebe ve filmu prozradila různé citlivé věci, oceňovala jsem vaši odvahu. Zapůsobila na mě část, kde mluvíte o své drogové závislosti a o přístupu všeho otce, který to považoval za nemoc. Co to pro vás znamenalo, být tak otevřená?

Lila Schwarzenbergová: Mluvit s Lukasem pro mě bylo snadné, vidět to pak ve filmu už tolik ne. Střežím si soukromí a bylo to pro mě trochu nepříjemné. Ale není to žádné tajemství. Moje děti o tom vědí, mí přátelé o tom vědí. Ne, že bych to vykládala na potkání, ale když se mě někdo zeptá, já to netajím. Je to část mé historie a nestydím se za to. Hlavně i proto, že jsem měla to štěstí a mohla jsem se z toho dostat.

Jak jste nejen pro takové zpovědi připravovali scénář? Měli jste nějakou pevnou linii a tu jste naplňovali, nebo jste skládali už natočené záběry?

Lukas Sturm: Film opravdu vznikal až ve střižně. Protože když natáčíte podobný dokument, nejde úplně mít scénář. Můžete mít nápady, otázky, na které se chcete zeptat, ale nakonec stejně všechno vytváříte až při střihu. Proto jsme také ve střižně strávili takové dlouhé měsíce, až roky. Tam se odehrávala ta nejvíc tvůrčí část našeho procesu.

Co říkal váš otec na to, když jste mu oznámila, že byste o něm chtěla natočit film?

Lila Schwarzenbergová: Nejdřív se zeptal, co v tom filmu bude. Byl zvědavý, kam to bude směřovat. My jsme mu slíbili, že mu veškerý natočený materiál vždycky pustíme, a to jsme splnili. Takže věděl, na čem je, a nikdy nám do ničeho nezasahoval.

Lukas Sturm: Jednou nám řekl, že jsme tam cosi spletli, číslo nebo datum, ale jinak do toho nevstupoval. Byl neskutečně velkorysý. Věřil nám, a dokonce Lile řekl, ať není hodná a ať se kriticky ptá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
před 14 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 18 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
15. 5. 2026
Načítání...