Karel Gott symbolizuje proměnu populární hudby od šedesátých let do dneška, říká Josef Vlček

Nahrávám video

Česko, ale i další země se ohlížejí za hudební kariérou zpěváka Karla Gotta, který v úterý zemřel. Pro mnohé znamenal symbol doby, přinejmenším však byl symbolem populární hudby druhé poloviny dvacátého století. „I v posledních letech se přichyloval k novým kapelám a hledal mezi nimi nějakou inspiraci,“ připomíná hudební publicista Josef Vlček, který byl hostem pořadu Události v kultuře.

Co Karel Gott symbolizuje na scéně české popmusic?

Na scéně české popmusic symbolizuje celou proměnu populární hudby od šedesátých let do dneška, protože on začínal jako nositel nových hudebních trendů a nových hudebních proudů z padesátých a šedesátých let, které u nás předtím nebyly a nemohly být.

Pokračoval přes rokenrol, byl jedním z prvních interpretů písniček Beatles, pak to byla éra, kdy experimentoval třeba s americkou country, pak přišla éra spíše německého popu a potom v posledních letech zase se přichyloval k novým kapelám a hledal mezi nimi nějakou inspiraci, ať už to bylo tím, že hostoval v nějakých raperských věcech nebo že si nechal psát písničky od nejnovějších skladatelů.

Většina hudebních kritiků považuje za jeho hudebně nejsilnější období éru Semaforu. Dalo by se říci, že hvězdu Karla Gotta stvořili Suchý se Šlitrem?

To asi těžko. Myslím, že alespoň podle těch vyprávění Suchý se Šlitrem Gotta objevili. Oni za ním tehdy přišli, tuším do kavárny Vltava, a začali ho lákat do Semaforu a slibovali, že pro něj napíšou nějakou písničku v tom stylu, který on nejvíc miloval, to byl taková muzika na hranici mezi rhythm and blues a soulem. Takže mu napsali Oči má sněhem zaváté, a to byla i jeho první taková velká, základní písnička, která ho udělala na veřejnosti.

Připomíná se i jeho poměrně problematický vztah k minulému režimu, chci se ale držet hudební stránky věci. Jak si v jeho repertoáru, který je plný lyrické kantilény, stojí písnička Kam tenkrát šel můj bratr Jan?

To je písnička, která je už sama o sobě nadána jistou tragičností. Je to skladba od ruského skladatele Rachmaninova, kterou potom předělali američtí skladatelé jako All by Myself. A byla to taková smutná, tragická věc, a ono to tam tak nějak zapadlo. Jestli to myslel úplně na toho bratra Jana, tedy Palacha, těžko říct, ale přikláním se k tomu, že to tak bylo míněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 15 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 17 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled