Karel Gott symbolizuje proměnu populární hudby od šedesátých let do dneška, říká Josef Vlček

Nahrávám video

Česko, ale i další země se ohlížejí za hudební kariérou zpěváka Karla Gotta, který v úterý zemřel. Pro mnohé znamenal symbol doby, přinejmenším však byl symbolem populární hudby druhé poloviny dvacátého století. „I v posledních letech se přichyloval k novým kapelám a hledal mezi nimi nějakou inspiraci,“ připomíná hudební publicista Josef Vlček, který byl hostem pořadu Události v kultuře.

Co Karel Gott symbolizuje na scéně české popmusic?

Na scéně české popmusic symbolizuje celou proměnu populární hudby od šedesátých let do dneška, protože on začínal jako nositel nových hudebních trendů a nových hudebních proudů z padesátých a šedesátých let, které u nás předtím nebyly a nemohly být.

Pokračoval přes rokenrol, byl jedním z prvních interpretů písniček Beatles, pak to byla éra, kdy experimentoval třeba s americkou country, pak přišla éra spíše německého popu a potom v posledních letech zase se přichyloval k novým kapelám a hledal mezi nimi nějakou inspiraci, ať už to bylo tím, že hostoval v nějakých raperských věcech nebo že si nechal psát písničky od nejnovějších skladatelů.

Většina hudebních kritiků považuje za jeho hudebně nejsilnější období éru Semaforu. Dalo by se říci, že hvězdu Karla Gotta stvořili Suchý se Šlitrem?

To asi těžko. Myslím, že alespoň podle těch vyprávění Suchý se Šlitrem Gotta objevili. Oni za ním tehdy přišli, tuším do kavárny Vltava, a začali ho lákat do Semaforu a slibovali, že pro něj napíšou nějakou písničku v tom stylu, který on nejvíc miloval, to byl taková muzika na hranici mezi rhythm and blues a soulem. Takže mu napsali Oči má sněhem zaváté, a to byla i jeho první taková velká, základní písnička, která ho udělala na veřejnosti.

Připomíná se i jeho poměrně problematický vztah k minulému režimu, chci se ale držet hudební stránky věci. Jak si v jeho repertoáru, který je plný lyrické kantilény, stojí písnička Kam tenkrát šel můj bratr Jan?

To je písnička, která je už sama o sobě nadána jistou tragičností. Je to skladba od ruského skladatele Rachmaninova, kterou potom předělali američtí skladatelé jako All by Myself. A byla to taková smutná, tragická věc, a ono to tam tak nějak zapadlo. Jestli to myslel úplně na toho bratra Jana, tedy Palacha, těžko říct, ale přikláním se k tomu, že to tak bylo míněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Stuart z Teorie velkého třesku dostal vlastní sci-fi seriál

Příběh Stuarta, majitele obchodu s komiksy z amerického sitcomu Teorie velkého třesku, se dočkal vlastního zpracování. V seriálu Jak Stuart nezachránil vesmír cestuje postava skrz alternativní verze našeho vesmíru. Shledá se při tom i s dalšími postavami z původní seriálové ságy. Žánr sitcomu ale mění za akční sci-fi s nádechem satiry. Pořád je to ten stejný Stuart jako dřív, ale tentokrát aspoň vytáhne paty z obchodu s komiksy, říkají představitelé hlavních rolí.
před 1 hhodinou

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
před 21 hhodinami

VideoTvorbu všestranného umělce Františka Skály zachycuje nový dokument

Nový dokument Petra Slavíka Veřejný prostor Františka Skály portrétuje multižánrového českého umělce, který byl hostem 90’ ČT24. V rozhovoru s Nikolou Reindlovou mluvil jak o průběhu natáčení, tak o své tvorbě, o tom, co ze svého soukromí si chrání, a o co se naopak dělí, nebo o fotografii na filmovém plakátu. „Všechno mě baví z výtvarné činnosti,“ shrnul umělec svůj radostný přístup k tvorbě.
včera v 06:00

VideoJazzový Vivaldi v Obecním domě. Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble

Poprvé v Praze vystupuje Janoska Ensemble. Slovenské kvarteto ve Smetanově síni Obecního domu v úterý zahraje Čtvero ročních dob italského skladatele Antonia Vivaldiho. Klasickou hudbu propojují s jazzovými prvky a především s improvizací. Koncert je prvním z pražské odnože festivalu Viva Musica. Ten na Slovensku v roce 2005 založil Matej Drlička, bývalý generální ředitel Slovenského národního divadla.
21. 7. 2026

Centrum Prahy je památkovou rezervací už 55 let

Před pětapadesáti lety, 21. července 1971, se historické jádro Prahy stalo městskou památkovou rezervací. Šlo o klíčové rozhodnutí tehdejší vlády, které sice zachránilo stovky unikátních budov před demolicí, zároveň ale přineslo také výzvu, jak skloubit ochranu památek s moderním životem ve městě.
21. 7. 2026

VideoSuzanne Vega v Praze prošla čtyři dekády své tvorby. Na pódiu se dnes cítí svobodněji

Americká písničkářka Suzanne Vega představila v Praze skladby ze čtyř desetiletí své kariéry i nejnovější album Flying with Angels. Jeho název ji napadl ve snu a nejprve podle něj napsala píseň. Jako zkušenější interpretka se podle svých slov cítí sebevědoměji, na pódiu se více pohybuje a vyjadřuje se způsoby, na které byla před čtyřiceti lety příliš citlivá. Rozhovor se zpěvačkou vedla Alžběta Stančáková.
20. 7. 2026

Zemřela oscarová herečka Frickerová, proslavila se i rolí v Sám doma 2

V Dublinu ve čtvrtek večer po vleklých zdravotních problémech zemřela v 81 letech irská oscarová herečka Brenda Frickerová, napsala agentura AP. Čeští diváci ji znají například jako holubí ženu ze snímku Sám doma 2: Ztracen v New Yorku.
17. 7. 2026

Odysseus od Nolana vplouvá do českých kin

Odyssea, desetiletá cesta zachycená v celovečerním filmu, jde do kin. Očekávaná adaptace antického eposu v podání americko-britského režiséra Christophera Nolana si odbyla tuzemskou premiéru.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.