Číňanům se nelíbí, že v novém jihokorejském seriálu Tempest je jejich země vylíčena jako agresor. Stačila k tomu věta pronesená jihokorejskou hereckou hvězdou Čon Či-hjon. Rozruch navíc připomněl možnou souvislost mezi americkým protiraketovým systémem na území asijského tygra a neoficiálním čínským zákazem zábavní tvorby z Jižní Koreje.
Špionážní romance Tempest (jihokorejsky Bukgeukseong), uváděná na Disney+, rozvíjí napětí po atentátu na prezidentského kandidáta. Když bývalá diplomatka začne pátrat v politikově minulosti, odhalí rozsáhlou konspiraci, ohrožující stabilitu Korejského poloostrova. Zapojeny jsou do ní nepřátelské země, bezpečností agentury a tajné rozvědky.
„Proč Čína preferuje válku? Jaderná bomba by mohla dopadnout poblíž hranic,“ prohlásí hlavní hrdinka v podání jihokorejské herečky Čon Či-hjon ve čtvrté epizodě. Fiktivní scéna vyvolala reálné důsledky.
Bojkot seriálu i tlak na západní značky
Mnozí čínští uživatelé sociálních sítí repliku považují za zlovolné a nepravdivé vykreslení Číny jako agresivní země. Vyzývají nejen k bojkotu seriálu, ale tlačí i na západní luxusní značky, které prodávají své zboží v Číně, aby s herečkou a také modelkou ukončily spolupráci, píše BBC.
Tamní druhá největší státní tisková agentura nyní tvrdí, že z pevninské Číny a tamějších sociálních sítí zmizely reklamy, v nichž Čon Či-hjon propagovala produkty kosmetiky La Mer či výrobce luxusních hodinek Piaget. Čínský státní deník China Daily zmiňuje i módní oděvní značku Louis Vuitton.
Agentura zastupující Čon Či-hjon uvedla, že reklamní kampaně, v nichž herečka figurovala, skončily ještě před uvedením seriálu. „Načasování těchto událostí vedlo k nedorozumění, odložení reklamy a seriál spolu nesouvisí,“ stojí v prohlášení zveřejněném serverem Korea JoongAng Daily. Ten připomíná, že podle dřívějších informací měla herečka začít ve čtvrtek v Soulu natáčet reklamu pro čínskou oděvní značku, ale natáčení bylo zrušeno.
Úzkoprsé stereotypy, zní komentář z Číny
Na námitky, že Čon Či-hjon repliku jen pronesla podle scénáře, hereččini kritici namítají, že mohla z pozice hvězdy pasáž odmítnout. Tvůrci seriálu ani sama herečka se ke kauze podle všeho zatím nevyjádřili.
Výzkumný pracovník Siang Chao-jü z Čínského institutu mezinárodních studií, oficiálního think tanku tamního ministerstva zahraničí uvedl, že dialogy a scény, které Čínu v seriálu Tempest haní, odrážejí předsudky některých jihokorejských tvůrců, jejich nepochopení Číny a úzkoprsé nacionalistické smýšlení. V komentáři, z něhož cituje čínský bulvární deník Global Times, také tento pracovník spekuluje, že zkreslený seriálový obraz Číny může být veden snahou vyhovět protičínským silám, a obává se, že „podkopal přátelské vztahy mezi oběma zeměmi“.
Neoficiální nezájem
Seriálová věta o čínských jaderných zbraních se nejen v rétorice tamních oficiálních médií ukázala být šlápnutím do vosího hnízda korejsko-čínských kulturních vztahů. Ty ze strany Pekingu výrazněji ochladly v roce 2016, kdy Soul oznámil, že na svém území rozmístí americký protiraketový systém THAAD coby klíčovou součást obrany proti hrozbám ze severu. Čína tvrdí, že radarový systém zasahuje do jejího vzdušného prostoru.
Ač nebyla čínskými představiteli nikdy přímá souvislost s protiraketovým systémem oficiálně potvrzena, už téměř deset let se tak uplatňuje nepsaný zákaz zábavní tvorby z Jižní Koreje. A to nejen seriálové. Čína přitom byla v té době největším exportním trhem pro jihokorejskou televizní i hudební produkci, připomínal dobový článek v magazínu Variety.
V posledních měsících tento „nezájem“ polevil. V březnu se ministři zahraničí obou zemí dohodli na obnovení kulturních výměn. A ještě na jaře vystoupili na pevninské Číně hiphopeři Homies jako první čistě jihokorejská skupina po téměř deseti letech.
Význam pro potenciální uvolnění kulturních bariér a „možnou obchodní renesanci“ K-popu v kontinentální Číně, jak předpokládal například časopis Forbes, mělo znamenat květnové vystoupení boy bandu Epex. Avizovaní první zástupci korejského popu po několikaleté pauze ale nakonec nedorazili, koncert byl „z důvodu místních okolností“ odložen. To vedlo k domněnkám, že očekávání ohledně čínských omezení vůči korejské produkci byla možná předčasná.
Více korejských filmů pro čínské diváky
Víc vítané se mohly v Číně cítit i filmy z produkce Jižní Koreje. Jako příznivý signál bylo vnímáno promítání černé komedie Mickey 17 od prvního jihokorejského držitele Oscara Pong Čun-ha v několika čínských kinech. V srpnu čínská Národní rádiová a televizní správa představila balíček „21 opatření“, jehož součástí má být i podpora dovozu zahraniční tvorby, včetně jihokorejské, a její uvádění v hlavním vysílacím čase.
Nicméně ani předtím čínské diváky takzvaná korejská vlna čili hallju, tedy sílící obliba jihokorejské (pop)kultury za hranicemi země, neminula. Korejská dramata, třeba Hra na oliheň, ale zdaleka nejen ta, si popularitu mezi Číňany získala díky neoficiálním kanálům.
Web Deadline prokopnutí hráze korejské vlně vysvětluje snahou Pekingu zmírnit protičínské nálady, a to po celém světě.
Teď volání po ignorování korejské tvorby opět sílí. Číňany, podle kritiky vyjadřované na sociálních sítích, rozhořčila sice především zmíněná věta v seriálu Tempest, ale vyhledávají i další scény dokládající údajnou snahu o nelichotivý obraz Číny. Třeba že seriálové přístavní město Ta-lien reprezentují zchátralé budovy v chudinské čtvrti (nejspíš natáčené v Hongkongu), namísto aby ho tvůrci představili jako moderní pobřežní centrum. Vadí rovněž to, že čínsky prý mluví často záporné postavy.
