Brno - V nové inscenaci opery Oněgin skladatele Petra Iljiče Čajkovského, která vzniká na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) v Brně, se představí asi stovka účinkujících. Podle tvůrců jde o největší operní produkci ve více než šedesátileté historii školy. Premiéra nového zpracování příběhu nenaplněné lásky mezi Evženem Oněginem a Taťánou se odehraje v divadle Barka 27. března. „Vzhledem k tomu, že se věk obsazených zpěváků prakticky shoduje s věkem hrdinů v předloze, pokusil jsem se o maximální psychologizaci díla, a diváci se tak mohou těšit na skutečně dramatický příběh,“ uvedl režisér Tomáš Pilař.
Počtem účinkujících a množstvím použitých kostýmů nemá představení v historii Komorní opery obdobu. Podílí se na něm 24 sólových pěvců z řad studentů hudební fakulty, 24 hostujících sboristů a devět tanečníků z Taneční konzervatoře v Brně. O hudební doprovod se postará čtyřicetičlenný Janáčkův akademický orchestr.
Tomáš Pilař, režisér
Viděl jsem více než tři desítky inscenací Čajkovského Oněgina, což není pro vznik „nové“ inscenace zrovna povzbudivý start. Rozhodl jsem se proto, že začnu úplně od začátku jen s Čajkovského hudbou a Puškinovým textem, a ejhle, zrodila se koncepce, ve které sice není ani jedna bříza a ani jedna kniha, ale zato je v ní překvapivé množství dramatu a poezie, která je sice ruská, ale má blízko k českému divákovi.
Evžen Oněgin je patrně nejznámější Čajkovského opera. Libreto napsal skladatel spolu s Konstantinem Šilovským podle stejnojmenného veršovaného románu Alexandra Sergejeviče Puškina. Podle odborníků je opera pozoruhodná především spojením neokázalého a intimně laděného námětu s vypjatou romantickou hudbou. Puškinův příběh začíná setkáním netečného a znuděného individualisty Oněgina s mladou venkovskou dívkou Taťánou.
Taťána je v tomto prostředí jako křehká květina v trní, kde čím výše roste, tím víc je náchylná k záhubě, postupně přichází o své naděje, hroutí se jí ideály, až skončí zoufalá a nešťastná na pokraji lidské důstojnosti. /Tomáš Pilař, režisér/
Oněgin neopětuje dívčinu romantickou lásku. Po několika letech se potkají znovu na plese v Petrohradu. Lásku tentokrát Taťáně vyzná Oněgin. Dívka je však už vdaná, a tak hlavní hrdina zůstává sám. Ke slavným scénám opery patří například okamžik, kdy Taťána v noci píše vyznání lásky. „To, co mě na tématu díla přitahuje nejvíce, je ohromné množství ženské energie, která z něj čiší. Taťána je rozhodná a emancipovaná žena, která však neztrácí svoji vnitřní jemnost a citlivost,“ uvedl režisér.
Tutéž operu má na repertoáru také Národní divadlo Brno. Zájemci tak mohou srovnat studentskou interpretaci s verzí režiséra Zdeňka Kaloče na velkém jevišti Janáčkova divadla. Kaločův Oněgin je na programu den před studentskou premiérou a poté znovu 14. dubna.
