Hyperkorektnosti chybí smysl pro humor, myslí si Milan Šteindler

29 minut
Interview ČT24 s Milanem Šteindlerem
Zdroj: ČT24

Milan Šteindler se označuje za skeptického optimistu a herce „z leknutí“. A byť se dostal i k vážnějším rolím, nejen kvůli satirickému pořadu Česká soda je spojen především s humorem. „Legraci si můžete pokoušet dělat z lecčeho, ale to ještě neznamená, že to bude humor,“ podotkl v pořadu Interview ČT24.

Pořad Česká soda, kterou točil Milan Šteindler s Petrem Čtvrtníčkem či Davidem Vávrou v devadesátých letech pro Českou televizi, zůstává považována za příklad dobré satiry v tuzemském prostředí, která by ale dnes už vniknout nejspíš nemohla.

„Doba je hodně korektní. V televizích obecně, ať už veřejnoprávní, nebo soukromé, se už dnes takový humor těžko prosazuje, protože televize jsou pod poměrně velkým tlakem, pod poměrně velkým dozorem,“ soudí Šteindler. Dodává, že prostor pro satirické reakce je ale dostatečný na internetu.

Češi se umějí smát všemu, míní Šteindler

Otázkou je, zda se mění i publikum. „Myslím, že Češi se umějí smát úplně všemu, od politiky přes ekonomiku až po soukromé a manželské věci. Ale je pravda, že světem vládne jakási hyperkorektnost, která podle mě není úplně žádoucí, co se týče humoru,“ připouští.

A upřesňuje: „Protože humor si vždycky dělá legraci z něčeho nebo z někoho. Nota bene satira si navíc dělá legraci přímo z mocenských struktur, ekonomiky a tak dál, a jestliže budeme chtít být superkorektní, budeme podléhat těm, kteří to zakazují nebo vyzývají, aby byl humor korektní. Ale já se obávám, že tihle vyzyvatelé jsou vlastně mnohdy bez smyslu pro humor. A ti, co nemají smysl pro humor, nemůžou něco brát těm, kteří smysl pro humor mají.“

Lidé Šteindlera zastavují i kvůli roli sociologa Víti Jakoubka v komedii Vrať se do hrobu. Přestože je hlavnímu hrdinovu už přes třicet, začne chodit znovu na gymnázium a předstírá, že patří k vrstevníkům svých spolužáků, aby dokončil výzkum o postojích středoškolské mládeže. Šteindler nejenže hrál hlavní roli, ale film také režíroval a pokládá ho za „lehce ironicky myšlenou generační výpověď“.

Jak by zněl závěr výzkumu o mladých lidech dnes? „Ono se pořád řeší, jaká je ta mladá generace a jestli k něčemu jsou. Já si myslím, že mladá generace je podobná velmi té naší, akorát má k dispozici moderní technologie a možnost vzdělání,“ míní Šteindler.

Podotkl, že současní mladí lidé na rozdíl od jeho generace mohou studovat v zahraničí a většinou umí dobře jazyky. „Ale myslím si, že by jim ohledně vzdělání prospělo, kdyby se učili moderní dějiny, protože to, co se odehrává dnes v politice, geopolitice a tak dále, má velmi silnou vazbu na to, co se odehrávalo například před druhou světovou válkou,“ prohlásil.

AI pochopila humor Divadla Sklep

Pokud jde o moderní technologie, ty téměř sedmdesátník Milan Šteindler také neodmítá. Má profily na téměř všech sociálních sítích – netají se mimochodem, že si rád fotí selfie – a oceňuje i výhody umělé inteligence.

Využil ji třeba pro letošní tradiční vánoční besídku v Divadle Sklep, které zakládal ještě na základní škole s Davidem Vávrou. AI mu prý vymyslela „předpointu“ v jedné scénce. „Což bylo zajímavé, protože většinou nebývá vtipná. Chápe, co je to humor a snaží se ho do toho vnést, ale často je z toho nesmysl. Ale v tomto případě se mi podařilo dopsat scénku jejím prostřednictvím,“ přiznal.

Vedle Divadla Sklep lze na Milana Šteindlera zajít i do pražského Divadla Na Jezerce, kde slibuje cynický humor v komedii Rickyho Gervaise After Life.

V kinech jako padouch i hrdina komedií

V předvánočních kinech sice není Šteindlera vidět, ale je ho slyšet v prvním celovečerním snímku podle oblíbeného večerníčku o králících z klobouku. V příběhu Bob a Bobek ve filmu: Na stopě mrkvojeda propůjčil hlas hlavnímu padouchovi. Natáčení si prý užíval tím spíš, že záporné role se lépe hrají. „Rovnou jsem začal mluvit v podstatě svým hlasem – a ten padouch tam je. Proto často říkám, že jsem byl vybrán pro moje vynikající morální vlastnosti padoucha,“ popsal.

Po Novém roce se Milan Šteindler objeví na kinoplátnech hned ve dvou titulech. V pokračování fotbalového Vyšehradu a v komedii Na plech. Za tím prvním stojí Martin Kopp a Jakub Štáfek, za druhým Marty Pohl alias rapper Řezník. Soudě podle jejich dosavadní tvorby, dá se očekávat humor mnohdy za hranou, což platilo i pro Českou sodu. Že by spojení Milana Šteindlera se satirou bylo důvodem, proč ho oslovují tvůrci z generace současných třicátníků, si ale nemyslí.

„Protože ještě jsem hrál v dalším filmu, který se jmenuje Holka odvedle, naopak seriózní roli otce hlavní hrdinky, která hledá cestu svého života,“ zmínil režisérský debut scenáristy komedií Ostrov a Po čem ženy touží 2 Filipa Oberfalcera. I ten kina uvedou příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...