Hyperkorektnosti chybí smysl pro humor, myslí si Milan Šteindler

Nahrávám video

Milan Šteindler se označuje za skeptického optimistu a herce „z leknutí“. A byť se dostal i k vážnějším rolím, nejen kvůli satirickému pořadu Česká soda je spojen především s humorem. „Legraci si můžete pokoušet dělat z lecčeho, ale to ještě neznamená, že to bude humor,“ podotkl v pořadu Interview ČT24.

Pořad Česká soda, kterou točil Milan Šteindler s Petrem Čtvrtníčkem či Davidem Vávrou v devadesátých letech pro Českou televizi, zůstává považována za příklad dobré satiry v tuzemském prostředí, která by ale dnes už vniknout nejspíš nemohla.

„Doba je hodně korektní. V televizích obecně, ať už veřejnoprávní, nebo soukromé, se už dnes takový humor těžko prosazuje, protože televize jsou pod poměrně velkým tlakem, pod poměrně velkým dozorem,“ soudí Šteindler. Dodává, že prostor pro satirické reakce je ale dostatečný na internetu.

Češi se umějí smát všemu, míní Šteindler

Otázkou je, zda se mění i publikum. „Myslím, že Češi se umějí smát úplně všemu, od politiky přes ekonomiku až po soukromé a manželské věci. Ale je pravda, že světem vládne jakási hyperkorektnost, která podle mě není úplně žádoucí, co se týče humoru,“ připouští.

A upřesňuje: „Protože humor si vždycky dělá legraci z něčeho nebo z někoho. Nota bene satira si navíc dělá legraci přímo z mocenských struktur, ekonomiky a tak dál, a jestliže budeme chtít být superkorektní, budeme podléhat těm, kteří to zakazují nebo vyzývají, aby byl humor korektní. Ale já se obávám, že tihle vyzyvatelé jsou vlastně mnohdy bez smyslu pro humor. A ti, co nemají smysl pro humor, nemůžou něco brát těm, kteří smysl pro humor mají.“

Lidé Šteindlera zastavují i kvůli roli sociologa Víti Jakoubka v komedii Vrať se do hrobu. Přestože je hlavnímu hrdinovu už přes třicet, začne chodit znovu na gymnázium a předstírá, že patří k vrstevníkům svých spolužáků, aby dokončil výzkum o postojích středoškolské mládeže. Šteindler nejenže hrál hlavní roli, ale film také režíroval a pokládá ho za „lehce ironicky myšlenou generační výpověď“.

Jak by zněl závěr výzkumu o mladých lidech dnes? „Ono se pořád řeší, jaká je ta mladá generace a jestli k něčemu jsou. Já si myslím, že mladá generace je podobná velmi té naší, akorát má k dispozici moderní technologie a možnost vzdělání,“ míní Šteindler.

Podotkl, že současní mladí lidé na rozdíl od jeho generace mohou studovat v zahraničí a většinou umí dobře jazyky. „Ale myslím si, že by jim ohledně vzdělání prospělo, kdyby se učili moderní dějiny, protože to, co se odehrává dnes v politice, geopolitice a tak dále, má velmi silnou vazbu na to, co se odehrávalo například před druhou světovou válkou,“ prohlásil.

AI pochopila humor Divadla Sklep

Pokud jde o moderní technologie, ty téměř sedmdesátník Milan Šteindler také neodmítá. Má profily na téměř všech sociálních sítích – netají se mimochodem, že si rád fotí selfie – a oceňuje i výhody umělé inteligence.

Využil ji třeba pro letošní tradiční vánoční besídku v Divadle Sklep, které zakládal ještě na základní škole s Davidem Vávrou. AI mu prý vymyslela „předpointu“ v jedné scénce. „Což bylo zajímavé, protože většinou nebývá vtipná. Chápe, co je to humor a snaží se ho do toho vnést, ale často je z toho nesmysl. Ale v tomto případě se mi podařilo dopsat scénku jejím prostřednictvím,“ přiznal.

Vedle Divadla Sklep lze na Milana Šteindlera zajít i do pražského Divadla Na Jezerce, kde slibuje cynický humor v komedii Rickyho Gervaise After Life.

V kinech jako padouch i hrdina komedií

V předvánočních kinech sice není Šteindlera vidět, ale je ho slyšet v prvním celovečerním snímku podle oblíbeného večerníčku o králících z klobouku. V příběhu Bob a Bobek ve filmu: Na stopě mrkvojeda propůjčil hlas hlavnímu padouchovi. Natáčení si prý užíval tím spíš, že záporné role se lépe hrají. „Rovnou jsem začal mluvit v podstatě svým hlasem – a ten padouch tam je. Proto často říkám, že jsem byl vybrán pro moje vynikající morální vlastnosti padoucha,“ popsal.

Po Novém roce se Milan Šteindler objeví na kinoplátnech hned ve dvou titulech. V pokračování fotbalového Vyšehradu a v komedii Na plech. Za tím prvním stojí Martin Kopp a Jakub Štáfek, za druhým Marty Pohl alias rapper Řezník. Soudě podle jejich dosavadní tvorby, dá se očekávat humor mnohdy za hranou, což platilo i pro Českou sodu. Že by spojení Milana Šteindlera se satirou bylo důvodem, proč ho oslovují tvůrci z generace současných třicátníků, si ale nemyslí.

„Protože ještě jsem hrál v dalším filmu, který se jmenuje Holka odvedle, naopak seriózní roli otce hlavní hrdinky, která hledá cestu svého života,“ zmínil režisérský debut scenáristy komedií Ostrov a Po čem ženy touží 2 Filipa Oberfalcera. I ten kina uvedou příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: ČT na podzim nabídne Gertu Schnirch, StarDance i novou Nedělní debatu

Diváky České televize čeká na podzim rekordní nabídka původní české tvorby v čele s dvoudílným filmem Gerta Schnirch. Vrací se taneční soutěž StarDance, a naopak novinkami je Talk show Na jednoho a zásadní proměna politické publicistiky v Nedělní debatě. Sportovní fanoušci se mohou těšit na vysílání z Davis Cupu či z účasti české ženské basketbalové reprezentace na mistrovství světa.
před 3 hhodinami

Nesnažíme se potěšit publikum, říká Morcheeba

Po necelém roce se do Prahy vrátila britská skupina Morcheeba. Zazněly nové písně z loňského alba Escape the Chaos, několik coververzí a i hity. „Vždycky hrajeme hudbu, která těší nás samotné,“ uvedla kapela v rozhovoru pro ČT24 k hledání rovnováhy mezi přáním publika a snahou o představení nové tvorby.
před 5 hhodinami

Nová vláda má nové priority, říká Klempíř o kulturní politice. Baxa mluví o políčku

Důvodem k novému návrhu státní kulturní politiky byly podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) financování a „zvládnutelnost“. Návrh je otevřen připomínkovému řízení, dodal. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) hájil původní dokument, který resort připravil pod jeho vedením, jako „univerzální pro jakoukoli politickou reprezentaci“. Připravovaná kulturní politika je dle něj oktrojovaná. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Šikana i zneužívání. O vzkazy z pražského muzea mají zájem psychologové

Skoro sedm set dětí a rodičů využilo schránky důvěry, která byla součástí výstavy v Muzeu Prahy. Mimořádná odezva překvapila organizátory. Většina vzkazů se týkala duševních potíží, šikany ve škole, zneužívání i domácího násilí. O materiály teď projevili zájem psychologové.
před 9 hhodinami

Víme, že musíme něco dělat, ale chybí systém, říká krajinářská architektka k ochlazování měst

Kvůli dlouhodobému suchu a nárůstu vysokých teplot v posledních letech se podle ochránců přírody musí výrazně změnit péče o zeleň ve městech a obcích. V tom pomáhá i krajinářská architektura. Tento obor je profesí i Evy Jeníkové. „V českých městech jsme udělali obrovský kus cesty tím, že máme klimatické strategie, standardy hospodaření s dešťovou vodou nebo zakládání zeleně. Ale můžeme teď na vlastní kůži posoudit, jakým způsobem je umíme začleňovat do ulic,“ říká.
před 9 hhodinami

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) sdělil, že navzdory kritice není důvod nic měnit.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Cesta za světlem vede v Krumlově francouzskou krajinomalbou

Francouzská krajinomalba od poloviny devatenáctého století až do začátku století dvacátého je k vidění v kulturním centru Port 1560 v Českém Krumlově. Výstava Cesta za světlem představuje proměnu evropské krajinomalby od barbizonské školy přes impresionismus až po expresivnější umělecké směry. Součástí je také samostatná výstava obrazů českého malíře Antonína Chittussiho.
před 23 hhodinami

V den svých 94. narozenin zemřel spisovatel Vladimír Páral

V pondělí, v den svých 94. narozenin, zemřel v chebské nemocnici spisovatel Vladimír Páral. Informaci potvrdil jeho přítel Jaroslav Beneš. Autor románů Milenci a vrazi či Mladý muž a bílá velryba později psal také sci-fi romány. Na koupi jeho próz lidé za komunistického režimu stáli fronty, řadu z nich zpracovali filmaři. V roce 2010 byl Páral oceněn Cenou Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře.
včeraAktualizovánovčera v 15:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.