Hyperkorektnosti chybí smysl pro humor, myslí si Milan Šteindler

Nahrávám video

Milan Šteindler se označuje za skeptického optimistu a herce „z leknutí“. A byť se dostal i k vážnějším rolím, nejen kvůli satirickému pořadu Česká soda je spojen především s humorem. „Legraci si můžete pokoušet dělat z lecčeho, ale to ještě neznamená, že to bude humor,“ podotkl v pořadu Interview ČT24.

Pořad Česká soda, kterou točil Milan Šteindler s Petrem Čtvrtníčkem či Davidem Vávrou v devadesátých letech pro Českou televizi, zůstává považována za příklad dobré satiry v tuzemském prostředí, která by ale dnes už vniknout nejspíš nemohla.

„Doba je hodně korektní. V televizích obecně, ať už veřejnoprávní, nebo soukromé, se už dnes takový humor těžko prosazuje, protože televize jsou pod poměrně velkým tlakem, pod poměrně velkým dozorem,“ soudí Šteindler. Dodává, že prostor pro satirické reakce je ale dostatečný na internetu.

Češi se umějí smát všemu, míní Šteindler

Otázkou je, zda se mění i publikum. „Myslím, že Češi se umějí smát úplně všemu, od politiky přes ekonomiku až po soukromé a manželské věci. Ale je pravda, že světem vládne jakási hyperkorektnost, která podle mě není úplně žádoucí, co se týče humoru,“ připouští.

A upřesňuje: „Protože humor si vždycky dělá legraci z něčeho nebo z někoho. Nota bene satira si navíc dělá legraci přímo z mocenských struktur, ekonomiky a tak dál, a jestliže budeme chtít být superkorektní, budeme podléhat těm, kteří to zakazují nebo vyzývají, aby byl humor korektní. Ale já se obávám, že tihle vyzyvatelé jsou vlastně mnohdy bez smyslu pro humor. A ti, co nemají smysl pro humor, nemůžou něco brát těm, kteří smysl pro humor mají.“

Lidé Šteindlera zastavují i kvůli roli sociologa Víti Jakoubka v komedii Vrať se do hrobu. Přestože je hlavnímu hrdinovu už přes třicet, začne chodit znovu na gymnázium a předstírá, že patří k vrstevníkům svých spolužáků, aby dokončil výzkum o postojích středoškolské mládeže. Šteindler nejenže hrál hlavní roli, ale film také režíroval a pokládá ho za „lehce ironicky myšlenou generační výpověď“.

Jak by zněl závěr výzkumu o mladých lidech dnes? „Ono se pořád řeší, jaká je ta mladá generace a jestli k něčemu jsou. Já si myslím, že mladá generace je podobná velmi té naší, akorát má k dispozici moderní technologie a možnost vzdělání,“ míní Šteindler.

Podotkl, že současní mladí lidé na rozdíl od jeho generace mohou studovat v zahraničí a většinou umí dobře jazyky. „Ale myslím si, že by jim ohledně vzdělání prospělo, kdyby se učili moderní dějiny, protože to, co se odehrává dnes v politice, geopolitice a tak dále, má velmi silnou vazbu na to, co se odehrávalo například před druhou světovou válkou,“ prohlásil.

AI pochopila humor Divadla Sklep

Pokud jde o moderní technologie, ty téměř sedmdesátník Milan Šteindler také neodmítá. Má profily na téměř všech sociálních sítích – netají se mimochodem, že si rád fotí selfie – a oceňuje i výhody umělé inteligence.

Využil ji třeba pro letošní tradiční vánoční besídku v Divadle Sklep, které zakládal ještě na základní škole s Davidem Vávrou. AI mu prý vymyslela „předpointu“ v jedné scénce. „Což bylo zajímavé, protože většinou nebývá vtipná. Chápe, co je to humor a snaží se ho do toho vnést, ale často je z toho nesmysl. Ale v tomto případě se mi podařilo dopsat scénku jejím prostřednictvím,“ přiznal.

Vedle Divadla Sklep lze na Milana Šteindlera zajít i do pražského Divadla Na Jezerce, kde slibuje cynický humor v komedii Rickyho Gervaise After Life.

V kinech jako padouch i hrdina komedií

V předvánočních kinech sice není Šteindlera vidět, ale je ho slyšet v prvním celovečerním snímku podle oblíbeného večerníčku o králících z klobouku. V příběhu Bob a Bobek ve filmu: Na stopě mrkvojeda propůjčil hlas hlavnímu padouchovi. Natáčení si prý užíval tím spíš, že záporné role se lépe hrají. „Rovnou jsem začal mluvit v podstatě svým hlasem – a ten padouch tam je. Proto často říkám, že jsem byl vybrán pro moje vynikající morální vlastnosti padoucha,“ popsal.

Po Novém roce se Milan Šteindler objeví na kinoplátnech hned ve dvou titulech. V pokračování fotbalového Vyšehradu a v komedii Na plech. Za tím prvním stojí Martin Kopp a Jakub Štáfek, za druhým Marty Pohl alias rapper Řezník. Soudě podle jejich dosavadní tvorby, dá se očekávat humor mnohdy za hranou, což platilo i pro Českou sodu. Že by spojení Milana Šteindlera se satirou bylo důvodem, proč ho oslovují tvůrci z generace současných třicátníků, si ale nemyslí.

„Protože ještě jsem hrál v dalším filmu, který se jmenuje Holka odvedle, naopak seriózní roli otce hlavní hrdinky, která hledá cestu svého života,“ zmínil režisérský debut scenáristy komedií Ostrov a Po čem ženy touží 2 Filipa Oberfalcera. I ten kina uvedou příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 12 hhodinami

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
před 22 hhodinami

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
včera v 07:00‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.