Hynek Skoták plní maloměšťácký sen o vlastním bazénu. Naplnil ho tunami drtě z PET lahví

2 minuty
Hynek Skoták vystavuje Mou vlast
Zdroj: ČT24

Tuny odpadního materiálu i sériové výrobky z hobby marketů použil umělec Hynek Skoták pro intervenci v brněnské galerii Industra. Instalace Má vlast slouží jako zrcadlo konzumní společnosti a je celá vytvořena z použitých PET lahví.

Svou instalací Skoták naplnil sen mnoha lidí střední třídy mít svůj vlastní bazén. Místo průzračně modré vody je ale ten jeho plný drtě z PET lahví sytých barev. Tedy obalů, které jsou nerecyklovatelné, přesto se v Česku stále hojně vyrábí. Touha po bazénu na vlastním dvorku se podle kurátorky Iris Kasper v době ničení životního prostředí a nedostatku vody zvrhla v symbol dekadence.

„Chtěl jsem si dát koncentrovanou dávku maloměšťáctví a užíti si taky trochu toho štěstíčka, ale celková životní úleva se nedostavila,“ poznamenává k bazénu „napuštěnému“ třemi tunami plastové drti umělec.

Jeho environmentální intervence komentuje i další české sny: touhu po vlastním moři nebo klidném koutku na vlastní zahrádce. Sto kilogramů odpadu nasypal třeba také do zorbingové koule. „To byla možná i provokace diváka, který se může snažit tu kouli posunout. Přestože je poloplná, má nám ukazovat tíhu, kterou si neseme, aniž bychom ji viděli,“ vysvětluje kurátorka.

Olejová skvrna z PET lahví

Skoták se o výstavu v někdejších průmyslových prostorách přihlásil v otevřené výzvě galerie Industra. Má vlast v jeho pojetí zůstane přístupná do 4. května, v pátek 22. dubna si zájemci instalaci mohou projít společně s kurátorkou Iris Kasper. Akce je součástí programu Brno Art Week.

K vlivu člověka na životní prostředí se Skoták vyjadřuje prostřednictvím umění dlouhodobě. Třeba i monumentální olejovou skvrnou, kterou společně s Terezou Holou loni „rozlil“ na fasádě brněnského Domu umění. Na dílo padlo zhruba pětapadesát tisíc použitích PET lahví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 9 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 9 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 11 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 14 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 20 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...