Golem čeká ve sklepě. Opravená Werichova vila na Kampě se otevírá veřejnosti

Opravená Werichova vila na pražské Kampě se v pátek večer otevírá veřejnosti. Slavnostní večer doprovodí hudební a taneční program za účasti řady známých osobností. Přes čtyři století starý dům, pojmenovaný podle svého nejslavnějšího nájemce, po letech chátrání opravila Praha 1. Do nájmu ho dostala Nadace Jana a Medy Mládkových, která ve vile bude provozovat muzeum.

Muzeum začne běžně fungovat v sobotu. Na páteční večer je naplánován slavnostní večer s programem a krátkými prohlídkami, na které je nutné se zaregistrovat na místě mezi 18:45 a 21:30. Na otevření dorazí také umělci, kteří jsou nějak spjatí s osobností Jana Wericha, půjde například o Jiřinu Bohdalovou, Jiřího Menzela, Jana Přeučila nebo Josefa Zímu. Dobovou hudbou akci doprovodí Sestry Ježkovy a kapela Melody boys.

Špajz Jana Wericha

„Jsme strašně rádi, že sen paní Medy Mládkové se po 14 letech naplňuje,“ uvedl předseda správní rady nadace Jiří Pospíšil. Návštěvníkům budou otevřena všechna čtyři podlaží, drtivá většina expozice je věnována životu a dílu Jana Wericha. V mezaninu je k vidění menší výstava věnovaná tvorbě a životu básníka Vladimíra Holana, který v objektu také dlouho žil.

V místnostech Werichova bytu se výstava dělí na několik tematicky zaměřených částí. První, stylizovaná do podoby divadelní šatny, přibližuje Osvobozené divadlo. Její součástí je například dobové piano, které zároveň funguje jako jukebox, přehrávající nejznámější šlágry Jaroslava Ježka. 

Další místnost představuje dva nejznámější Werichovy filmy, Císařův pekař – pekařův císař a Byl jednou jeden král. K vidění jsou kostýmy, které navrhl Jiří Trnka, zapůjčené z barrandovských studií.

12 minut
Werichova vila na Kampě zve návštěvníky
Zdroj: ČT24

Třetí místnost se zaměřuje na Werichovu tvorbu pro děti, zejména Fimfárum či roli v seriálu Pan Tau. Následuje pracovna, kterou se nadaci podařilo zařídit několika původními kusy nábytku, získanými od Werichových rodinných příslušníků. Jsou tam i Werichovy brýle, dýmka a rybářský kufřík. „Jan Werich také velmi rád jedl, takže do budoucna zpřístupníme špajz Jana Wericha,“ doplnil Pospíšil.

Do sklepa nadace umístila repliku golema, vytvořenou podle originálu z filmu Císařův pekař – pekařův císař. Návštěvníci si tam budou moci také z hlíny vytvořit vlastního golema. V polovině září chce nadace expozice doplnit novými interaktivními prvky. „Půjde o technologii, kterou ještě žádné české muzeum nevyužívá,“ řekl Pospíšil. 

Nadace platí radnici Prahy 1 za nájem vily 600 tisíc korun ročně. Nájem má na deset let s následnou opcí na dalších deset. Podle Pospíšila do expozice investovali zhruba pět milionů korun. Na provoz muzea, které nemá ambici být ziskové, si nadace chce vydělávat kromě vstupného i komerčními pronájmy pro soukromé akce.

Praha 1 za dvouletou opravu vily zaplatila zhruba 35 milionů korun. Radnice hledala využití pro vilu dlouho. O novém využití vily hlasovali i občané, nejvíc jich podpořilo projekt Musea Kampa. Dalšími uchazeči o pronájem byl projekt Post Bellum a Nadace Charty 77.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
před 14 hhodinami

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 18 hhodinami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
12. 3. 2025

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
12. 3. 2025

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
12. 3. 2025

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025
Načítání...