Filmová upoutávka týdne: Neviditelný muž od Wellse inspiroval nový příběh s Elisabeth Mossovou

Jak by se asi zachoval člověk, který by dosáhl neviditelnosti? Tak jako v příběhu H. G. Wellse, který vyšel už v roce 1897, i v letošním snímku nazvaném Neviditelný se pro takového člověka stává nezvyklá schopnost nástrojem, který zneužívá. V případě aktuálního filmu vyvolává teror vůči své bývalé partnerce v podání Elisabeth Mossové. V kinech se dílo představí už v březnu.

Filmový Neviditelný, kterého napsal a režíroval Leigh Whannell (tvůrce vizionářského akčního thrilleru Upgrade), si z původní předlohy bere jenom motiv neviditelnosti. Ostatně příběh jako takový se už dočkal mnoha adaptací, včetně slavného hororu z roku 1933.

Cecilia se rozhodla vymanit ze vztahu s násilnickým partnerem a uteče. Brzy nato ovšem zjišťuje, že spáchal sebevraždu a odkázal jí svůj majetek. Když se ale začne naplňovat zlověstný vzkaz – „už mě nikdy neuvidíš a bude tě to bolet“ – neví, jestli začíná bláznit, nebo jestli její bývalý, který byl vědcem, stále není přítomen v její blízkosti. Jenže jak můžete bojovat s protivníkem, kterého nevidíte a který možná navíc existuje jen ve vaší hlavě?

„Nečekejte běžný horor s děsivým monstrem, lekačkami a občasnými dávkami humoru na odlehčení. Tohle je hodně temný příběh,“ přibližuje režisér. O tom, jak by mohl film působit, nasvědčuje i to, že vznikal v produkci společnosti Blumhouse, jež se v posledních letech vyprofilovala jako zdroj velmi originálních hororů typu Uteč a My.

Slavná tvář po boku té neviditelné

Neviditelný je pak případ díla, kde obsazení titulní role nevyžaduje „známou tvář“, jelikož většinu času není vidět. Tady postavu ztvárňuje britský herec Oliver Jackson-Cohen. Více pozornosti tak k sobě stáčí herečka Elisabeth Mossová. Ta si zatím vydobyla renomé hlavně v seriálovém prostředí. Objevila se například v Západním křídle či Invazi, první výraznější příležitost jí v televizi nabídli Šílenci z Manhattanu.

Zlomovým však pro Mossovou byl seriál Příběh služebnice, adaptace románu Margaret Atwoodové zasazeného do totalitní verze Spojených států, které potlačily především ženská práva. Televizní verze se už dočkala tří sérií, čtvrtá by mohla dorazit ještě letos, tvůrci tak už značně pokročili za hranice toho, co představila původní knížka.

Mossové pak její ztvárnění jedné z psychicky a fyzicky týraných služebnic vyneslo ocenění na Zlatých glóbech.

Elisabeth Mossová ve filmu Neviditelný
Zdroj: CinemArt

Svoje zkušenosti s takovou postavou mohla zúročit v Neviditelném. „Máte člověka, který není vidět, ale ona tvrdí, že tu je, že na ni útočí, týrá ji a manipuluje s ní, ale všichni kolem ní říkají, ať je v klidu, že se nic neděje. Ale ona opakuje, že ne, že je tady a že to dělá. Nikdo jí nevěří. Analogie je podle mě zcela jasná,“ popsala Mossová pro magazín Empire.

Co ještě stojí za pozornost z dalších filmů

K tématu odporu vůči zlu za druhé světové války se filmaři vrací i 75 let po skončení konfliktu. Další střípek má přinést snímek Resistance, který vychází ze skutečné události. Sleduje, jak Marcel Mangel, později slavný mim Marcel Marceau, pomáhal zachraňovat židovské děti. V hlavní roli Jesse Eisenberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
před 2 hhodinami

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
včera v 16:54

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
včera v 14:20

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
včera v 11:54

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026
Načítání...